| www.husitstvi.cz http://www.husitstvi.cz/forum/ |
|
| Jan Smil z Křemže http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=25&t=2061 |
Stránka 1 z 1 |
| Autor: | Jiří Motyčka [ 24.06.2011 - 11:44 ] |
| Předmět příspěvku: | Jan Smil z Křemže |
Protože v těchto dnech právě vyšla monografie o tomto protagonistovi, rozhodl jsem se založit mu samostatné téma ... Někoho možná zaujala pouze jeho kariéra loupeživého rytíře, ale i takové příspěvky budou v tomto tématu vítány, neboť neodmyslitelně patří k životu spojenému s tímto méně známým jménem. |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 24.06.2011 - 21:45 ] |
| Předmět příspěvku: | střípky z CV |
Přiznám se, že o tomto příznivci táborské strany vím hodně málo, přesněji řečeno takřka nic. Jan Smil byl nejen jako držitel hradu Husi (po smrti Mikuláše z Husi) cca od r. 1422 v neustálých rozbrojích a sporech s Oldřichem z Rožmberka. V r. 1437 Smil z Kremže obdržel od Zikmunda zástavní listiny na zboží hradu Hus, Prachatic, Volar a 9 vesnic dříve patřících klášteru ve Zlaté Koruně a další. Jednalo se o zboží, kterými procházely komunikace, jež byly součástí obchodních tras, tzn. České Budějovice – Prachatice a Pasov – Volary – Prachatice, trasa, která byla součástí Zlaté stezky. To byla poslední kapka, kterou přetekl pohár pokrytecké shovívavosti a Oldřich z Rožmberka, který měl se Smilem neblahé zkušenosti z dob, kdy Smil zastupoval zájmy táborské strany v tomto jihočeském regionu, začal jednat. V r. 1438 jej nechal Rožmberk uvěznit v Českém Krumlově, když ho lstivě vylákal na svůj hrad. Doba revolučního Tábora byla totiž v nenávratnu! Smil byl nucen vydat Oldřichovi zástavní listiny, přesto byl nadále vězněn. V r. 1447 Rožmberk nechal Smila z Kremže popravit na základě zjištění, že jedna ze zástavních listin byla údajně padělána, takže část svého majetku by Smil získal nezákonně. (Čornej str. 78-79) |
|
| Autor: | Dáša Nová [ 27.06.2011 - 10:51 ] |
| Předmět příspěvku: | Proč se stal Jan Smil kališníkem? |
Tento rytíř má krásný starodávný erb (znak rytířů z Křemže a Chlumu má dvě vystřelené šipky, pod jednou je štít, nad ním je přilba ozdobená jak z turnaje s korunou, nad kterou je další šipka). Erbovní barvy nevím. Pečeť Jana Smila z Křemže na listině z r. 1426 (SOA Třeboň) vypadá jako penízek s jednou šipkou na štítu a nějakým nápisem. V Kronice Česko-bavorské hranice I je také o tomto rytíři často psáno, zvláště v kapitole Záští Jana Smila z Křemže na Husi proti Oldřichovi z Rožmberka a Kunátovi Kaplířovi na Vimperce, tak občas sem něco opíšu. ''Jednoho z nejagilnějších spojenců Prachatic představoval Jan Smil z Křemže, o jehož državách Husi, Husinci, Záblatí a Křemži je v Popravčí knize častá zmínka. Svoji dramatickou životní dráhu začínal tento rytíř jako služebník a dvořan Oldřicha z Rožmberka. S bratrem Otíkem držel rodové křemžské panství čítající kromě tvrze více než čtvrt stovky vesnic s dvory, mlýny a dalším příslušenstvím. V rožmberských službách si Smil zřejmě polepšil, neboť ještě před husitskými válkami rozšířil svůj majetek o panství hradu Husi s osmi vesnicemi a dvěma městečky, z nichž Záblatí získalo r. 1400 od Václava IV. tržní právo a povolení výstavby privilegované cesty do Pasova. Také sňatek Smilův s Annou z Rožmitálu dosvědčoval, že rytíř z Křemže byl přijatelný jako dynastický partner i pro starožitný a majetný panský rod. Rozhodně tedy Smil nepatřil mezi zchudlé zemany typu Žižkova a příčiny jeho kališnické konverze lze především hledat - stejně jako u Mikuláše z Husi - v jeho vztahu k zlatokorunským cisterciákům. Od Václava IV. získal totiž Smil zápis na roční rentu 50 kop grošů z královské berně odváděné zlatokorunským klášterem. Zda tento důchod získal Smil za vojenské služby či jako splátku na půjčku, nevíme, ale Smilovy plány