Název: Jan Žižka (1360? - 1424) O táborském hejtmanu a husitském vojevůdci
Autor: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D.
Foto: Zdeněk Prchlík, Roman Růžička
Vydalo: město Tábor, odbor kultury a cestovního ruchu, Tábor 2014
Obal:
O autorovi:Historik starších dějin Zděněk Vybíral je pracovníkem Husitského muzea v Táboře jako kurátor sbírek, vedoucí historického oddělení a zástupce ředitele muzea. Narodil se 25. 9. 1971 a v letech 1990 až 1997 studoval češtinu, dějepis a kulturní dějiny na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve své badatelské práci se věnuje dějinám pozdního středověku i raného novověku a na Slezské univerzitě v Opavě externě přednáší historii. Je autorem celé řady odborných textů i populárně-naučných publikací.
V záhlaví této recenze jsem si dovolil uvést též jména dvou fotografů, protože fotografie uvedené v recenzované publikaci jsou skutečně skvostné a nesporně přispívají k celkovému příznivému dojmu z této subtilní publikace o Janu Žižkovi.
Kromě úvodního slova místostarostky města Tábora a kratičkého úvodu týkajícího se vztahu Žižky k Táboru obsahuje knížka tři základní části:
I. Životní příběhPři hodnocení této části mám smíšené pocity. Je to podrobné
curriculum vitae s posledními badatelskými závěry nebo se jedná o stručné připomenutí Žižkova pohnutého životního příběhu? Je to obojí! Není to nějaký protimluv? Není! Z hlediska životních etap husitského hejtmana, které jsou doloženy torzovitými prameny pokud vůbec, autor shrnul vše podstatné a troufám si tvrdit, že jsou zde zahrnuty všechny nejnovější poznatky. Ve shrnutí období od první pražské defenestrace (30. 7. 1419) až do Žižkovy smrti 11. října 1424, tj. více jak pět let, Z. Vybíral už tak podrobný není. Upřímně to autor přiznává a neměl bych mu to ani za zlé.
Přesto však místy postrádám jakýsi náznak analýzy kontroverzních událostí z této doby, o nichž se historici i laická veřejnost neustále přou a ve kterých Žižka vystupoval v hlavní roli. Také dle mého názoru v recenzované publikaci chybí akcent na defenzivní úlohu Žižky jako sjednotitele země "pod praporem s kalichem".
II. Otazníky a mýty kolem Jana ŽižkyTento oddíl je rozdělen do dvou částí. Prvá se týká záhad kolem bitev, které svedl Žižka, a druhá část se zabývá otázkami kolem jeho smrti. Vybíral se přiklání k názoru, že Žižka se bitvy u Grunwaldu (15. 7. 1410) zúčastnil, zatímco (v I. části se dozvídáme, že) hejtmanovu účast v bitvě u Azincourtu (25. 10. 1415) popírá a dokládá to logickými a srozumitelnými argumenty (diskuse k tomu tady na fóru viz
sem...).
Poněkud nechápu, proč do záhad kolem bitev byla zařazena Sudoměř, ale nedozvídáme se zhola nic např. o Malešovu. Autor této recenze se domnívá, že záhad kolem té druhé bitvy je přece jenom poněkud více. Pro někoho možná překvapivě bitvy u Sudoměře a na Vítkově, Vybíral řadí mezi šarvátky, s čímž však lze souhlasit. O to víc je překvapující, že právě o Malešovu, nejkrvavější bitvě Žižkova husitského období, se autor v této části publikace vůbec nezmiňuje.
III. Pomníky a nezapomníkyTady se Z.. Vybíral mj. věnuje vzniku a osudům některých Žižkových pomníků, zejména toho u Sudoměře, v Táboře, na Vítkově a mohyly u Přibyslavi.
Autor této recenze postrádá ještě jednu část, která by se týkala
druhého života trocnovského zemana a husitského nepřemožitelného válečníka s důrazem na vnímání Žižky v polistopadové době. Jsem přesvědčen, že by i tato část zaujala spoustu čtenářů a některé možná víc než ta III., která je "pouze" jednou z mnoha vrstev druhého Žižkova života.
Publikace, kterou vydalo město Tábor při příležitosti 590. výročí Žižkova úmrtí, svůj základní cíl nepochybně splnila. Zřejmě proto, že vyšla v tak nízkém nákladu (1000 výtisků), je k dostání pouze(?) na informačním centru města Tábora a v Husitském muzeu. Autor této recenze je přesvědčen, že tato knížka by si zasloužila přece jenom větší náklad a prodej ve vybraných kamenných knihkupectvích. Zřejmě na vyšší náklad nebyl dostatek finančních prostředků, přesto i tak lze pochválit vydavatele za tento vydavatelský počin.
