www.husitstvi.cz
http://www.husitstvi.cz/forum/

Matěj Louda z Chlumčan
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=25&t=2021		 Stránka 1 z 2
Autor:  Dáša Nová [ 02.03.2011 - 22:09 ]
Předmět příspěvku:  Matěj Louda z Chlumčan
'Matěj Louda z Chlumčan, znamenitý husitský válečník a diplomat, se narodil ke konci 14. století. Na počátku 15. století byl na pražské univerzitě, ale nedosáhl ani prvního stupně akademické hodnosti. Roku 1420 byl již mezi předními tábory a zúčastníl se bitvy na Vítkově hoře tak udatně, že mu konšelé darovali hned po bitvě dům na rohu Řetězové ulice. Ale Matěj se odstěhoval do Písku, stal se tam hejtmanem a byl úředníkem nad káděmi, který bděl nad rozdílením peněz ze společných pokladnic. Vyznačoval se umírněností a diplomatickými schopnostmi, a proto byl přibírán ke všem důležitým jednáním. V letech 1426-1428 byl hejtmanem polních obcí táborských.

Na cestě do Basileje dal ještě před Norimberkem vztyčiti na svém voze táborskou korouhev s obrazem Krista na jedné straně a s kalichem na druhé s nápisem: Veritas omnia vincit (Pravda nade vším vítězí). V červenci a srpnu 1433 byl podruhé v Basileji.
V době bitvy lipanské byl stále táborským hejtmanem a tu se stalo, že byl zajat od rakouského vévody Albrechta, ale na přímluvu koncilního vyslance Jana Palomara byl propuštěn. Stal se zrádcem svých spolubratrů, měl dva domy na Starém Městě a počítal se od r. 1434 za staroměstského měšťana. Přestoupil ke straně císaře Zikmunda a ten ho jmenoval hofrychtéřem. Roku 1437 byl znovu vyslán jako posel do Basileje a roku 1447 zastupoval stav městský v poselství k papeži Eugenovi IV.
Na konci života založil 'Loudovu kolej' sv. apoštolů pro chudé studenty, kteří se připravovali na kněžství pod obojí, a daroval jí ves Smolnici; bylo to pokání za zradu. Zemřel roku 1460 v Praze.
Matěj Louda měl v Chlumčanech u Loun v letech třicátých a čtyřicátých XV. století vladyčí statek.'
Tak je psáno o Matěji Loudovi v Deníku Petra Žateckého, K.V.Zap v Husitských válkách
z r. 1907 ještě upřesňuje, že Loudova kolej, kterou založil při Pražské univerzitě, zaujímala místo jedné části technického ústavu v Dominikánské ulici č.p. 240.

Možná se vám také vybavila kresba Mikoláše Alše "Matěj Louda na píseckém mostě'.
Ten starý most v Písku ještě pamatuje dobu, kdy po něm rachotily husitské vozy a jezdil hejtman Matěj Louda na koni...
Příloha:
Písek-most.jpg
Písek-most.jpg [ 56.06 KiB | Zobrazeno 21407 krát ]
Autor:  trener [ 04.03.2011 - 20:36 ]
Předmět příspěvku: 
Pokud se nemýlím, umírající Matěj Louda se objevuje v Jiráskově románu Husitský král.
Autor:  Jiří Motyčka [ 09.03.2011 - 17:15 ]
Předmět příspěvku:  o zrádcích ...
Citace:
... Stal se zrádcem svých spolubratrů ... Přestoupil ke straně císaře Zikmunda a ten ho jmenoval hofrychtéřem ...
Jsem přesvědčen, že mluvit hned o zradě proto, že se někdo přiklonil k Zikmundovi, je v souvislosti s Matějem Loudou poněkud přehnané. Takových bylo! ...

