... dokončeníautor recenze v předchozím příspěvku mj. píše:
... Možná se tento styl publikace, v níž se o jednotlivá témata podělilo více autorů, zdál jejím iniciátorům jednodušší, a to tím více, že základem všech kapitol jsou přednášky z
této konference. Do rukou se nám vlastně dostává sborník uvedené konference v Poděbradech (i když ne úplně všech přednášek) ve vázaném vydání ...
... bohužel je to ještě poněkud horší.
Dle mého skromného názoru obsahuje recenzovaná kniha poměrně hodně kapitol, které bezprostředně nesouvisí s tématem, jež nám anoncuje název publikace, takže se zdá být poněkud zavádějící. Součástí některých kapitol je zabřednutí hluboko do lucemburských časů, které jsou přece jenom poněkud vzdáleny "poděbradské éře". Shodou okolností se jedná o kapitoly, které nejsou zdaleka určeny pro běžného čtenáře. Jinak řečeno k popularizujícímu textu mají nejenom tyto kapitoly hodně daleko (sic!). Ale to zřejmě nebylo záměrem iniciátorů této knížky. Skoro se mi chce napsat, že se jedná o nesourodou směsici článků na rozmanitá témata pozdně středověké společnosti, vč. jejího fungování, členění, společenských institucí a v neposlední řadě i dělbě moci. Pokud by si potenciální čtenáři pořizovali knihu pouze podle jejího názvu, asi budou hledat její akcenty někde jinde a nutně tak budou zklamáni.
BTW. V souvislosti s 15. kapitolou bych si dovolil osvětlit pojem
Canossa. Jedná se o hrad rodu markrabat z Canossy založený v 10. st., který se nachází u Reggia nell'Emilia v Itálii. Na tomto hradě se v r. 1077 podařilo římskému králi Jindřichu IV. zprostit papežské klatby a docílit zrušení exkomunikace, které na něj uvalil papež v předchozím roce. Tím byl na přechodnou dobu eliminován konflikt mezi světskou a duchovní mocí, jemuž předcházel zápas o investituru v souvislosti s
gregoriánskou reformou. Jistá paralela s konfliktem krále Jiřího by tu byla.
Hodně jsem očekával od kapitoly 10, ale i ona byla pro autora recenze zklamáním. Očekávání bylo tedy zřejmě poněkud přehnané. Bezesporu zajímavými jsou kapitoly
17,
18 a
19, bohužel zdá se mi, že jedinými. Tyto kapitoly jsou zásadní a to nejen proto, že se tématu dotýkají bezprostředně. Vzhledem k celkovému počtu kapitol je to však poněkud málo.
Protože se jedná o nesouvislý text a každá kapitola je relativně samostatná, autor recenze by očekával poznámky za každou kapitolou, nikoli až na konci za všechny kapitoly vcelku. Možná i tohle mělo vyvolat dojem kompaktnosti publikace.
Ještě bych se s dovolením krátce pozastavil u jazykové stránky recenzované knihy. Ani v takto koncipované publikaci by se zřejmě neměly objevovat hrubé pravopisné chyby týkající se shody podmětu s přísudkem. Také opakování dvou naprosto shodných slov v jedné větě vyvolává negativní představy buď o jazykové vybavenosti autora příslušné kapitoly, nebo kvalitě sazby (překlep?), či následné kontroly. Nemám však potřebu zkoumat, na čí straně se chyba stala.
Komu knihu doporučit? Upřímně přiznávám, že odpověď na tuto choulostivou otázku neznám. Mám pouze malou naději, že tato skromná recenze by mohla pomoci potenciálnímu čtenáři při rozhodování.
Knihu hodnotím známkou tři a toto hodnocení se týká "jen a pouze" obsahu a není ovlivněno výše uvedenými chybami pravopisu.