Nedá mi to, abych se nezmínil o jednom z významných husitských vojevůdců, jakým byl Hynek Kolštejnský z Valdštejna.
V období husitských válek patřil mezi výrazně viditelné osobnosti a kroniky té doby frekvencí jeho jména také příliš nešetřily.
Ovšem právě na Hynka je občas nahlíženo jako na jakéhosi "zrádce", jelikož byl naprosto oddaným straníkem Korybutovy kandidatury, že se neváhal v jeho zájmu přiklonit i na stranu "druhého Zikmunda" (kvůli němuž Korybuta také záměrně nenazývali Zikmundem), což ho v důsledku stálo život (+ 1427).
Přestože byl velice aktivním v husitském hnutí a válčil po boku samotného Žižky, jindy se proti němu také obrátil a dokonce měl být údajně, podle nepodložených zpráv, zpočátku straníkem i Zikmunda Lucemburského, od něhož se pro jeho krutost odklonil hned na počátku husitských bouří.
Ač měl mezi pražany svoji vážnost, svého času musel vzdorovat i sirotkům a dokonce čelit i pokusu o atentát.
Jednalo se o věrolomného kališníka nebo pravověrného idealistu neschopného kompromisu?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ano, nepochybně patří mezi kontroverzní a rozporuplné postavy revoluce. Každý přece tak zásadový jako Žižka či Prokop Veliký být nemůže v tak vypjaté a složité době. A válka na obranu zákona božího trvala dlouhých, předlouhých 15 let. Proto bych si dovolil o tomto hejtmanovi doplnit několik méně známých souvislostí.

Pod Vyšehradem ještě stál pevně na straně husitské, ale to stáli všichni. Blížil se teprve konec r. 1420.
Jak to bylo s jeho vztahem k Žižkovi nedlouho před smrtí vrchního hejtmana? V letních měsících 1423 se Hynek účastnil výpravy na Moravu, jejíž součástí byl i útok na zboží olomouckého biskupa Jana Železného. Obezřetně se formující první panská jednota v čele s pražany povolala mj. do zbraně i Hynka. Bitvy u Strauchova dvora se však neúčastnil buď proto, že k Žižkovi stále ještě zachovával minimálně neutralitu, nebo se prostě zdržel na Moravě.
Svatohavelský sněm v Praze 1. listopadu 1423 ustanovil mezi 12 zemskými správci (6 katolíků, 6 utrakvistů) i Hynka. Usnesení svatohavelského sněmu této první panské jednoty bylo již zcela nepokrytě namířeno proti táborským a východočeským, orebitským radikálům, schylovalo se k boji kdo z koho vrcholící Malešovem.
Výpravy na Moravu v r. 1424, která se rozdělila do několika proudů se Hynek zúčastnil po boku Korybutově, netáhl již tedy se Žižkou k Pribyslavi.
Na poč. r. 1427, v době začínajících příprav III. kruciáty a v době, kdy vévoda Bedřich Hohenzollernský shromažďoval informace špionážního charakteru o vojenských poměrech v Čechách, Jan Smiřický a Hynek z Kolštejna mu slibovali postoupit 5 pevností, dát k dispozici 1000 jezdců a informace vojenského charakteru za úplatu. Husitská „vojenská kontrarozvědka“ selhala v době, kdy Hynek a jemu podobní již chaoticky lavírovali mezi stranami účastnícími se válečného konfliktu.

Na závěr můžeme tedy s lehkou nadsázkou konstatovat, že věrný až do hořkého konce zůstal, zdá se, pouze Zikmundovi Korybutovi.
Hynek z Kolštejna je pro mě dalším dokladem tragických aspektů revoluce, kterých nebylo málo a příkladem hejtmanů, kteří postupně opouštěli boj za husitské ideály a směřovali k pragmatismu válečných kondotiérů...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak to se mi zdá, že je křivdění Hynkovi. On nepatřil mezi ty, kteří chaoticky nebo podle aktuálního prospěchu přebíhali ze strany na stranu.
Ale spíš, jak píšeš dál...
...a to vyvrací předešlé chaotické lavírování. Od prvních polsko-litevských misí (1420) až do svého konce (1427) zůstal věrný onomu Korybutovičovi, což dokládá jeho zásadovost navzdory prospěchovým pohnutkám.
V tom, oproti kondotiérství a prospěchářskému příklonu, vidím spíše idealistické setrvávání. Skoro až naivní, jakoby později šlo více o přátelství mezi nimi, než o politický pragmatismus.
Otázkou však je, jestli až do konce nevěřil v potencionální úspěch jeho kandidatury a z jeho věrného postoje pak zákonitě plynoucí funkcionářství?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Budiž. Odmyslíme-li si jeho vztah ke Korybutoviči, na němž se shodujeme, lze říci, že převážně setrvával na pozicích husitského středu.
No a přibližně po r. 1426 (předěl, který na základě studia HR "stanovil" autor tohoto příspěvku) byl kondotiérem skoro každý husitský hejtman, zůstaly pouze výjimky potvrzující pravidlo...
(P.S. Jen si ho tak neidealizuj, toho svýho "'menovce". )

