Plzeň byla při posledním obléhání obklíčena husity ze všech stran a zrovna tam, kde já bydlím, se usadili již v polovině června Polníci neboli Kasaličtí. Svým vzhledem prý vzbuzovali hrůzu už na první pohled, byli divocí a hrubí.
Nevím jestli k nim patřil, ale u mne největší hrůzu a odpor budí onen
Tvaroh, který dokonce Prokopovi rozbil hlavu štokrdlem. Stalo se to přitom, když Prokopa obvinili ze zrady, uvěznili a kdoví co ještě. Jak je možné, že ho nechali odejít do Prahy, nikdo se ho nepokoušel zadržet. To přece už nemohli být ti lidé, kteří milovali Jana Žižku, kam se poděli? Že by tam už Prokop neměl přátele... přitom Prokop musel být úžasný člověk. Četla jsem, že prý z něj vyzařovalo cosi, co lidé, kteří se s ním setkali, nedokázali přesně vyjádřit - snad magické fluidum, zvláštní charisma, přímo hypnotický vliv, u Domažlic si mysleli si, že umí působit i na dálku.
Za husitů dávali lidem jména, která se na ně hodila. Ten Tvaroh byl asi nějaká neforemná hrouda řídící se tím, že hrubá síla vítězí, nebo možná, že byl světlý typ, nebo mohl mít rád i mléčné výrobky.
Měl asi hlad a zrovna se vrátila bez kořisti a ještě s velkými ztrátami na životech výprava vyslaná za potravou až do Bavor a když chtěli jejího vůdce zabít, Prokop Holý se ho zastal, ale už zřejmě nebyl nikdo, kdo by se zastal jeho před Tvarohem. Hlavně, že tam všichni mimo Prokopa nosili zbraň.