Rytíř Václav ze Zvěřince hostil několikrát Jana Husa na hradě Zvěřinec. 2. září 1415 pečetil rytíř Václav ze Zvěřince stížný list české šlechty na protest proti upálení Mistra Jana Husa.
Po bitvě na Vítkově, kde byl poražen Zikmund a po bitvě pod Vyšehradem hradečtí husité na sklonku roku 1420 a počátkem roku 1421 usilovali několikrát o zničení Opatovického kláštera.
Vždy marně. Východní Čechy zůstávaly regionem, kde se husitům nedařilo získat rozhodující vliv.
V dubnu 1421 proto na východ směřovalo velké tažení spojených husitských vojsk, ke kterému se připojil také rytíř Václav ze Zvěřince se svým synem Jiřím.
O jaký významný čin při vítězném tažení se Jiří Vaniš zasloužil není známo, ale od té doby vzniklo přátelství mezi rody Vanišů a Pernštejnů, které bylo upevněno predikátem Pavla a Jiřího ze Ždánic.
Když padla Kunětická Hora, utekla z Opatovického kláštera ozbrojená posádka před postupujícími oddíly husitů, které vedl zeman Diviš Bořek z Miletínka. Opuštěný Opatovický klášter husité vypálili.
Diviš Bořek z Miletínka zabral velký klášterní majetek i na Kunětické Hoře, patřící k Opatovickému klášteru, včetně Starých Ždánic, které přešly do držení Jiřího Vaniše.
V roce 1423 se Jan Žižka rozešel s Táborem a založil nové centrum ve východních Čechách. Menší Tábor s centrem v Hradci Králové. Tomu však předcházela bitva, kde proti sobě stála dvě husitská vojska.
Šla archa proti arše.
Někdy po této době se rytíř Václav vrací na hrad Zvěřinec. Jeho syn zůstal na pardubicku.
Zadlužený rytíř Václav přenechává hrad Zvěřinec věřiteli Arnoštovi z Leskovce. Leskovcové se na hradě ale nezdržovali.
Rytíř Václav se rozhádal stejně jako Leskovcové s táborskými. Stává se loupeživým rytířem a blízko hradu byl pochován.