Jiří Motyčka píše:
Ahistorický názor je takový...
Ahistorický názor na
markraběte Jošta je ten, že byl akorát rozněcovatel nesvárů v rodě; že
Eliška Přemyslovna byla hysterka; že
Kolštejn byl věrolomný podle politické situace; že na poč. 14. století byly stovky šlechticů v severovýchodních Čechách loupeživí rytíři... apod.
Přesto se i tyto názory dál vyskytují, byť prameny a některé současné práce toto postupně a hlavně pomalu vyvracejí.
Podobné je to i s Janem z Jenštejna... i v odborné literatuře hrajou stále větší roli osobní sympatie než objektivní hodnocení na základech fakt.
U Jenštejna je problém, že stál proti králi a druhým negativem je, že se ho max. zastanou jen katoličtí autoři, což vyvolává opačnou reakci u ateistických autorů, snad pro pocit vyváženosti...?
Potud moje odpověď k Jenštejnově "ahistoričnosti" - nelze o Jenštejnovi mluvit negativně a tvářit se, že to byla jedna z nejfanatičtějších osobností své doby. Ale respektuju to, neboť můj pohled na Václava IV. je stejně ahistorický...
Ale angažovat se v takovýchto rozhovorech je spíš odsouzeno do nějaké příjemné krčmy či sklípku s vínem...
_________________
"
Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419