Matěj Louda z Chlumčan byl především pragmatický politik a teprve pak až hejtman. To, že byl hejtmanem v Písku, který byl volnou součástí táborského svazu, ještě neznamená, že byl do morku kostí radikálem. To ani zdaleka. Tak jakápak zrada spolubratří.
Sledujeme-li Loudovu klikatou cestu revolucí, tak vidíme jeho lavírování a pragmatický příklon k potenciální vítězné straně na konci této revoluční cesty. Chtěl býti na očích (nakonec i Zikmundovi), proto se zúčastnil různých diplomatických misí. Dějiny většinou přepisují vítězové, kteří však ještě nemusí být zrádci. Takovým vítězem se musel jistě cítit i Matěj Louda z Chlumčan, když přebíral ze Zikmundových rukou úřad hofrychtéře ...
Autor:  Dáša Nová [ 09.03.2011 - 20:04 ]
Předmět příspěvku:  o zrádcích...
Dostal se ještě někdo jiný kromě Matěje Loudy z lipanského zajetí díky přímluvě koncilního vyslance?
Autor:  Jiří Motyčka [ 28.03.2011 - 18:03 ]
Předmět příspěvku:  přímluvy ...
Citace:
... V době bitvy lipanské byl stále táborským hejtmanem a tu se stalo, že byl zajat od rakouského vévody Albrechta, ale na přímluvu koncilního vyslance Jana Palomara byl propuštěn ...
Toto je docela prapodivná věta, proto ji bude třeba poněkud doplnit a zpřesnit.
Matěj Louda z Chlumčam se bitvy u Lipan vůbec nezúčastnil, protože v zajetí v Rakousích u Albrechta Habsburského byl nepochybně již v době před 11. dubnem 1434.
A Palomar se za něho nepřimluvil proto, že mu bylo líto, jak "úpí" v rakouském žaláři, ale proto, že si všiml jeho diplomatických schopností, ale především (také) proto, že Louda z Chlumčan obhajoval kompaktáta v té nejméně přijatelné verzi pro zejména levicovou část husitského spektra, tj. pro radikály.

poněkud OT:
Dáša Nová píše:
Dostal se ještě někdo jiný (...) z lipanského zajetí díky přímluvě koncilního vyslance?
V bitvě u Lipan bylo zajato pět duchovních, mezi nimiž se nalézali Petr Payne a Václav Koranda. O jejich brzké propuštění se pravděpodobně zasloužil Vilém Kostka z Postupic.
Ze světských osob byli zajati Jan Roháč z Dubé, Jíra z Řečice řečený Ušatý, Sezema Zajímač z Kunštátu, Jan z Bergova, Marek Kršňák a další. Jim byla udělena svoboda na základě usnesení husitského sněmu zahájeného 24. 6. 1434 v Praze.
Z výše uvedeného vyplývá, že o propuštění zajatců od Lipan na svobodu rozhodli především opět husité, tj. konfesně spříznění velkorysí vítězové od Lipan, nikoli tedy katolíci a už vůbec ne cizinci.
Autor:  Iohannes Cladis [ 15.12.2011 - 00:48 ]
Předmět příspěvku: 
Jak jsem se dočetl zde: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7765 tak to vlastně nebyl Louda (od loudati se), nýbrž Lauda (od latinského laudare = chváliti)
Autor:  Kolssteyn [ 15.12.2011 - 02:26 ]
Předmět příspěvku:  aneb, kdy je loudání chvályhodné
Iohannes Cladis píše:
....nebyl Louda (od loudati se), nýbrž Lauda (od latinského laudare = chváliti)
Názvoslovné rozbory pomístních jmen bývají často polemické i po odborném vysvětlení pomocí onomastických šablon, ale v tomto případě to zní velice věrohodně a na "Naší řeč" se dá spolehnout. Zajímavý rozbor.
Autor:  Jiří Motyčka [ 15.12.2011 - 18:16 ]
Předmět příspěvku:  Louda vs. Lauda
Nikdo mi to nemusí věřit (a zlobit se nebudu :) ), ani nejsem "pobitevní generál", ani děd Vševěd - to už vůbec ne -, ale o "Laudovi" pochopitelně vím.
Avšak právě na tomto fóru je vhodnější užívat novodobý přepis, který venkoncem vzato používá i moderní historiografie.
Nicméně děkujeme za upozornění.

