|
Týden po své korunovaci císařem (31. května 1433) napsal Zikmund do Čech velmi optimistický a vřelý list:
"My Sigmund, z božie milosti Římský ciesař, po wše časy rozmnožitel říše, a Uherský, Český, Dalmatský etc. král, wzkazujem wšem urozeným pánuom, rytieřuom, panošem, a poctiwým mistróm Pražským, kněžiem, mestóm, hauptmanóm, wojskám i wšem městóm a obcem králowstwie Českého a markrabstwie Morawského, milost naši ciesařskú: dáwajíce wám wěděti, že jsme zpraweni, že waší poslowé w tom swatém zboru Basilejském, pánu bohu děkujíce, plné, laskawé a přízniwé slyšení měli, tak že jsú wděčně a dobrotiwě odtud jeli; a také, že ten swatý zboř k tomu sněmu, ježto na swatú Trojici jmáte jmieti a položili ste, swé duostojné posly, biskupy, preláty a doktory poslal mezi wás; a že jest dobrá naděje, že, ač bóh dá, wšeckny wěci k chwále boží a k upokojení té země a k welebení koruny Českej k dobrému konci přijdú. Kteréž jsme wěci srdečně rádi slyšeli, a nikdy nám w mnohých létech tak milý a weselý den nepřišel; neb sme toho, jakožto dědic a přirozený pán té země, wždy žádali a o to ustawně stáli a pracowali, jakožto jest wám to swědomo, a že toho písmem netřeba rozšířiti. A by tomu byl pán buoh ráčil, bylibychom rádi tu w Basilii přitom byli, a k tomu k té koruny a k waší cti wšicknu snažnost přičinili. Wšak jest to nemohlo býti, pro přepilné a weliké wěci Říšské, ježto sme zde činiti měli; ale již smluwiwše se úplně s swatým otcem, našiem papežem Eugeniem, který jest nás na den swatého Ducha zde w Římě slawně korunowal k Římskému císaři, i nám takowú čest, lásku a přiezeň ukázal, také o tu při toho swatého zboru, s kterýmž jest w róznici byl, že milému pánu bohu ufáme, že wěční přítele budem. A také sklidiwše poctiwě naše wěci Říšské, kteréž sme činiti měli, již s božiem a s Jeho Swatosti požehnáním zase domuow a buohdá upřímo do Basilii pojedem; pro nižádnú wěc wíce, riež abychom k těm wěcem koruny České raditi a pomoci mohli, jakož sme toho wždy žádali z přirozené powinnosti. Protož od wás žádáme, prosíme a napomínáme snažně, abyste před sě wzali, kterak ta welebná koruna až do sie chwíle přeweliké záhuby měla, i také wšeckny okolnie země, co se morduow, pálenic, lúpežów a welikých neřáduow stalo a ještě stáwá, a také wážili, žeby již čas byl nad ní se slitowati, a žwláště w tom žádaném a sčastném času, w kterémž nás pán buoh s tím swatým koncilium obdarowati ráčil; a swé posly abyste zase tam poslali s plnú mocí aby ten dobrý počátek mohl k řádnému konci přiweden býti, jakož pánu bohu ufáme, že se to stane. A my také tam k wájm pospiešíme, jakož sme to wždy bez litowánie učinili, že milému bohu ufáme, že wšeckny wěci k dobrému přijdú, a že se buohdá wesele domuow wrátíte a bohu děkowati budete. Datum Romae, sabbato in vigilia S. Trinitatis, anno domini MCCCCXXXIII, regnorum nostrorum Ungariae XLVIII0, Bohemiae XIII, sacri imperii I."
_________________ 
|
