Dodnes se badatelé přou o Mikulášovo pojetí husitizmu. Proč?
Někteří se domnívají, že se jednalo o jakési sloučení valdenství (o něm viz
tady a také
zde) s husitskými myšlenkami nápravy církve, které je nazýváno "
zhusitizovaným valdenstvím", jiní v Mikulášovi z Drážďan vidí heretika valdenského rázu a jiní se přiklánějí k názoru, že ideje valdenství pouze aplikoval na potřeby husitství, které se vydalo poněkud jiným směrem než valdenská hereze, a to v daných souřadnicích místa a času, tj. v husitské Praze, kde vládla svoboda slova.
Nikdo však již nezpochybňuje Mikulášovy zásluhy o zavedení přijímání podobojí. Byl rovněž obhájcem laického šíření křesťanských idejí a odmítal očistec i přísahu, čímž poněkud předběhl dobu. Nejen tímto hodně ovlivnil svého jmenovce z Pelhřimova.
