Točil se jako korouhvička :
jako korouhvičky se točili nějakým stylem všichni. Husitští hejtmané , byť z různých frakcí ,jako pravý ,bratři' spolu v přestávkách mezi křížovými výpravami bojovali, navzájem se zabíjeli a loupili si předešle uloupené majetky, dokonce byli schopni vlastní rukou zabít kněze stejné víry.Byla to složitá doba.
Svým balancováním mezi stranami uchránil částečně svůj majetek a to včetně podaných na svých panstvích, kde nebránil přijímání pod obojí ani pod jednou, tedy se tam dělo to, co se později obdivuje v království dvojího lidu. Plnil tím středověkou tezi o trojím lidu.
Byl zištný :
ano, to byl, stejně jako naprostá většina vyšších představitelů husitů, vyšel z válek značně obohacen o zabrané především církevní majetky.Jako u každé revoluce se po vyšumění duchovního a většinou i mravně velkého náboje s kterým se zahajuje, vše skončí přeskupením majetku a tím i moci tempem rychlejším než je v normálních poměrech běžné a pak jde jen o to, nastolit takový pořádek, aby získaný majetek a moc zůstal v držení těch co ho prostě mají. Idealističtí představitelé revoluce, pokud je ta sama nesežrala , jsou dáni na boční kolej a pokud nenarušují nově nastolený řád věcí , jsou jim prokázány pocty, ale na skutečné moci se nepodílí. Pokud tu tendenci mají, jsou odstraněni. Je to trpké, ale v podstatě je to tak.
Opatrný postoj ke křížové výpravě :
Možná věděl že nemá šanci na úspěch, že takhle se problém nevyřeší . Možná i to vlastenectví, proč ne . Na vlastenectví snad nemají pouze patent husité. Nezapomínejme, že v čechách žilo i dost katolíků kteří byli čechy jak etnickými tak myšlením .
Lipany :
zde má jasnější kontury politika kde koho. Zničit polní vojska, která sužovala po dlouholeté válce zdevastovanou zemi byl cíl většiny země, napříč rozdílům ve vyznání. Byli to přeci zemští škůdci a bylo to asi jediné řešení jak docílit smíru a ukončit nikam již nevedoucí boje.
Vztah k Poděbradovi :
asi se těžko smiřoval že šlechtic nižšího rodu
směřuje ke koruně a nemyslel že je to ten pravý kdo přinese do země klid. No a možná měl pravdu ne? Konečně když v boji s ním neuspěl, předal vladařství a stáhl se do ústraní, ač nebyl zas tak starý.
Jo, listiny padělal. Byla to forma válečné kořisti, poněkud sofistikovanější než pouhé obsazení pomocí důvěřivého prostého lidu jako to dělali jeho odpůrci.
(to je psáno s nadsázkou, ale malou)
Byl to na české poměry neobyčejný šlechtic (měli to dědičné), dělal svou samostatnou zahraniční politiku a velmi se vymykal českému rybníčku. Je škoda, že na jeho postavu se stále pohlíží značně jednostraně. Nezaslouží si to.
. Z pohledu obyčejného člověka se tam na české poměry žilo bezpečně a klidně. Asi v mnohém lépe než ve vsích podřízených Táboru, konečně je známa skutečnost, že na začátku revoluce sedláci uprchnuvší na Tábor, se po vystřízlivění z počáteční euforie hromadně navrátili zpět na své statky. Kdybych si jako běžný rolník nacházející své životní radosti v práci, rodinném životě a běžných lidských starostech měl vybrat kde v té době v čechách budu žít, mněl bych jasno. 
A ve válčení (byť sám vojsko nevedl) se taky polepšil, Po Lipanech, kde hráli jeho oddíly veledůležitou roli zasadil Táborům takříkajíc ránu z milosti u Křeče. Ale je pravda, že kdyby mi řekl že je středa, raději se kouknu do kalendáře 
