JM píše:
... Byla ustanovena jakási rozhodčí komise, v níž zasedl za tábory i Žižka. Výsledkem jednání bylo omezení Želivského vlivu v Praze a novými volbami do městských orgánů byli dosazeni na staroměstskou radnici Želivského odpůrci ...
... a to byl jeden z posledních příslovečných hřebíků zatlučených do Želivského rakve.
Namísto toho, aby se tribun snažil výbušnou situaci v Praze spíše uklidnit, začal na vývoj jemu nepříznivý reagovat vydíráním v podobě hrozby revoltou, kterou si chtěl vynutit propuštění uvězněných radikálů. Další pomyslný hřebík! Ale k věci ...
Iohannes Cladis píše:
... Každopádně má v jeho popravě prsty Jakoubek ze Stříbra, neboť na něho podal 7.3.1422 ke staroměstským konšelům žalobu, na jejímž podkladě byl zajat.
Jakoubek ze Stříbra měl na Želivského a jeho přívržence opravdu již delší dobu "pifku".
Po Hvězdovi z Vicemilic byl v Praze zvolen vrchním hejtmanem Hašek z Valdštejna, který stanul v čele opozice proti Želivského radikálům. Na stranu této konzervativní opozice se postupně přikláněl právě Jakoubek ze Stříbra, přestože byl spolu se Želivským jedním ze 4 duchovních správců pražanů. Další hřebík/y.
Křišťan z Prachatic, další z duchovních správců a Jakoubek sepsali v únoru 1422 manifest s jasně prititáborským zaměřením, s jehož textem Želivského radikálové pochopitelně souhlasit nemohli. Velký problém spočíval ještě taky v tom, že se Jakoubkovi podařilo prosadit, aby byl tento manifest zapsán do městské knihy. To neskousl nejen Želivský, ale ani
Prokop Holý, který při těchto dramatických událostech dlel na Novém Městě. Jakoubek údajně také požadoval na velké obci ztrestání přívrženců táborské věrouky na statcích i
hrdlech a Želivského nařkl, že je "
vinen všemi těmi búřemi a tímto všiem krveprolitiem".
Když 7. března stanulo před radnicí na Starém Městě procesí v čele s Jakoubkem, který zastupitelům obce ostře vytkl, že podcenili situaci s Želivského radikály, tak spiklencům proti Želivskému se zdálo, že jejich čas právě nastal. Těmito všemi akcemi z poslední dekády února a první dekády března Jakoubek ze Stříbra jako duchovní správce nepochybně nahnal vítr do plachet spiklencům, ale s velkou mírou pravděpodobnosti do jejich krvelačných plánů zasvěcen nebyl.
Také o přímé
žalobě, na jejímž základě by byl Želivský
zatčen, nemám povědomost. Na základě "přátelského" pozvání od konšelů se totiž nic netušící Želivský v doprovodu kněží Jakuba Vlka a jistého Viléma v inkriminované pondělí 9. března dostavil na Staroměstkou radnici zcela dobrovolně ...