Název: Jakoubek ze Stříbra a počátky utrakvistického kazatelství v českých zemích, Studie o Jakoubkově postile z let 1413-1414
Autor: Mgr. Jindřich Marek, Ph.D.
Vydala: Národní knihovna České republiky, Praha 2011
Obal:
Jedná se o vydání disertační práce, která byla úspěšně obhájena 23. 9. 2010. Vedoucí této práce byla doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr. z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU. Recenzenty byli prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc a Mgr. Ota Halama, Th.D., jenž v oponentním posudku této disertace mj. píše:
"
Téma disertační práce volil autor uváženě, s ohledem na zkušenosti, které nabyl při předchozím studiu kazatelské činnosti Václava z Dráchova. Zaměření na postavu z postil téměř neznámého zakladatele utrakvismu má své opodstatnění. Soustředění na jedinou Jakoubkovu postilu je při vědomí, že právě postily tvoří většinu Jakoubkova dochovaného díla, na místě. Volba postily z let 1413-1414, tedy z počátků utrakvismu, je šťastná a vhodně doplňující znalosti, založené především na traktátové literatuře. Přesněji, myslím, téma práce vystihuje její podtitul Studie o Jakoubkově postile z let 1413-1414, titul sám má náběh slibovat víc, než obsah nabízí; sám autor píše (s. 8 ): 'Hlavním problémem, který je v práci řešen, je povaha a pramenná hodnota Jakoubkovy postily z let 1413-1414'."
Ještě bychom si měli povědět něco málo o autorovi. J. Marek, zástupce Národní knihovny ČR v konsorciu TEI (Text Encoding Initiative), se v Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR, kde pracuje od r. 2003, zabývá zpracováním latinských středověkých rukopisů, výzkumem rukopisných bohemik v zahraničních knihovnách a výběrovou retrospektivní bibliografií k rukopisům NK ČR. Mezi jeho badatelské zájmy patří především středověká homiletika, české myšlení ve 14. a 15. st. a dějiny klementinského knižního fondu.
V úvodu nás J. Marek stručně seznamuje, o čem je jeho disertační práce, proč se věnuje této významné osobnosti husitské epochy a o čem je hlavní část této disertace (viz výše).
První kapitola
Středověké kazatelství má kompilační charakter a zabývá se středověkým kazatelstvím s akcentem na kazatelství rané české reformace a pojednáním o výzkumu středověkého kazatelství.
Druhá kapitola
Jakoubek ze Stříbra, jak už název napovídá, se zabývá postavou otce zakladatele českého utrakvizmu, jeho CV a obrazem v dějepisectví.
Třetí kapitola
Kazatelství Jakoubka ze Stříbra rozebírá působení Jakoubka ze Stříbra jako kazatele. Nejprve se týká kázání v Betlémské kapli, pak radikálního k pražskému lidu a nakonec tato kapitola pojedná o kázáních Jakoubkovi připisovaných.
Čtvrtá, poslední kapitola nazvaná
Postila z let 1413 až 1414 má charakter analýzy. Popisuje přehled dosavadního bádání, zabývá se rukopisy A, B a R, jejich vztahy a datací. Další podkapitoly se zabývají konkordancí (shodná místa v uvedených rukopisech – pozn. JM) i charakteristikou kázání, souvislostmi s jinými kazatelskými sbírkami, textovou tradicí postily i jejími redakcemi, autorstvím, ideovým obsahem a potenciálním čtenářem této postily. Poslední podkapitoly se věnují odrazu doktríny utrakvizmu, traktátovým textům a převzatým myšlenkám J. Viklefa.
Součástí této práce je soupis pramenů a literatury, seznam zkratek, svátků církevního roku a ediční poznámka.
Bohatý, hustý a obsáhlý poznámkový aparát se nachází pod čarou jednotlivých stran textu. Soupis vyobrazení obsahuje ukázky písma výše uvedených rukopisů A, B a R.
Závěrem je třeba konstatovat, že se jedná o vysoce odborný text, který vskutku není určen pro každého, a především toho by si měl být vědom potenciální čtenář, či rovnou studující této publikace.
Když byla disertační práce úspěšně obhájena, asi by ode mne byla velká troufalost, kdybych její vydání ohodnotil jinak než výborně.
