Bez muceni se priznavam, ze jsem teprve nedavno objevil tuto knihu v nasi knihovne a precetl ji. O husitstvi se zajimam spise z vojensko-historickeho hlediska a proto jsem s nadsenim po teto knize sahl. Zacatkem bych chtel eventuelni ctenare upozornit na to, ze rok vydani knihy (1953) skryva hned nekolik uskali. V prvni rade je to, na dnesni dobu, ponekud kostrbaty jazyk, protkan nespoctem archaismu a stareho pravopisu. Clovek se musi na tuto "vlnu" jaksi naladit, ale pak si rychle zvykne. Druhe uskali tkvi v tom, ze se ctenar musi oprostit od komunisticke propagandy, ktera je bohuzel pomerne casta. Vzhledem k roku vydani knihy se ovsem nemuzeme divit. Jan Durdik v nekterych pasazich podle mne bohuzel az prilis casto "kombinuje" husitske revolucni hnuti se socialistickou ideologii a nekolikrat se mi stalo, ze jsem se do jinak zajimaveho textu castecne zapletl a tzv. ztratil nit. Pokud ale hledate knihu, ktera by vam priblizila husitsky zpusob boje, husitske zbrane a poskytla castecnou analizu pricin husitskych uspechu na bitevnich polich, mohu ji doporucit. Z podobneho pohledu se autor snazi podat rozbor i druhe strany. Protihusitske. Zde ovsem v nekterych momentech dostava az prilis prostoru soudoba propaganda nad serioznimi historickymi fakty. Kdo se tedy dokaze povznest nad kostrbatym slovosledem a obcasnou propagandou, odmenou mu budou vedomosti o zpusbu boje, usporadani a organizaci vojsk, idealu za nez husite bojovali a spousty dalsich vseobecnych informaci o valceni ve stredni evrope v prvni polovine 15. stoleti. Zaverem jen musim podotknout, ze v prostredcich mesteske hromadne dopravy se kniha necte zrovna nejlepe.
P. S.: Mate-li radi obrazky popisujici situace uvedene v textu, prijdete si na sve.