BTW.
Kolssteyn píše:
... loudání je chvályhodné ...
..., aneb jak praví klasik: "všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest" (J. Á. Komenský).
Autor:  Dáša Nová [ 15.12.2011 - 18:34 ]
Předmět příspěvku:  Šotci nic neprohodili
Ještě v románu z roku 1922 Archa proti arše píše J. F. Karas také o jen Laudovi. Tak teď díky bratru Iohannesovi vím, že je to tak správně.
Upřednostňovala bych ta jména, jakými se tehdy skutečně husité oslovovali, i když ve vyhledávači by se pod Laudou neobjevil jezdec na píseckém mostě, ale na formuli 1. :shock:
Autor:  Iohannes Cladis [ 15.12.2011 - 22:25 ]
Předmět příspěvku: 
Lauda je tedy vlastně totéž co Chval.
Autor:  Kolssteyn [ 15.12.2011 - 22:51 ]
Předmět příspěvku:  Re: Šotci nic neprohodili aneb o výslovnosti
Dáša Nová píše:
Upřednostňovala bych ta jména, jakými se tehdy skutečně husité oslovovali...
Jenže to dnes nelze ve všech případech praktikovat, protože vývoj češtiny už doznal jistého stupně, kdy by každý krok zpět mohl působit trochu komicky. Ale lze to použít třeba v případě spojování některých tvarů křestních jmen s přezdívkami a predikáty, ovšem taky už v podobě do jisté míry modernisované...
Tedy - používání tehdy zažitého "příjmení" s residentním predikátem namísto rodového nebo naopak křestní jméno s přezdívkou, nepoužívat pro některé případy jméno Václav, když byl častěji znám po jménem Vaněk atp.
I dnes by působilo hloupě používat tehdy časté Valštejn nebo Frýčtejn.
Není potřeba archaisovat, ale je dobré vědět! :idea:
Autor:  Iohannes Cladis [ 13.01.2012 - 14:50 ]
Předmět příspěvku:  Re: Matěj Louda z Chlumčan
Dáša Nová píše:
'' Stal se zrádcem svých spolubratrů, měl dva domy na Starém Městě a počítal se od r. 1434 za staroměstského měšťana. Přestoupil ke straně císaře Zikmunda a ten ho jmenoval hofrychtéřem. Roku 1437 byl znovu vyslán jako posel do Basileje a roku 1447 zastupoval stav městský v poselství k papeži Eugenovi IV.
Na konci života založil ''Loudovu kolej'' sv. apoštolů pro chudé studenty, kteří se připravovali na kněžství pod obojí, a daroval jí ves Smolnici; bylo to pokání za zradu. ''

Zrada je asi opravdu poněkud silné slovo, ale přesto lze u Loudy sledovat silný posun směrem ke konzervativnímu křídlu. Začínal jako přítel a blízký spolupracovník svého píseckého souseda Mikuláše Biskupce a pak např. na synodě kutnohorské 1443 vyzradil Janu Rokycanovi a Hynci Ptáčkovi, že Klatovští ve skutečnosti mají závazné listy od táborských kněží nebo 1453 ve staroměstské městské radě ostře vystupoval proti radikální straně Zikmunda Slámy (který se v roce 1440 zapletl do pokusu o puč Jana Koldy ze Žampachu).
Autor:  Jiří Motyčka [ 03.02.2012 - 19:29 ]
Předmět příspěvku:  Re: Louda vs. Lauda
Iohannes Cladis píše:
Jak jsem se dočetl ... tak to vlastně nebyl Louda (od loudati se), nýbrž Lauda (od latinského laudare = chváliti)
JM píše:
... Avšak právě na tomto fóru je vhodnější užívat novodobý přepis, který venkoncem vzato používá i moderní historiografie ...
No, opět se to "komplikuje" ... :(
Petr Čornej ve 2. revidovaném vydání VDZKČ-V. díl z r. 2010 totiž "přejmenoval" (oproti 1. vydání z r. 2000) Loudu na Laudu ... :o :?
Zcela na můj vrub lze příčíst také to, že jsem poněkud pozapomněl, že v VI. díle VDZKČ, vydaném v r. 2007, je už také Lauda.
Autor:  Isthaltso [ 26.05.2018 - 13:16 ]
Předmět příspěvku:  Re: Jan Čapek táborita
Chtela bych se zminit o Mateji Loudovi z Chlumcan. Obecne se poklada za to, ze pochazi z Chlumcan u Loun, ale mam po procteni kronik ten pocit, ze patri spis do Chlumcan u Plzne (u Prestic na Klatovsku).

