Protože v kapitole o kronikách a pramenech by tato položka neměla chybět, je třeba to napravit. Přestože se nejedná o úplně nejvýznamnější pramen, jak také dokládají jen ojedinělé zmínky na tomto fóru (viz níže), jsem přesvědčen, že tady má svoje opodstatnění.
Jedná se o nevelkou, latinsky psanou kroniku, která se zabývá obdobím vymezeným roky 1419 až 1441. Je vhodné připomenout, že takto tuto kroniku anonymního autora nazval zakladatel moderní české historiografie František Palacký.
Fundamentem této kroniky je královéhradecká verze SLČ z 1. pol. 15. věku. Tento základ anonymní autor rozšířil svými privátními vzpomínkami, komentáři a glosami ...

Pozn.: Ještě by se možná slušelo vysvětlit, kdo to byl kolegiát.
Kolegiát byl člen univerzitní profesorské nebo studentské koleje a kolegiatura značila místo v univerzitní koleji.

Některé odkazy na příspěvyky z tohoto fóra, kde je uvedena zmínka o kronice Starého kolegiáta pražského ...
edice:
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=4#p3364
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=5#p3365

literatura:
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=8#p4978

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Podle Palackého patřil autor mezi mistry - univerzitní kolegiáty. Ti, kteří zastávali tento názor, vyslovovali různé hypotézy spjaté se jmény Jana z Příbrami, Petra z Mladoňovi ad.
Autor této kroniky byl také hledán mezi laickou měšťanskou veřejností Starého Města pražského nebo mezi někým z nižší šlechty ve východních Čechách.

Petr Čornej se přiklání k Palackého názoru, když konstatuje, že existuje pro tuto hypotézu vícero indicií. Dle P. Čorneje "zájem o osudy členů pražské univerzity", erudice, s jakou byl přeložen český text do latiny, oslavné latinské verše na husitské vítězství z r. 1422, "ohlas četby antických autorů" dokládají, že se nemůže jednat o autora z měšťanského prostředí nebo dokonce o vojáka. V této souvislosti je třeba připomenout, že s neskrývaným nadšením vylíčil rovněž porážku Němců u Ústí v r. 1426. Z toho je patrné, že i konzervativní utrakvista měl upřímnou radost z toho, že jeho země se ubráněnila velké intervenční armádě.
Pozn.: K výše uvedenému bych si dovolil pouze poznamenat, že i mezi pražskými kališnickými měšťany byli vzdělanci s kontakty na mistry z pražské univerzity.

Jak již bylo uvedeno v předchozím příspěvku, jako základ pro kroniku si její anonymní autor vybral královéhradeckou verzi SLČ, je tedy logické z toho vyvozovat autorovy kontakty s Hradcem Králové. Proto Čornej přichází z hypotézou, že oním autorem by mohl být mistr Petr z Hradce, žák Jana z Příbrami a tedy i příznivec Příbramova konzervativizmu.

Autor nepříliš obsáhlé kroniky na sebe i něco prozradil. Zmiňuje se např. o tom, jak během loupení v kolejní knihovně při bouřích po popravě Jana Želivského se mu ztratil vzácný Husův kostnický rukopis o přijímání podoboji. Zaujímal nesouhlasný postoj vůči počínání Žižky a vůbec radikálů. Když Žižka zemřel, okomentoval to jadrnou a zlobnou glosou, že umřel "zrádce vytiepený".
Účastnil se bitvy u Strauchova dvora na Miletínkově straně a sotva si zachránil zdravou kůži. V roce 1427 se zúčastnil neúspěšného pražského převratu patrně v jednom šiku s konzervativní Příbramovou skupinou podporující Korybuta. V r. 1428 se zúčastnil velké husitské rejsy na Slovensko a do Slezska. Z toho by zase někdo mohl přisuzovat autorství kroniky vojákovi.
"Starý kolegiát" nechoval žádné sympatie k radikálům (ale ani k Rokycanovi ...), takže s jistým zadostiučiněním přivítal jejich porážku u Lipan.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Se sepisováním kroniky bylo započato až po ztišení revolučního vichru. Časový rozsah tohoto dílka odpovídá královéhradecké verzi SLČ, tj. do r. 1441. Tyto záznamy byly přeloženy do latiny a přidanou hodnou kroniky se staly děje, kterými anonymní autor sám prošel. Tím se kronika zařadila mezi významné prameny vyprávěcí podoby.
Byl bych velice rád – a jistě nejenom já –, kdyby k tomuhle mohl někdo ještě cokoli podotknout ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zmiňovaný svazek měl být původně vydán jako šestý díl FRB, ale z důvodu špatné kvality výtisků nebyl distribuován a až na několik exemplářů byl celý náklad zničen. Dnes je tento díl FRB, dodatečně označený pořadovým číslem VII, k dispozici na portálu Czech medieval sources online a také v systému Kramerius Národní knihovny ČR. Kroniku Starého kolegiáta pražského najdete na s. 25–39. Stručná charakteristika díla a dvě ukázky přeložené do češtiny pak byly otištěny v druhém svazku Výboru z české literatury doby husitské, s. 287–289.

Ještě můžu prozradit, že aktuálně připravila novou kritickou edici Starého kolegiáta dr. Markéta Klosová – otištěna bude s historickým komentářem prof. Čorneje ve veliké edici textů východočeské větve SLČ a souvisejících pramenů, která vyjde letos na podzim (k tomu viz SEM).