Název: Spor o revizi Husova procesu
Autor: PhDr. Jiří Kotyk
Vydalo: nakladatelství Vyšehrad, spol. s.r.o, Praha 2001
Obal:
Kotykova kniha navazuje na odbornou publikaci Jiřího Kejře
Husův proces.
V úvodu se autor zamýšlí nad tím, jak se Husova potupná smrt v Kostnici v dobách Národního obrození dostává do zorného pole vlastenců s jejich entuziazmem pro českou věc, který byl determinován mj. i Palackého akcentem na husitství. Poprvé se v této době objevily snahy o revizi Husova procesu a to i přesto nebo právě proto, že v drtivé většině společnosti převažovalo katolické náboženství.
Tento problém s plnou vážností poprvé nastolil profesor dějin na pražské univerzitě Josef Kalousek svým pokusem o revizi Husova procesu ve třetí čtvrtině 19. st. Z počátku minulého století se pak jedná o další, tzv. „mladočeský“ pokus o revizi Husova procesu dr. Václava Flajšhanse.
Další dvě kapitoly Kotykovy syntetické práce se týkají Vlastimila Kybala a jeho spisu o „Učení M. Jana Husi“ a vkladu prof. Josefa Pekaře do zápasu o českého reformátora v době první republiky.
Závěr publikace tvoří kapitoly, v nichž je uvedena analýza lateránského sympozia z r. 1999 a jeho ohlasy v českém prostředí na konci 2. milénia.
Kniha pochopitelně obsahuje odkazy na nejen dílčí, ale i ucelené závěry mnohých protestantských i katolických historiků (např. pozoruhodné dílo belgického benediktina Paula de Vooghta), tuzemských i zahraničních.
Jiří Kotyk, člen ekumenické komise pro poznání osobnosti, života a díla mistra Jana Husa, nám ve svém syntetickém díle, prvním tohoto druhu, předkládá souhrn podstatných názorů na Husa a jeho kostnickou kauzu od významných filozofů, teologů i historiků. Tyto mnohdy kontroverzní názory autor prezentuje nejen v dobových souvislostech, ale i životopisných souvislostech jejich apologetů. Jako červená nit se tímto dílem táhne termín „justiční vražda“. Tuto pomyslnou nit - překvapivě pro autora této recenze - začíná odvíjet prof. Tomáš Halík, když ve své předmluvě píše: „
Ano, s žádným národem Evropy neměla katolická církev tak otevřený a zatížený účet od justiční vraždy Husovy přes křížové výpravy po pobělohorskou rekatolizaci. Žádný národ patrně nebyl na církev tak přísný a náročný, což vlastně svědčí o velkém (až nereálně velkém) očekávání.“ Je opravdu příjemným překvapením číst z pera katolického kněze tyto řádky. O to víc, že si nevzpomínám, že by z úst jiného významného představitele katolické církve zazněla slova o justiční vraždě. V závěru své předmluvy Halík píše: „
Žádný historik, teolog, filozof, který se bude v budoucnosti zabývat složitou a rozsáhlou problematikou 'Husovy kauzy' a zejména 'druhého života' mistra Jana Husa – husovskou tradicí a spory okolo ní – nebude moci Kotykovu práci pominout.“
Co říci závěrem? Aby recenze byla vyvážená, neměl bych jenom chválit. A právě to, na co chce autor této recenze v této souvislosti upozornit, je docela závažné. V celém textu jsou smíšeny citace výše uvedených autorit s Kotykovým zasvěceným a erudovaným komentářem. To je v naprostém pořádku. Tyto dva druhy textů jsou však odlišeny pouze(!) uvozovkami daného citátu, za nímž hned následuje onen zmíněný komentář, který se tak v citacích úplně ztrácí. Je to dle mého názoru velice nepříjemný handicap této publikace a mnohdy dezorientovanému čtenáři nezbývá než věřit, že to nebyl záměr. Dále jsem v knize postrádal rozvedení úvahy o velice složitém tématu, totiž zda by měl být M. Jan Hus katolickou církví rehabilitován. Přesto bych tuto knihu doporučil všem, které by zajímala problematika revize Husova procesu. Vážnějším zájemcům bych však doporučil nejprve si přečíst Kejřovu knihu Husův proces.
