JM píše:
...Ano, píše se v ní:
„...A Hradečtí si dali Žižku vymalovat na korouhvi v rytířské zbroji a s palcátem a na bílém koni, tak jak jezdil za živa. A když Hradečtí bojovali pod tou korouhví, nikdy neprohráli... “...
Přestože se ve své podstatě jedná o beletristicky zpracované CV Žižkovo počínající r. 1410, nekončí tato stručná "kronika" pradoxně Žižkovou smrtí.
Za výše uvedeným citovaným odstavcem následují ještě dva týkající se táborů a sirotků, jejich vůdců, končí Lipany a touto poslední větou:
"
...Zbytky (
obou těchto vojsk - pozn. autor příspěvku)
pak zahynuly mezi (
Českým)
Brodem a Kouřimí českou rukou."
Ještě malou poznámku. Tato kronika je první česky psaným pokusem o zpracování Žižkova životopisu. Vzhledem k pravděpodobné době vzniku lze konstatovat, že toto stručné dílko mělo i jakýsi agitační apel týkající se
zápasu mezi českým a uherským králem. Jediný dochovaný rukopisný opis této kroniky byl nalezen v 70. letech 19. st. Jaroslavem Gollem ve Freiberku v Sasku. Tištěná podoba kroniky (umístěná v Národním muzeu v Praze) pravděpodobně z přelomu 16. a 17. st. vychází z nedochované edice Martina Kuthena ze Šprinsberku, autora
Kroniky o založení země české a prvních obyvatelích jejích. Minimálně dvojí tištěná edice svědčí o oblíbenosti dílka, které muselo vyjít vzhledem k dobovým zvyklostem nákladem v počtu několika desítek výtisků přesahující číslo 100.
V před- a minulém století jsou známy edice této kroniky z let 1868 (K. J. Erben), 1878 (Goll), 1914 (F. Loskot), z období mezi dvěma svět. válkami (V. Novotný) a z doby po 2. sv. válce (např. F. M. Bartoš, F. Svejkovský) a novočeská podoba M. Krčmové z r. 1981, z níž jsou výše uvedené citace.