Jiří Motyčka píše:
... přesněji řečeno hotovost novoměstské části sirotčího svazu pod velením málo známého jakéhosi Čerta(?), původním povoláním prknáře nebo pilaře. (Čert byl zvolen hejtmanem po Velkovi koudelníkovi.)
Málo známého ... no, jak pro koho 
. Jan Čert jinak Anděl byl totiž od r. 1430 hejtmanem našeho města.
Po dobytí města pražany r. 1421 byl českobrodským hejtmanem jmenován jakýsi Bartoň, muž schopný, ale zároveň lačný po majetku. Když se po bitvě u Malešova poddala městská rada Žižkovi, udržel si Bartoň svou funkci a zůstal hejtmanem až do r. 1430. Je to s podivem, ale zřejmě tomu tak opravdu bylo (viz P. Čornej "Lipanská křižovatka"). Vlastní pražanská posádka, která ve městě nepochybně byla, však stěží dezertovala k orebitům a zřejmě se vrátila do Prahy (?).
Bartoň se své funkce zřekl až r. 1430, kdy dobrovolně vstoupil do sirotčího polního vojska. Svých nemovitostí ve městě se však pochopitelně nevzdal a naopak se snažil zvětšit svůj majetek na vojenských výpravách do zahraničí.
Roku 1430 byl ustanoven vojenskými orgány sirotčího svazu hejtmanem Českého Brodu Jan Čert jinak Anděl. Prameny označují jeho jméno různě: Čert, struhař, Jan Anděl, Jan Čert jinak Anděl. Pojmenování Jan Anděl, struhař bylo patrně jeho původní měšťanské jméno, zatímco jméno "Čert" získal jako přezdívku na nějakém vojenském tažení. Původně býval řemeslníkem, snad novoměstským, který opracovával dřevo (struhař nebo prknař) a za války byl pasován na rytíře. Měl manželku Machnu a dceru Annu, která se narodila kolem r. 1420. V Brodě patrně sídlil na bývalé arcibiskupské tvrzi. Nemovitý majetek nevlastnil, dostával pouze činži z Břežan a plat od několika lidí z Vrbčan.
Městská hotovost se účastnila sirotčích polních výprav a Jan Čert je uváděn jako velitel např. výpravy, která trvala od 15. března do 8. května 1432.
Vysoké vojenské kvality prokázal Jan Čert při obraně Českého Brodu 27. května 1434, kdy k městu přitáhlo vojsko utrakvisticko-katolické koalice v počtu asi 13 000 mužů, pod velením Diviše Bořka z Miletínka. Město odmítlo výzvu ke kapitulaci a vojsko koalice zahájilo útoky na hradby. V nejstarší českobrodské městské knize, tzv. "Liber memorialis, judicialis et civilis" se dochoval tento zápis (originál je v latině):
"O svátek Těla Kristova na tu slabiku In (27.května.) bylo město naše od pánů zemských obklíčeno. A když útočili, od 21. hodiny (5. hod. odpolední) obyvatelé brodští jim statečně odpírali, skoro až do západu slunce klidu neměli. Jan řečený Čert, jinak Anděl, zastával hejtmana. Nazejtří však, to jest v pátek (28.května.) páni pozorujíce, že se nepřátelská jim vojska bratří blíží, obrátili se proti nim, od města upustivše."
Vojsko koalice dosáhlo napadením Českého Brodu významného taktického cíle. Vylákalo vojsko husitských radikálů z ležení u Kouřimi na lipanskou pláň, kde došlo v neděli 30. května 1434 k bitvě, která zásadním způsobem změnila vojensko-politickou situaci v zemi.
Po bitvě u Lipan sjednala městská rada s panskou koalicí mír. S tím Jan Čert nesouhlasil a byl donucen opustit město. Odešel do východních Čech, kde bojoval ve službách táborského hejtmana Jana Parduse z Vrátkova. Dne 16. října 1437 se zúčastnil výpravy proti Hradci Králové. Po nezdařeném přepadení města byli útočníci zahnáni k Labi, kde u Opatovic utonulo dvacet dva bojovníků. Mezi nimi byl i hejtman Jan Čert.
Po Čertově smrti se jeho manželka provdala za českobrodského měšťana Vaňka Zimničku. Zemřela v roce 1443. Polovinu svého jmění odkázala dceři Anně, která se provdala po r. 1445 za Vaňka z Dubu a od svého otčíma Zimničky dostala věnem 2 peřiny, 4 prostěradla, 4 podušky a polštář. Z této chudé výbavy je zřejmé, že její otec Jan Čert nevyužil své vysoké funkce k vlastnímu obohacení. Bojoval za své přesvědčení a za ně položil i život.
Čert bylo v oněch dobách poměrně frekventované přízvisko, takže jsem se domíval že v 
, ale v tom, že netoužil po majetku se lišil od mnoha svých spolubojovníků.