Název: Zikmundovi věrní na českém severovýchodě – Opočenská strana v husitské revoluci
Autor: doc. PhDr. Martin Šandera, Ph.D.
Lektor: Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc
Vydal: Bohumír Němec – VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství, České Budějovice 2005
Obal:
o autorovi:
Doc. PhDr. Martin Šandera, Ph. D. (*1973) působí v HÚ FF Univerzity Hradec Králové, kde přednáší české středověké a raně novověké dějiny a vede tým pro výzkum dějin utrakvismu ve východních Čechách. Jeho badatelské a publikační aktivity jsou zaměřeny především na problematiku české šlechty ve vrcholném a pozdním středověku, světské i duchovní elity v období husitské revoluce a vůdčí osobnosti i správně politické struktury polipanského bezvládí a poděbradské éry. Kromě této recenzované publikace je autorem monografií Páni z Dobrušky a z Opočna, Kolonizátoři, dvořané, válečníci (2007) a Hynce Ptáček z Pirkštejna - opomíjený vítěz husitské revoluce (Vyšehrad, 2011). Je spoluautorem řady kolektivních děl.

anotace:
Kniha přináší informace o husitské revoluci z poněkud netradičního pohledu, a to z pohledu tzv. Opočenské strany - seskupení protihusitsky zaměřených katolických feudálů.

OBSAH:
Úvod
I. Předpoklady vzniku opočenského seskupení a jeho představitelé v době před husitskou revolucí
II. Vznik Opočenské strany a počátek jejích bojů s husity
III. Hledání nové cesty
IV. Změna taktiky a hledání nových spojenců
V. Pod tlakem radikálních husitských svazů
VI. Osudy příslušníků Opočenské strany po jejím rozpadu v r. 1429 a stěžejní role Půty z Častolovic
VII. Dědictví Opočenské strany

Závěr
1. válečná aktivita a vojenský potenciál, přínos pro královskou stranu
2. politická a diplomatická aktivita
3. hospodářský potenciál

Kniha pochopitelně obsahuje též poznámkový aparát, dělený dle kapitol, seznam zkratek, prameny a literaturu, seznam příloh a vyobrazení, rejstříky jmen i míst a nezbytné summary.

Již z obsahu je zřejmé, o čem tato odborná publikace z Šanderova pera pojednává. Důležitá je i závěrečná kapitola dělená na 3 části, které obsahují jakési zobecnění působení Opočenské strany v 15. století v členění na uvedené oblasti.
Která jména jsou v Šanderově publikaci nejvíce frekventovanými? Jsou to Hynek Červenohorský, Jan Městecký z Opočna a Půta z Častolovic. Když k nim připočteme ještě Arnošta Černčického z Kácova a občas spolupracujícího Otu (IV.) z Bergova, držitele mj. hradu Trosky, dostaneme volné uskupení katolických šlechticů zvané dle hlavní persony Jana Městeckého "Opočenská strana", resp. Opočenští. Tento spolek s většími či menšími přestávkami škodil husitům ve východních Čechách, nejprve orebitům, později Žižkovu východočeskému svazu a nakonec i sirotkům. Na příkladu Oty z Bergova a Jana Městeckého, kteří v r. 1415 (4 roky před revolucí!) přepadli bohatý benediktinský klášter v Opatovicích nad Labem a umučili zde opata Lazura, je zřejmé, že kláštery a jiná církevní zboží nepřepadali jen husité.
Je proto s podivem, že autor recenzované publikace se v ní ani slůvkem nezmínil o této nikoli okrajové události.

Martin Šandera je bezesporu velkým a erudovaným znalcem nejen východočeského husitství, nýbrž i strany protivné, která působila v tomto regionu i přilehlých oblastech za hranicemi Českého království. A to právě dokládá i tato recenzovaná publikace. Krok za krokem Šandera analyzuje vznik, působení i rozpad tzv. Opočenské strany, aby své poznání vtělil do tohoto syntetického dílka. Šandera o "Zikmundových věrných" píše věcně, bez emocí a s nadhledem zkušeného znalce. Nedává najevo, na čí straně jsou jeho sympatie, což je nezbytný předpoklad vyváženého historiografického textu. Domnívám se, že to se mu podařilo naplnit měrou vrchovatou. Autorovi recenze, "namlsanému" Čornejovým Žižkou, trochu vadil poněkud suchopárnější vyprávěcí styl, ale to není nijak zásadní výtka, protože zdaleka ne každá odborná práce je napsána zároveň čtivě. Je to pouhé konstatování, s nímž jiný čtenář nemusí souhlasit.

Publikaci hodnotím chvalitebně, nikoli však proto, co jsem ji "vytkl". Jedná se pochopitelně o celkové hodnocení.

knihu mám. A líbí se. (to jsem se zas rozkecal co?)

... víš, co mne fascinuje?
Že ti, kteří sem vloží svůj názor na knihu - o recenzi v tvém případě nelze mluvit -, ji většinou zapomenou aspoň oznámkovat. Čest výjimkám!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)