|
V příloze posílám, co se mi podařilo zjistit. Upozorňuji ale, že ve formulářovém kusu listiny z března 1421 (AČ 6, s. 396) jsou uvedeni pražští konšelé pod iniciálami J. z A. (což může být chyba v opisu, navíc kompletní složení staroměstské rady v té době neznáme), tedy nikoliv J. z K., a B. Krejčí Bohuněk je, na rozdíl od Jana Kněževeského, nepochybný. Jana Kněževeského hypoteticky určil již Rudolf Urbánek v knize Lipany a konec polních vojsk (Praha 1934, poznámka 36 k druhé části první kapitoly). Janův pražský majetek jsem zatím nedohledával, v rejstříku k Tomkovým Základům starého místopisu pražského jsem jeho jméno nenašel, budu proto hledat podle jeho příbuzných.
Příloha:
Bohuněk krejčí
povoláním opravdu krejčí (sartor), konšel Starého Města pražského 19. 11. 1420 - 30. 6. 1421
1405 majitel domu (čp. 735, zvaný později U žaludů) v Dlouhé ulici na Starém Městě;
1416 krátce majitel domu (čp. 743, později zvaný U zlaté lodi) v Dlouhé ulici na Starém Městě;
1411-1422 majitel domu (čp. 706, U bílého jelena) v Dlouhé ulici na Starém Městě.
V letech 1421-1422 (nepochybně za účast v bojích proti křižákům a katolíkům) získal:
dvůr v Řisutech u Slaného, původně majetek benediktinek u staroměstského kostela sv. Ducha (Archiv český, dále jen AČ 28, s. 673);
vinici staroměstského měšťana a katolíka Martina Weikarda z domu U zlaté štiky (Dlouhá ulice čp. 705), jemuž byly nemovitost zabaveny výnosy městské rady a obce z léta 1420 a jara 1421 (AČ 28, s. 676);
již 1. 4. 1421 (tedy po návratu z tažení do západních a severozápadních Čech) obdržel rozhodnutím staroměstské obce dům U černého orla v blízkosti kostela sv. Havla, zabraný katolickému měšťanu Duršmídovi (AČ 28, s. 682);
rybník „in Dawlicz“ (AČ 28, s. 673).
Popraven spolu s Mikulášem mincířem 9. 3. 1422 v odvetě za smrt Jana Želivského a jeho devíti druhů.
Jan Kněževský (z Kněževsi)
Konšel Starého Města pražského 19. 11. 1420 – 30. 6. 1421, doložen jako konšel od 8. 7. do 31. 12. 1423, dále pak od 29. 1. 1424 do června 1424, kdy v důsledku porážky u Malešova staroměstská rada odstoupila; účastník čáslavského sněmu 3. – 7. 6. 1421, tam zvolen za Staré Město členem prozatímní zemské vlády s mandátem do 28. 9. 1421.
V letech 1421 – 1423 obdržel za účast při obraně Prahy a v taženích proti nepřátelům božího zákona:
Dne 12. 2. 1422 dvůr v Měšicích (u Prahy) s tvrzí a veškerým příslušenstvím (AČ 28, s. 683), před 1434 již drží staroměstský měšťan a konšel Matěj Smolař z domu U mouřenínů (AČ 28, s. 57);
mlýn pod skalou nedaleko Kostelce nad Labem „in Zirzic“ (AČ 28, s. 683), tj. správně v Jiřicích, AČ 26, s. 383), obsazených Pražany na konci roku 1420.
Jeho sluha Blažek obdržel vinici uprchlého staroměstského měšťana Reinharda z Remeše (AČ 28, s. 678).
Zda držel Kněževes, když se zdejší tvrze zmocnili po 20. 10. 1420 Zikmundovi žoldnéři a upálili zdejší posádku i s husitským knězem (viz kroniku Vavřince z Březové), se mi nepodařilo bezpečně ověřit. Roku 1424 se tu připomíná Zikmund Kněževeský.
6. 3. 1425 se připomíná urovnání jeho sporu s Šimonem Rohanem před radou Starého Města pražského (AČ 28, s. 652).
26. 1. 1426 již mrtev, připomíná se pak jeho syn Mikuláš Kněževeský, významný staroměstský husitský politik, zemřelý roku 1439 (AČ 26, s. 409).
Také on patřil zjevně mezi politické protivníky Jana Želivského.
Pátral jsem ještě po majetku Jana Kněževeského v Praze. Na Starém Městě před rokem 1420 žádný dům nevlastnil, jakýsi Jan Kněževeský se v té době připomíná na Novém Městě, ale může jít také o shodu jmen. Syn Mikuláš je pak roku 1429 doložen jako majitel (pravděpodobně konfiskovaného) domu čp. 597 v Celetné ulici, tedy na prestižním místě. Údaje z let 1419 - 1428 sice chybí, ale hraničí s jistotou, že tento objekt získal (nebo obsadil) v roce 1420 právě Jan. Venkovský majetek rodiny Kněževeských byl po revoluci značný, ale to už je jiný problém.
|
