Mezi obcemi Pivonice a Kobylnice (nedaleko Bystřice nad Pernštejnem), v blízkosti vodní nádrže Vír II. se v nadmořské výšce kolem 680 m. n. m. nachází zřícenina raně gotického hradu Zubštejna, který patřil mezi nejvýše položené hrady na Moravě. (Z obou výše uvedených obcí vedou k hradu turistické trasy.)
V době své největší slávy patřil pánům z Kunštátu a Pernštejna. O době, jíž se toto diskusní fórum týká, nalezneme v souvislosti s tímto moravským hradem pár vágních vět:

Nevíte někdo o tom něco bližšího? ...

zřícenina hradu, kde v současné době probíhá rekonstrukce s finanční podporou EU

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Díval jsem se do několika publikací, jak to s tím Zubštejnem bylo v době husitských válek... leč ve všech zmínkách bylo celé období bravurně přeskočeno a během 40 let se k tomu nikdo nevyjadřuje.
Snad byl opravdu hrad vážně poškozen a přecházel z ruky do ruky, tak nikomu nestálo za to se jím zabývat.
Zkusím se časem na to zaměřit trochu podrobněji, jak to s ním bylo a komu se jej podařilo "rozbořit".


Rekonstrukce hradu Zubštejna (http://www.beatris.cz).

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Kupodivu dobře je na internetu k Zubštejnu napsaná historie na těchto stránkách.
Sice to nic neřeší pro období husitských válek, ale zato to ukazuje, že v letech 1432-1446 byl jeho držitelem Jan Meziříčský z Lomnice.
V roce 1436 se Jan z Lomnice soudil s Janem z Pernštejna. Podle soudního zápisu měl tento Pernštejn protiprávně obsadit Pyšolec, Zubštejn, Bystřici nad Pernštejnem a jiné vsi, v zápisu neuvedené, se vším příslušenství.
I když si Jan počítal škody 3.000 hřiven gr.stř. nevypovídá to zatím nic o zbořeném hradu, pouze o hodnotě a "uniklém zisku" z panství. Není ovšem vyloučeno, že hrad nebyl poškozen husitskými válkami (ale ne v rozsahu, že by jej už nestálo zato opravit) a nebo mohlo dojít k poškození během sporů těchto dvou šlechticů.
Jan z Lomnice však neměl spory jen s Janem z Perštejna, jehož rod kdysi dávno držel Zubštejn také, ale současně podával žalobu i na Heníka Židlochovského z Valdštejna, Jiříka Bítovského z Vranova a Štítar a Vaňka Boskovického z Lipůvky a Dyjakovic. Ovšem tito mu zdaleka nezpůsobili takové škody jako zmíněný Pernštejn.

Erb pánů z Lomnice

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Nejpozději roku 1432 držel panství Zubštejn husita Jan z Pernštejna. Dělal si na něj ale nárok i moravský zemský hejtman Jan z Lomnice.
7. 2. 1437 rozhodl markrabě Albrecht Habsburský ve prospěch Jana z Lomnice.
Jan z Pernštejna tento starý rodový majetek získal zpět jako věno své druhé manželky Bohunky z Lomnice nejpozději roku 1445.

Ona vůbec problematika Pernštejnských hradů kolem Bystřice nad Pernštejnem je zajímavá. Na relativně malém prostoru se tu tyčí tři hrady - zříceniny, plus samotný Pernštejn. Krom těch jmenovaných je to i Aueršperk a Pyšolec. Badatelé se stále přou i o posloupnost jednotlivých objektů a dokonce o jejich stavitele.
Já myslím, že právě Zubštejn mezi Pernštejnské hrady (jimi založený) nepatří. Už jen ta stavební podoba - všechny ostatní mají bergfritovou dispozici a jediný Zub vypadá jinak. Dokonce jediný není na konci ostrožny, ale na vrcholu kopce (nevím, jestli můžu říci dominantního). Zajímavá je dolní ohrada která je tvořena nasucho naskládanými kameny a obepíná docela velkou plochu. Na základě výzkumů M. Sýkory bych ji tipoval na husitskou.
Nicméně i nedaleké hrady Pyšolec s předsunutým opevněním i fortifikací jádra a Aueršperk stojí za výlet. Překrásná příroda to celé jen korunuje!