na trvalý zisk prosperujících klášterních držav v bezprostředním sousedství křemžského a husského panství se tím ovšem zásadně střetly s obdobnými zájmy Oldřicha z Rožmberka. Smil z Křemže později tvrdil, že zlatokorunská renta mu nebyla ani jednou vyplacena, což byl zřejmě důsledek spontánního napadení kláštera a jeho držav na počátku husitských bouří a následného rozkladu správní a ekonomické struktury zlatokorunského dominia. Když na počátku února r. 1421 vypršelo příměří Táborů s Oldřichem z Rožmberka, vrhl se Smil z Křemže společně s Prachaticemi a Pískem opět do války proti svým katolickým sousedům. Měl k tomu také zvláštní dohodou s Žižkou, jak vypovídal jeden z členů křemžské posádky Chmel z Boršova: ''Smil s Žižkú řekli sobě a slib učinili, aby sobě pomáhali, když by sobě dali věděti a bylo panu Smilovi potřebie...'' Mezi Prachaticemi a Křemží existovala také dohoda o předávání zajatců - do Křemže měli být vydáváni zajatci z Českých Budějovic, do Prachatic poddaní z rožmberského panství. Na výzvy prachatického hejtmana vyrážela Smilova posádka z Křemže loupit dobytek po okolních vsích, který pak byl přiháněn do Prachatic. Sám pan Smil šel své posádce v silničním loupežení osobním příkladem, jak udal již výše zmíněný Chmel:''...pan Smil sám třetí vzal u Maškovce na silnici ryby a herinky a přivezl tu na Křemži.'' Na počátku husitských bouří se soustřeďovala Smilova válečná aktivita hlavně proti Kunátovi Kaplířovi na Vimperce, v čemž mu ochotně sekundovala táborská posádka v Prachaticích. Primárním zdrojem rozporů byly zřejmě nejasné hranice mezi vimperským a husineckým panstvím, jak ukazuje Smilova smírčí smlouva s Kunátem Kaplířem z 6. dubna r. 1422. Jako ''mocní ubrmané'' této smlouvy, podle které byly nově vytyčeny hranice mezi znesvářenými sousedy, jsou uváděni Jan Roubík z Habří a Racek z Drahonic. Ač se Smil zavázal dodržovat výpověď smírčích soudců pod sankcí 500 kop grošů, nevydržel mír mezi hrady Vimperkem a Husí příliš dlouho, aniž víme, kdo ho první porušil.'' |
|
| Autor: | Kolssteyn [ 27.06.2011 - 15:20 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Proč se stal Jan Smil kališníkem? |
Dáša Nová píše: Pečeť Jana Smila z Křemže na listině z r. 1426 (SOA Třeboň) vypadá jako penízek s jednou šipkou na štítu a nějakým nápisem. Jeho pečeť nese nápis +.s[igillum].yan.zkrzemze.
Hezký znak má městys Křemže, který jeho erb přejalo do svého znaku. 
|
|
| Autor: | Kolssteyn [ 30.06.2011 - 13:55 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Jan Smil z Křemže |
Jiří Motyčka píše: ...v těchto dnech právě vyšla monografie o tomto protagonistovi... Kromě oficiálně vydané publikace pro zájemce existuje ještě ročníková práce Michaely Klimešové z roku 2005 - Jan Smil z Křemže, která je dostupná i online.
|
|
| Autor: | Karel Konečný [ 24.11.2011 - 18:50 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Jan Smil z Křemže |
Jiří Motyčka píše: Protože v těchto dnech právě vyšla monografie o tomto protagonistovi, rozhodl jsem se založit mu samostatné téma ...
V této monografii mne na straně 22 zajímá odkaz u věty...Jan Žižka z Trocnova, který působil ve skupině Matěje vůdce. V odkazu 125 se píše: Své zkušenosti z kriminální minulosti však Žižka později dobře využil. Ohromoval především krutostí a bezohledností, avšak proslul především překvapivou vojenskou taktikou. Není bez zajímavostí, že již v době svého lapkopvského působení musel mít Žižka konexe u dvora krále Václava IV., protože ten mu listinou ze dne 27. července 1409 prominul všechny prohřešky proti koruně a králi. Zajímalo by mne zda ta Žižkova charakteristika je z dobových pramenů nebo je to dedukce historiků.  ...
|
|
| Stránka 1 z 1 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
| Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ |
|