O původu Prokopa Holého se příliš nemluví... snad jen, že po smrti otce byl strýcem adoptován.
Ví se ale něco více o jeho rodině, předcích, o jeho mládí nebo o tom, co bylo příčinou, že se oddal směru jakým šel...?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Já vím jen to, co je uvedeno zde. Akorát nedávno jsem někde narazil na info, že Prokopův strýc Jan de Aquis (Jan Cách), který nezletilého Prokopa adoptoval, byl v letech 1408–1414 majitelem hradu Jenštejna. Tam mladý Prokop prožil svá dětská léta.
A tom bys měl mít nějakou povědomost spíše ty...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zrovna na to koukám, opravdu se má za to, že tam Prokop ztrávil část svého mládí.
Ale na Jenštejně se uvádí prokopův strýc Jindřich Puš z Cách. Je zvláštní, že Jindřich Puš byl stoupencem Zikmundovým, jímž byl vyslán (1419) k politickému jednání do Německa.

Jeho vlastnictví je u Jenštejna vyplněno neurčitými zprávami - jisto je, že jej vlastnil, ale není přesně doloženo od kdy? Jistě to bylo někdy před rokem 1414 /1411/ (ale jestli už r. 1408??). Prodal jej někdy před r. 1419. Rok předtím byl povýšen na rytíře a kromě Jenštejna byl také vlastníkem tvrzí Mochova a Čelákovic.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Že "...Jindřich Puš byl stoupencem Zikmundovým...", je mi celkem šumák.
V r. 1414 mladý Prokop jistě netušil, na čí straně se ocitne. Ale velice mě zajímá vztah Jana a Jindřicha z Cách, protože předpokládám, že se nejednalo o jednu osobu. Měl tedy Prokop dva strýce (kteří byli bratry) a jeden z nich ho adoptoval? Na Jenštejně v inkriminovanou dobu pobývali tedy oba? Nějak se v tom ztrácím, protože o Jindřichovi, přiznám se bez mučení, jsem povědomost neměl...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zatím bloudím i já ....myslím, že ty zmínky o "Cáchovcích" jsou příliš torsovité. Přestože se tu a tam mezi řečí uvede, že jeden z nich adoptoval Prokopa (Velikého), jejich osoby jsou v historiografii většinou přehlíženy jako bezvýznamné, ač byli velice bohatou patricijskou rodinou povýšenou do stavu rytířského.

Zatím to vypadá, že Jan "de Aquis" zemřel na přelomu 14.st., ale i později se vyskytuje jiný Jan a také jeho syn - výše zmíněný, Jindřich Puš.
Budem hledat dál...!

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Sice mi pořád ještě není jasný, který z jeho strýců adoptoval Prokopa Holého, jestli Jan nebo Jindřich, ale pokud Prokop strávil dětství na Jenštejně, pak to musel být Jindřich, nikoliv Jan.

A ohledně Jindřichova pro-zikmundovství... Prokopův děd Jan z Cách (+ 1401) byl stoupencem Milíčovy myšlenky - což by mohla být ona návaznost...?

Pro Prokopův původ jsem však nenašel žádnou stopu... a to ani na celým netu (kde každý má vše odepsáno jeden od druhého) tak zatím ani ne v literatuře, kde se každý odkazuje jen na "strýce", v lepším případě na to, že to byl syn ovdovělé sestry Prokopova strýce.
Je to taková zvláštní hra na schovávanou
Možná to je také důvod toho, že se Prokop psával jen s příjmením, nikoliv s predikátem
Pokud by se však někomu podařilo zjistit jméno Prokopova otce, nebo alespoň jeho matky - tedy sestry některého z pánů "de Aquis", neleňte a vepište sem jeho/její jméno...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

A nemohla by stopa vést k Cáchovu cestovatelství? Těchto zahraničničních cest do daleka se Prokop evidentně zúčastnil. Nepředpokádám, že cestovatelé byli oba bratři.
Ledaže by Prokopa jeden "vychovával" a druhý ho bral na své cesty. Ale to už je kombinace-hypotéza trochu přitažená za vlasy, že?...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

To by byla zajímavá pomůcka jak se toho dopátrat, ale problém je v tom, jak zjistit, zda to byla osobní cesta pána z Cách nebo se jednalo o cestu s nějakými šlechtickými přáteli?
Ta druhá možnost by mohla výrazně pomoci, zvláště kdyby někdo z nich i sepsal nějaký cestopis (ale to není podmínkou), jinak ani nevím kde hledat nějakou zmínku o jejich (jeho) cestě...?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Prokop se měl se strýcem podívat do Francie, Španělska, Itálie a Jerusaléma. Podle J. Macka "...jistě Prokopova cesta světem nebyla ojedinělá, pochopíme, proč se později Prokop nerozpakoval sebevědomě a jistě vystoupit tam, kde by člověk neobroušený a bez zkušeností ztrácel půdu pod nohama..." (Bratislava 1429, Basilej 1433).

Také ale "identifikuje" Jana z Cách jako onoho strýce Prokopova a Jindřicha, jako syna (!) Janova. Obecně se sice uvádí, že Jan byl bezdětný, ale podle Macka se ví o dvou jeho synech.
Z výše nadznačeného by mělo být vše jasné => Prokopův strýc byl Jan z Cách, ale pokud nahlédnu do poznámek, které jsem si k tomu před časem dělal, tak to stále zůstává jen jako jedna z teorií, byť se zdá pravděpodobná, jelikož mezivztahová vazba rodu je pořád ještě poněkud komplikovanější...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ano, zajímavá úvaha. Je třeba si opět uvědomit, v které době se to odehrává. Navštívil-li Prokop Holý Boží hrob, tak to už bylo opravdu hodně daleko od Čech. Bylo to navíc ještě v době víc jak 3/4 století před r. 1492.
Dnes, kdy se nám naše Zemička víc a více smrskává a kdy během několika málo hodin letu přeletímě nejedno časové pásmo, může se nám zdát návštěva Jeruzaléma jako nicotná. Avšak v kontextu doby je opak pravdou. Ano, Prokop Holý byl zcestovalý muž a jeho nejenom sebevědomí, ale i všeobecný přehled a diplomatické schopnosti vycházely i z této jeho životní zkušenosti...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

S touto hypotézou přišel první tuším Palacký, který se zmiňuje o Prokopově cestě do Francie, Španělska, Itália a Jeruzaléma.
Moderní historiografie se nesnaží tuto hypotézu zpochybnit, naopak na ní dokládá původ jeho rozhledu a to nejenom diplomatického.

Ale to se již trochu opakuji (opakujeme), sorry...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jaký dojem na něj asi udělala a za co se asi modlil Prokop Holý v bazilice Svatého hrobu v Jeruzalémě? Možná prosil za moudrost a Boží vedení... tehdy ještě netušil, že za deset let bude stát v čele husitských radikálů.
http://www.360tr.com/kudus/kiyamet_eng/index.html

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Zbývají stále dvě otázky:
1) Jaký byl (příbuzenský) vztah Jana a Jindřicha z Cách, byl-li jaký (aby toho nebylo málo, tak Čornej v poznámkovém aparátu na s. 770 uvádí heslo "z Cách Jan (Jindřich) 497")?

2) Kdy tato patricijská rodina skutečně vlastnila hrad Jenštejn (i v tom jsou nejasnosti - viz toto vlákno výše a vlákno o hradu).

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Profesor Petr Čornej uvádí, že majitelem hradu Jenštejna byl syn Jana von Achen Jindřich, a Jan von Achen umírá roku 1402.

... mohl bys uvésti KDE? Díky.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)