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

A tou byl právě Hynek z Kolštejna z prostého důvodu - šlo mu jenom o jedinou věc - zachránit Korybutoviče. Bez ohledu na to, jak mu to může uškodit. Zkušený velitel by z takto riskantního podniku odstoupil, protože v něm šlo více ztratit než získat.
Navíc to nebyla oficiální kondotiérská akce, ale ryze soukromý utajovaný čin, který v případě nezdaru znamenal dalekosáhlé důsledky do budoucna. "Příkladnými" kondotiéry byli Čapek ze Sán, Kolda ze Žampachu aj.
Já osobně se domnívám, že šlo o jakési osobní přátelství...

U mě však nemůže jít o idealizaci ...ale povinnost

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Když jsem psal "výjimky", tak těmi ostatními jsem měl na mysli ty husitské velitele, kterým se pomalu ale jistě "revoluce" již počala zajídat, a začínali myslet i na svůj prospěch. V tu chvíli šly prvotní ideály, za něž se chopili zbraně stranou. A bylo jedno na čí husitské straně tito lidé stáli a koho do posledního dechu hájili...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ano, ale já si právě nemyslím, že byl Hynek ve vleku onoho trendu, kdy se husitští hejtmané začali revoluce chápat "profesionálně" - tedy, že si z toho dělali pouhý, o to výnosnější, "job".
Pokud to já nevidím chybně, tak Kolštejn hned na začátku revoluce stranil Korybutově kandidatuře, stejně tak jako za tytéž ideály bojoval až do svého smutného konce.
Tam vidím pouze a jen tytéž ideály, žádnou změnu názoru ve svůj prospěch nebo pro nějakou zištnost...
Na podporu mého tvrzení svědčí i to, že často volil místo diplomatické domluvy (ne že by jí nebyl schopen, viz s Mikulášem z Husi) nepřátelství, byť se měl postavit proti samotnému Žižkovi, sirotkům nebo i za Korybuta proti husitům obecně.
To je dle mého idealistická neústupnost, kde riskoval takřka vše (pokud to nebylo vlastní vysoké mínění se Zikmundem Korybutem za zády?).

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Nezaslechl někdo něco náhodou (nejlíp v nějakých pramenech) o tom, jak zhruba starý byl Hynek z Kolštejna?
(Podle svýho nicku bych to skoro sem měl napsat sám, ale já to nevím, a moc by mi to pomohlo...)

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Také Hynek se letos bude účastnit oslav 650. výročí položení základního kamene Karlova mostu. Viz http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=4#p3894 .

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak se asi pojedu podívat, abych po odečtení několika stovek let mohl posoudit jeho věk...

Willenbergerova představa Hynka Kolštejnského v Paprockého Zrcadle (1593) jistě není nejvěrnější... Ale je to jediná podoba Hynkova o které vím, byť z XVI. věku... (v renesanční zbroji)

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Hynkova víra v Korybutovo poslání a jeho misi šla doslova až za hrob. Mám na mysli pochopitelně "známou" epizodu týkající se hazardního a dobrodužného podniku, který měl přivodit zvrat na Starém Městě pražském, potažmo v Praze.

Spiknutí, v jehož čele stáli Hynek, Jan Smiřický a zrádce Vilém Kostka z Postupic, mělo rovněž podpořit Korybutovo postavení v zemi. O co šlo? Spiklenci se chtěli násilnou vojenskou akcí zmocnit Prahy prostřednictvím útoku na staroměstskou radnici, kde chtěli vyměnit radní a s podporou Nového Města následně ještě více posílit postavení Zikmunda Korybutoviče v zemi. Proto měl tento předem k neúspěchu odsouzený podnik podporu i katolických pánů, známých to výtečníků a korouhviček Městeckého z Opočna a Půty z Častolovic. Velice bych se však zdráhal tuto akci šesti stovek jízdních nazvat kontrarevolučním pučem, neboť se píše rok 1427 a Korybut již dávno nemá v zemi takové postavení jako při své první vladařské misi ještě za dob nepřemožitelného.
Na základě podrobných informací zrádce Kostky z Postupic byla Praha 6. září na spiklence již nachystána. Po vjezdu na staroměstský rynk byli obklíčeni a připravenými řetězy a jinými zátarasy jim byly odříznuty únikově cesty. Jejich osud tak byl prakticky zpečetěn. Hynka z Kolštejna nešťastně zastihla smrt nikoli na náměstí, ale před domem "U slona", v kterém se ukryl a z jehož oken byl vyhozen a zabit jakýmsi Makovcem. Byl to ten samý Makovec, kterého Hynek z neznámých nám důvodů zachránil před šibenicí. Hynkova ostudně nahá mrtvola skončila na staroměstském pranýři. Boží mlýny semlely nakonec i Hynkova vraha, který, jaká to ironie osudu(!), skončil na tom samém pranýři. Makovcův život o pouhých 5 měsíců po Hynkově smrti ukončila ruka katova pro cizoložství.

