Ježek píše:
Pečetit měl i Jan Městecký z Opočna, jenž za dob husitských dovedně pláštík svůj na ruby obracel. ...
... a podobně tomu bylo i s dalším signatářem, katolíkem
Půtou z Častolovic ...
Je opět zajímavé sledovat v této souvislosti některé epizody z jeho CV. Tak jen velice stručně.
Nejprve to byla
Chotěboř, pak zase byl jedním z povedeného trojlístku, jenž na nenáviděného Žižku
údajně nechal najmout vraha. Mj. i za to se Žižka "pomstil" u
České Skalice.
Již tři dny po Žižkově smrti uzavřel s vévodou Janem Müsterberským obranný spolek proti husitům. Spolu se zmiňovaným Janem Městeckým a Hynkem z Červené Hory vytvořili tzv.
stranu opočenských, která protihusitsky operovala zejména ve východních Čechách.
V r. 1425 připravil o hrad Liberk Půtu z Častolovic, oddaného Zikmundova stoupence i spojence, zřejmě jeden z Žižkových nástupců Jan Hvězda z Vícemilic.
Po více jak 11 letech, jež uběhly od podepsání stížného listu, v únoru 1427 signoval Půta z Častolovic ajv. ve slezském Střelíně (Strzelin) usnesení, jehož součástí byl i závazek k vedení 10leté války proti husitům.
Půta spolu s Městeckým (kámarádi "na život a na smrt"...) stáli rovněž za nezdařeným
pražským převratem ze září téhož roku.
Až do své smrti v r. 1435 byl Půta z Častolovic držitelem Kladska a od r. 1428 i malého knížectví Münsterberského, častých cílů husitských rejs ...
JM píše:
Ježek píše:
... Ovšem, pokud někdo přidal svoji pečeť pod Stížný list, neznamená automaticky, že souhlasil s Husovým učením. Třeba jenom nesouhlasil s procesem...
... naprosto správná a logická úvaha ...