Bedřich ze Strážnice byl jedním z prvních moravanů, kteří se přidali ke kalichu. Za nedlouho však odešel do Čech, kde se dál aktivně zůčastňoval akcí v orebitské a táborské armádě. Později se stal táborsko-sirotčím hejtmanem a bojoval i v sousedních zemích (Slezsko, Polsko, Uhry).

Králi Zikmundovi se poddal až po jeho korunovaci a ještě za podmínky zápisu města Kolína s 23. vesnicemi! Takový majetek u vladyky samosebou vzbuzoval závist.
Ale ani Zikmundovi nezůstával věrný za každou cenu; po Roháčově popravě se postavil i proti němu.
Jeho životní dráha byla plná extrémů - kněz-voják, podpora táborů-katolíků, podpora i nepřátelství Jiřího z Poděbrad a Zikmunda, vladyka s majetkem nesrovnatelným svému stavu...

Nakonec dopadl podobně jako, za zemského škůdce označovaný, Jan Kolda, a o svou chloubu - Kolín, přišel. Byl pouze ponechán na dožití na hradě Potštejně, kde 22. 10. 1459 zemřel.
Vdova po něm pak na Chrudimsku vstoupila k pikhartům.

viz také: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/217059-bedrich-ze-straznice-knez

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Rád bych v souvislosti s tímto jménem připomenul diskusi o něm na tomto fóru týkající se jeho postoje v době osudového ohrožení radikálního křídla revoluce, kdy se schylovalo k Lipanům:
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=2175#p2175
a
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=2221#p2221 ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Měla jeho neúčast u Lipan opravdu takové důsledky, že by nějak výrazněji ovlivnila výsledek bitvy? Zvláště co Martin již v patřičném tématu konstatoval...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Mohla být "ztracena dříve" právě oním porušením nepsané konvence 1:10 absencí Bedřichovy jízdy v neprospěch radikálů. Takto by se dalo ovšem spekulovat za předpokladu, že bychom znali detailně skutečný průběh bitvy...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ale "větší vina" byla na straně Čapkově - vojsko vědělo do čeho jde i s absencí Strážnického...
Ale holt, nebyl tam už Žižka, aby obstál i proti přesile....

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Jednou už na to padla řeč, při debatě ohledně barevné kombinace kališnické symboliky... Bedřich ze Strážnice, podobně jako někteří jiní husitští hejtmané, pečetil znakem s motivem kalichu.
Popis jeho pečeti zněl: sigulum bedrici de straznicz.

Pečeť Bedřicha ze Strážnice z r. 1446, podle prof. Aug. Sedláčka

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Otázka Čapkovy "viny" se tady na fóru stala dokonce součástí 2 témat: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=165 a http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=238 . Už se k tomu nechci vracet, myslím, že nejpřesvědčivěji to zdůvodnil prof. Čornej.
U Lipan bylo vše asi daleko složitější, než si dovedeme dnes vůbec představit a úplně nejsložitější bylo velitelské rozhodování na straně radikálů...
Ale to jsem již poněkud odbočil od tématu, proto pouze dodám, že Bedřich ze Strážnice možná již - byť podvědomě - tušil...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Pravda bývá vždycky "prozaičtější"... proto Bedřich, jistě "udělanější" postavy, využil svého prozíravějšího vnímání, a nehnal se tam, z čehož nemělo již vzejít nic kloudného...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Mezi mnohými stoupenci kteréhokoli středověkého tábora bychom našli vždycky nějakou souvislost - příbuzenství, majetkovou posloupnost, sdílnost úřadů...
Bedřich ze Strážnice byl podle některých členem vladyckého rodu ze Štítar.
Zde se rýsuje spojitost s pány z Poděbrad, protože syn krále Jiřího - Hynek z Poděbrad měl za manželku (milenku?) Kateřinu ze Štítar jinak ze Strážnice. Ale tento svazek nejspíš nijak více neovlivňoval vztah Bedřichův k náklonnosti pro víru husitskou...
***
Vladykové ze Štítar měli svoji tvrz v bezprostřední blízkosti Kolína; snad proto i ta Bedřichova snaha získat kolínské panství pod svou správu, což by bylo největší gesto prestiže, jaký mohl pro zápis svého rodu vůbec dokázat.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ze Strážnice se psali především páni z Kravař. Podle Palackého byl Bedřich z moravského vladyckého rodu. ...Ale vladykové ze Štítar jsou českým vladyckým rodem...
V každém případě, Bedřich ze Strážnice pečetil vlastním erbem táborského hejtmana s motivem kalicha. Pokud by náležel k rodu ze Štítar, vypadal by jeho erb, s respektováním rodového heraldického klenotu, asi takto:

Hypotetické doplnění klenotu podle štítarského rodového.