Hovori pro to mnohe

A) Jeho erb, kde je zobrazen na piseckem? moste Mikolasem Alesem je cerno-bily, tyto barvy, kupodivu velmi malo frekventovane jsou i v erbu Chlumcan u Plzne.
B) Jeho poradci jsou z Klatov, Prestic, Rokycan a vubec z Plzenska, coz je zvyk se obklopovat krajany
C) V plzenskych Chlumcanech zije v mistech stare casti obce pobliz rybnika, kde stredoveke casti vesnice byly stale starousedla rodina Loudu.
D) Puvod jmena Louda je dle meho nazoru urcite cesky, jelikoz si davali jmena ceska, dle kazdodenniho zivota, vlastnosti atd. Diskuse, jestli je z latiny z Lauda je podle me blbost, husiti chteli mluvit cesky.
E) V Chlumcanech u Plzne byla silna vira husitska. Dodnes se tam uchovaly ve stodolach pohary pro bohosluzby etc.
F) V Chlumcanech byla tvrz a kazamat, ruzne symboly vytesane na kamenech a podzemni chodby vedouci pry az do klastera v Nepomuku jako unik pozdeji pred Svedy, ale bylo to pry budovano po staleti. Rika se, ze i kaple Svate Marie, ktera se ted rekonstruuje je na tyto chodby napojena. Kazamat u namesti, kde byl transformator u domu s andelem- tam byl taky vchod a druhy byl pobliz domu u Divisu pod Vrchem- tam je taky zulova deska znacici vchod. Tyhle desky byly znaceny zulovymi plohymi kameny se symbolem koruny a neco, co pripomina bilo cerny erb.

To, ze prazsti kronikari znali Lounske Chlumcany pobliz Prahy je mozne, ze omylem to spadlo i tam.

Co si o tom myslite? :idea: :?:
Autor:  Milada [ 10.01.2020 - 13:40 ]
Předmět příspěvku:  Re: Matěj Louda z Chlumčan
Zdravím a připojuji, to co vím. Z vyprávění mého otce se generacemi traduje že náš předek byl Matěj Louda z Chlumčan. Moje babička roz. Loudová o něm vyprávěla svým dětem. Tedy i mému otci. V podstatě říkala totéž co se teď dozvídám z Wikipedie a pod. Ještě říkala, že měl vlidnou a smirlivou povahu, a opravdu výjimečné diplomatické schopnosti. Tak asi tak. Nevím jak by babička k takovým informacím přišla, než od svých předků. Táta to asi taky nikde nevycetl nar se r. 1919 Náš rod pochází z podřipska a kolem Loun. Babička se provdala za statkaře Jaroslava Maška do Krabčic pod Řípem. Ještě taky říkala že měl prapra... děda nějakou tvrz. někde snad u Peruci... Nevím to už si nepamatuji. Tak to je moje zpráva, budu ráda když se k tomu vyjádřit. Milada roz Mašková a
Stránka 1 z 2 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/