Po marném obléhání táborské tvrze Kříženec pražany došlo k dohodě, jejímž výsledkem bylo nové hádání husitských kněží, které začalo 24. června 1423 na Konopišti.
K těmto disputacím se váže jedna zajímavá drobnost, kterou zaznamenal i Mikuláš z Pelhřimova ve své kronice a která mj. charakterizuje osobnost Prokopa Holého. Jednou z otázek, která se na Konopišti řešila, byla podoba rituálu husitské bohoslužby. Zatímco táborité ji sloužili v běžném oděvu, pražané v bohatě přezdobených ornátech "římského střihu". Na Konopišti došlo mj. k dohodě, že ornáty nemají být předmětem dalších sporů. Na důkaz tohoto konsenzu si tyto znesvářené skupiny kněží měli zkusit bohoslužbu té druhé strany.
K tomu Biskupec poznamenává, cituji:
"
...a konečně učinili mezi stranami takové rozhodnutí: aby na znamení přátelství a svornosti uzavřené mezi stranami proti sobě rozhořčenými, a na důraz, že je dovoleno sloužit mši buď v ornátech ... anebo bez nich, kněží táborští tamtéž sloužili v ornátech a mistři pražští posluhovali svátostmi bez komží. To se ze strany kněží táborských stalo, neboť Prokop Holý z jejich strany hned po uzavření svornosti a jejím vyhlášení sloužil v ornátě. Ze strany mistrů pražských se to však nestalo, aby totiž posluhovali svátostmi bez komží, jak bylo vyhlášeno."
K tomu ještě také
tady.
Z výše uvedeného vyplývá, jak si postoj k zavřeným dohodám představovali pražané, kteří se před chvílí domluvené hned na místě zdráhali plnit. Nedivme se potom neustálé skepsi táborů k pražanům...