Rád bych se v souvislosti s těmito dramatickými událostmi ze září 1427 ještě zmínil o jiné pozoruhodné události. Velice statečně a zároveň energicky se onoho kritického dne zachoval Jan Rokycana, který zcela nezištně spolu s dalšími duchovními přikrýval hlavy zajatých spiklenců pod komží, aby tak unikli okamžitému lynči na místě ještě před jejich odvedením do městské šatlavy. Jan Rokycana tak s dalšími kněžími zachránil spoustu lidí před krutou smrtí v uličce sestavené ze dvou řad ozbrojenců s nahými meči, kterými se jistě nezacházelo jen "naplocho".

Echo této události spolu s Hynkovým jménem zaznělo až ve vzdálené Basileji na koncilu při jednom z Rokycanových vystoupení (viz tento příspěvek v tématu "Deník táborského kněze o jednání Čechů na koncilu...").

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Aby i náš živý Kolssteyn viděl, že i o Hynkovi dokážu diskutovat vyváženě, neodpustím si tuto malou poznámku na adresu tohoto šlechtice.

Je jaro roku 1420. Praha se chystá na fatální střet se Zikmundem, který stanul v čele 1. kruciáty, charaktery lidí jsou podrobeny těžké zkoušce, s níž se ještě v životě nesetkali a v které mnozí neobstáli. Proradný Čeněk z Vartenberka, bezpáteřní korouhvička právě otočil na Zikmundovu stranu. Také Hynek Krušina z Lichtenburka odjíždí z Prahy na své statky potenciálně ohrožené. Na radnice obou měst pražského dvouměstí docházel jeden opovědný list za druhým; na 364(!) pánů, rytířů, měst, etc. vypovídalo postupně Praze válku. Pražští radní za této situce museli nutně podléhat depresivním náladám a velice lehce propadali panice.

Jeden z mála šlechtických utrakvistů, který se v této nejednoduché a vypjaté situaci postavil na stranu pražských obcí, byl právě Hynek z Kolštejna...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

V odborné literatuře se objevuje několik verzí Hynkova predikátu. Začínám se v tom pomalu ztrácet a protože jsem slušně vychovaný hoch, nechce se mi rovnou napsat, že je v tom poněkud bordel.

Posuďte sami, kolik verzí jeho predikátu existuje:
Šmahel: Hynek z Kolštejna (Kolštejnský)
Čornej: Hynek Koldštejnský z Valdštejna (z Koldštejna)
Palacký: Hynek Koldštejnský, Hynek z Valdštejna
starý letopisec: Hynek z Valdštejna řečený též z Kolštejna ...

Mohl by nám do toho nějaký genealog vnésti pořádek svým vysvětlením (bratře Kolssteyne)? ... Největší "problém" je asi ono "d".

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak já v tom žádný chaos nevidím.
Dokonce bych si troufnul říci, že právě křestní jméno tohoto husitského hejtmana je neobvykle ustálené, zvláště co se tohoto jména ve Valdštejnském rodu týče obecně.
Naprostá většina písemných zpráv o Hynkovi z Kolštejna je zachycena především v kronikách, a tedy v tom tvaru, pod jakým byl všeobecně znám.
Jen minimum jsou úřední zápisy, nepočítám-li různé listiny z let revoluce s relativně hromadným seznamem účastnických jmen.

Co se týče jeho rodového predikátu, je to příslušník rodu Valdštejnů, který je neformálně nadřazen druhému predikátu - residentnímu.
Pod tím také v husitských válkách a širším povědomím proslul. Odvozován je od severomoravského hradu - Kolštejna, jenž byl v jeho držení.
Jméno hradu Kolštejna je odvozeno od původního německého názvu GOLDENSTEIN-GOLDSTEIN, který se dříve i v odborné literatuře počešťoval jako Koldštejn. V písemných pramenech i současné literatuře je tento tvar již převážně ustálen jako KOLŠTEJN. (Po roce 1945 byla celá obec i se zámkem na místě někdejšího hradu přejmenována jako Branná).

Prokládání obou predikátů je pak spíše na uvážení autora a na zesnadnění orientace, protože toto křestní jméno je u Valdštejnů nadměrně rozšířeno a kolem roku 1400 je v něm zmatek ještě koncentrovanější.

Správně je ale i zkrácený tvar Hynek z Kolštejna, který se v jeho době užíval.
Tvar mého nicku je ve středověké komolené podobě, konkrétně v tomto případě tuším použit v kronice u Vavřince.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Děkujeme za vyčerpávající odpověď, bratře Kolssteyne.
Já věděl, na koho se vobrátit. ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)