Martin Picek v tématu o Sionu píše:
...
Pokud hledíme na osobnost Jana Roháče v širších souvislostech, tj. jako na významného vojevůdce husitské revoluce, tak byl jeho konec potupný a nespravedlivý. Z pohledu dobového práva a zvyklostí však spravedlivým byl. Roháč bohužel natolik porušil platné zákony, že se stal zemským škůdcem se vším všudy. Opověděl králi, ačkoli to zakazovalo nařízení z r. 1402, neuznal legitimního panovníka a vedl proti němu drobnou válku zvláště tím, že loupil na cestách. Stihl ho tedy osud podobný, jako kdysi Mikuláše z Potštejna, jemuž na krk vložil oprátku prý osobně císař Karel IV. a nebo jako r. 1404 Jana Zúla z Ostředka a jeho rotu po dobytí hrádku Čejchanova a nebo bratry Borše z Rýzmburka, kteří loupili z hradu Přimda a byli zajati trestnou výpravou v městečku pod hradem r. 1416. Jan Zúl i bratři Boršové byli zemskými škůdci a skončili na šibenici navzdory svému šlechtickému původu a též se všemi zajatými spolubojovníky. Samozřejmě mnozí, kteří loupili ještě více a páchali činy ještě mnohem ohavnější, zůstali bez trestu. Každému holt nebylo měřenou stejným metrem, což ostatně platilo vždy a obzvláště platí dnes
.
Obávám se, že Roháčův největší problém byl v tom, že škodil především samotnému císaři.
Nebyl tedy úplně běžným "škodičem", který ze svého hradu přepadává obchodníky s jejich povozy nebo jinak loupí a přitom zabíjí, či spíše vraždí. Pro Roháče domácí válka Lipany neskončila, a proto vedl dál svůj nerovný boj proti nepříteli, jímž byl císař a ti, kteří ho podporovali a stáli za ním. Ano, lze asi oprávněněně namítnout, že to jsou přesně atributy zemského škůdce. Budiž.
I sám Zikmund si musel být vědom, že se jedná pro Roháče o předem prohraný boj, přesto k poraženému neprojevil špetku velkorysosti jednoznačného vítěze. A jsme obloukem u Zikmundovy povahy, na niž v této době měly nepříznivý vliv i jeho věk a nemoci.
To, jak Zikmund zatočil s Roháčem byla silná káva i na zbytek utrakvistické šlechtické společnosti, takže Zikmundovi opět - jako už mnohokrát - začala v Čechách hořet půda pod nohama. Tentokrát však definitivně naposled.