Název: Petr Chelčický Myslitel a reformátor
Autor: Jaroslav Boubín
Vydalo: nakladatelství Vyšehrad, Praha 2005
Obal:


V závěru autor píše:
"Chelčického učení bylo v jádře elitistickým poselstvím, určeným úzké skupince Bohem vyvolených křesťanů, kteří spatřovali své poslání v založení života podle evangelia uprostřed světa ovládaného Antikristem. Petrovým ideálem bylo společenství svobodných lidí žijících podle božího zákona, který byl v nejkoncentrovanější podobě formulován v Ježíšově kázání na hoře. Chelčický brojil proti sociální diskriminaci, postihující zejména chudší a níže postavené vrstvy. Jeho pronikavé analýzy jednotlivých sociálních skupin měly mj. za cíl ukázat, že žádná z nich není prosta tak závažných nedostatků, že ani v tomto směru nemá nejmenší předpoklady pro to, aby se mohla nadřazovat ostatním."

Petr Chelčický patří bezesporu mezi největší myslitele pozdního středověku. Byl „produktem“ kvasu doby, která hledala nový, lepší způsob života člověka ve smyslu Božího zákona. K tomu ještě Chelčický přidal akcent na nenásilí, které však bylo protagonistům revoluce naprosto cizí a v době ohrožení zahraničními intervenčními armádami si tento postoj při nejlepší vůli za svůj vzít ani nemohli.
Zajímavý, ambivalentní postoj k Chelčickém zaujal minulý režim. Muselo mu jistě být svým způsobem blízké jeho poselství sociální rovnosti, ale na druhou stranu se totalitní systém založený na třídní nenávisti nemohl ztotožnit s Chelčického nenásilím. Proto ve své podstatě Chelčického zavrhl.

Boubínova kniha je rozdělena do 4 oddílů.
Po stopách největšího myslitele českého středověku pojednává o Petrově původu, době narození a analyzuje hypotézu o ztotožnění Petra Chelčického s jistým Petrem Záhorkou.
Druhý oddíl Světem Petrova díla nás provází jeho spisy a jejich ozvěnami v dobovém prostředí. Mezi jeho nejstěžejnější díla patří spis O trojem lidu řeč. Zde Petr transparentně a kategoricky odmítl učení o trojím lidu jako diskriminující platformy, jdoucí přímo proti učení obsaženém v Božím zákonu. Neméně důležitým Petrovým spisem je Sieť viery pravej. Jak už z názvu vyplývá, jsou zde prezentovány myšlenky týkající se víry, způsob jejího neokázalého vyznávání a pravý resp. správný vztah věřícího člověka k Bohu. V tomto díle rovněž Chelčický završil i svoje úvahy týkající se sociálních aspektů pozdně středověké společnosti.
V části nazvané Z Petrových myšlenek položil Boubín důraz na odmítnutí trestu smrti jako nadčasovou myšlenku, s níž se ještě nestačil nevyrovnat ani současný svět. Pojednává zde o genezi husitského abolicionizmu, jejímž nejvýznamnějším představitelem byl právě Petr Chelčický. (K tomu podrobněji i tady na fóru.)
Poslední sekce knihy Cesta k nesmrtelnosti? se zabývá koncem Petrova života, druhým životem tohoto středověkého myslitele a tím, jak se Petrův život i dílo odrazily v dílech tuzemských i zahraničních badatelů.

Co říci závěrem? Je to publikace, kterou bych rozhodně doporučil k přečtení. Pokud by snad někoho odrazoval filozofický podtext této publikace, chtěl bych mu vzkázat, že Boubínova knížka je velice útlá. Avšak obsah překonává rozsah.