Na předešlém vyobrazení Bedřichovy pečeti (výše) není tak patrné, co symbolisoval táhlý nepravidelný pás, kolem kalicha. Tuto "záhadu" podává až starší vyobrazení (1435), kde je vyobrazení dvou odvrácených měsíců již patrné.
Ale kdoví, z jakého důvodu si je Bedřich zvolil do svého štítu?
Různě kombinovaný půlměsíc užívalo ve svém znaku několik šlechtických rodů, zvláště pak v Polsku.
Měsíc býval znamením proměnlivosti, nestálosti. (To by taky jistě nebylo od věci.)

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Jsem přesvědčen, že souvislost tady není a ani nikdy nebyla.
Bedřich skutečně pocházel z Moravy a když koncem r. 1420 opustil s knězem Tomášem z Vizovic Plzeň, oba se do rodného kraje vrátili, aby nedaleko Nedakonic u Strážnice založili „nový Tábor“. Šmahel „nový Tábor“ lokalizuje do Uherského Ostrohu (Vavřinec píše o jakémsi „ostrovu“ na řece Moravě u Nedakonic). Každopádně jsou obě lokality nedaleko od Strážnice.
Ještě poznámka ke Kolínu. Před obsazením Kolína byl Bedřich ze Strážnice převážně duchovním správcem husitských posádek ve Slezsku (obdobnou funkci zastávali Prokop u táborů a Prokůpek u sirotků). Po Lipanech, kdy se "vyklízela" ve Slezsku jedna posádka za druhou, potřeboval tento ženatý kněz pro svoji rodinu útočiště, jež nalezl v bezprizorním Kolíně, který obsadil s pár stovkami svých jezdců. Když si zde zajistil rodinné zázemí, jeho aktivity byly po Roháčově smrti nasměrovány na Tábor se záměrem vytvořit se zbytkem táborské polní obce jakousi kolínsko-táborskou vojenskou základnu...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

A jak to je tedy s onou Kateřinou Štítarskou ze Strážnice? Aug. Sedláček tuto Kateřinu (1493 vlastnící Valdštejn) ztotožňuje k rodu Bedřicha ze Strážnice.
Ví se vůbec o Bedřichově rodině něco víc?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Bedřich ze Strážnice krátce před svou smrtí požádal papeže, aby mu zlegalizoval jeho čtyři potomky, které tento ženatý kněz zplodil se svojí druhou ženou Alžbětou, již si přivedl z Polska. Bedřich o to požádal ne snad proto, že byl kněz, byť kališnický, ale proto, že si nebyl zcela jistý platností tohoto svého sňatku.
A světe div se, Bedřich papežovo potvrzení obdržel. Tím papežem nebyl nikdo jiný než Pius II., Aeneas Silvius Piccolomini, velký znalec českých poměrů a známý autor díla Historia Bohemica ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jak se jmenovali ti potomci?
Jak se jmenovala jeho žena celým jménem?
A kde lze najít celou citaci oné potvrzovací listiny?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Manželkou Hynka z Poděbrad nepochybně Kateřina Vojková ze Štítar a ze Strážnice nebyla, byla "pouze" jeho milenkou. Dokonce měla s Hynkem několik nemanželských dětí, mezi nimi i syna, který se jmenoval Bedřich a Hynek mu odkázal své Kostomlaty.
No, a my tady můžeme akorát tak spřádat hypotézy o tom, zda se tento nemanželský kluk jmenoval po Hynkovu bratru Bedřichovi z Poděbrad (1453 - 1458) nebo spíše po strejdovi(?) Kateřiny ze Strážnice. Moje nepatrnost by se spíše přikláněla k té druhé variantě, protože máma se za syna rozhodně nestyděla a byla i z právního pohledu zásady římského práva naprosto jasná.

Ještě malou poznámku ke Štítarským. Přemku, to snad byla větev vladyckého rodu odvozená od Šimona, bratra Bedřicha za Strážnice ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)