Protože jsem tuto knížku plnou rozmanitých spekulací nečetl, mohu reagovat pouze na "nahrávky" těch, kteří ji četli ...
Iohannes Cladis píše:
Abych demonstroval autorovu práci s fakty a domněnkami, se soudy a náznaky, uvádím, co se zde píše o Žižkovi:
Žižka nikdy nevstoupil do Betlémské kaple a neslyšel Husovo kázání (s. 47) ... v Betlémě se samozřejmě nevedla žádná prezence, myslím však, že alespoň jednou si to poslechnout zašel, již čistě ze zvědavosti (když už tam chodila skoro celá Praha) ...
... tohle nelze potvrdit ani vyvrátit.
Přesto jsem přesvědčen, že Žižka byl v Betlémě přítomen při Husových kázáních vícekrát, i když se pochopitelně neúčastnil pravidelně.
Iohannes Cladis píše:
... Žižka nepřichvátal z Vyšehradu k Novoměstské radnici, aby běsnícímu davu pomáhal vyházet konšele z oken, ale ze zcela opačného důvodu, tedy, aby mu v tom zabránil. Tváří v tvář mnohonásobné a zdivočelé přesile se zachoval v duchu žoldnéřského pragmatismu, do krutého masakru nezasáhl a naopak se po jeho skončení přidal k těm silnějším.(s. 46) ... zde se autor opírá o líčení Starých letopisů (kde se však mluví jen o jeho přítomnosti), podobný šavlo-pavlovský obrat ale patří leda na divadelní prkna. ...
Moderní česká i zahraniční husitologie potvrdila, že první pražská defenestrace byla dopředu pečlivě připravenou akcí.
Je tedy obtížně představitelné, že by s ní nebyl Žižka obeznámen a že by se nepočítalo s jeho aktivní rolí v tomto dramatu, který se stal signálem k zahájení revoluce.
Iohannes Cladis píše:
... Na str. 56 a 68 se naznačuje, zda Žižka neměl podíl na smrti ... Mikuláše z Husi ...
... víme velice dobře, jak Mikuláš z Husi zemřel.
Žižkovi však jeho smrt přišla vhod, jak naznačuje Iohannes. Vadil mu na tomto kolegovi a prvním táborském spoluveliteli především jeho politický rozhled, k jehož horizontu Žižka nikdy nedohlédl. Lze tedy připustit, že v jistém ohledu Žižka na Mikuláše z Husi žárlil.
Iohannes Cladis píše:
... Žižka vlastně snad nikdy ani skutečně velkou regulérní bitvu nesvedl. Byl však mistrem vynalézavých úskoků, lstí, nástrah, vyčkávání a nenadálých přepadů. Ke svému vojenskému úspěchu dokázal využít všeho, co se naučil jako lapka i jako žoldnéř.(s. 52) ... myslím že právě v tom spočívala jeho genialita. Z taktických úspěchů dokázal vytěžit obrovská strategicko-politická vítězství. (A to v knize ani není zmíněn jeho bravurní únik z obklíčení na vrchu Vladař u Žlutic ...
... a únik z obklíčení u Kutné Hory z prosince r. 1421 zmíněn je?)
Ano, souhlasím, Iohannesi!
Iohannes Cladis píše:
... Na s. 73 se spekuluje, že ani po Rabí nebyl zcela slepý a na s. 85 zase, že byl u Přibyslavi zavražděn ... o tom již byly popsány stohy papíru...
... a Žižkově slepotě je tady fóru věnováno
celé téma! Zrovna tak jeho smrti!
U Přibyslavi byl (dle Krumlowského?) patrně otráven jedem, jehož průvodním jevem je hlíza v tříslech.