Kolssteyn píše:
... Roku 1459 se uvádí jakýsi čerstvý rytíř z "Václaváku." Přesněji řečeno Žižkóv rytieř Duchek s Koňského trhu.
Uvádí se tedy ve výpovědích v souvislosti s pozůstalostí dvora v Horní Krči. Tou dobou už nebyl živ. Ale je zajímavé, že je v dalších výpovědích zmiňován jako rytieř řečený Žižkóv nebo rytieř Žižkú pasovaný. (AČ.XXXVII.489) ...
Ovšem, měl vůbec samotný Žižka právo pasovat na rytíře? Dělal to osobně nebo k tomu měl někoho koho pověřil? A kolik takových novoštítných rytířů bylo?
Teda, příspěvek na pár řádek, ale otázek jak naseto ... Pokusím se tedy replikovat souhrnně.
Např. Čornej vynesl na svět svoji hypotézu o tom, že Žižka jako vrchní hejtman významného husitského svazu a v době chybějícího krále, kterého zemský sněm v Čáslavi oficiálně zbavil trůnu, si mohl
osobovat právo pasovat rytíře. A při vědomí toho, že za jeho vítězstvími stojí Hospodin, mohl v tom neporazitelný vidět dokonce i své poslání.
Ano, jistého a výše zmiňovaného Duchka skutečně Žižka
sám pasoval někdy v době poté, kdy byl sám pasován na rytíře, tj. po 11. lednu 1422 a zcela určitě před 11. říjnem 1424 († Žižky).
Jen pro úplnost dodám, že Duchek někdy mezi léty 1426 až 1430 zakoupil dům na Koňském trhu (dnešní Václavské nám., nebo chcete-li "Václaváku") a dvůr v Krči, která tehda pochopitelně nebyla součástí metropole. V r. 1436 o Duchkovi záznamy již mlčí, je tedy předpoklad, že byl již v té době mrtev (k seznamu majitelů dvora v
Krči [Hořejší] - AČ XXXVII, str. 488-489, viz též V. V. Tomek -
Základy starého místopisu pražského II., Praha 1867, str. 168).
Jak a kým probíhalo Žižkovo pasovaní na rytíře po vítězství u Haber a Německého Brodu není přesně známo (nebyl pasován samojediný Žižka, tj. došlo k jakémusi "hromadnějšímu" pasování povícero Božích bojovníků).
Na úplně poslední otázku bohužel odpovědět neumím a obávám se velice, že takový "seznam" není a tomu, kdo by ho chtěl zpětně zrekonstruovat, přeji hodně štěstí, ale především trpělivosti.
Kolssteyn píše:
... Nejspíš se tedy jednalo o nějakého
novoměstského měšťana s militantnějšími sklony.
...
K tomu jen malou poznámku.
Je známo, že vždy radikálnější Nové Město pražské se v předlipanské době přiklonilo k sirotčímu svazu.
Na Novém Městě vlastnil dům i
Velek z Březnice, původním povoláním koudelník(!). Tento řadový měšťan se po smrti
Kuneše z Bělovic stal vrchním hejtmanem sirotčího polního vojska. Byla to přímo závratná kariéra tohoto řadového měšťana patrně též "
s militantními sklony". A nebo to byl pragmatik, který záhy zjistil, že si může jako voják vydělat daleko víc než prací s koudelí, a tak od svého původního řemesla utíkal, jakoby mu u zadku koudel hořela.
BTW. Bylo by zajímavé vysledovat, jak přišel ke svému predikátu.