Název: Polemika o kalich - mezi teologií a politikou 1414-1431
Autor: Dušan Coufal
Vydal: Kalich, nakladatelství a knihkupectví s.r.o., Praha 2012
Obal:


Anotace
Vyzrálá disertační práce mladého husitologa se komplexně zabývá jedním z nejpohnutějších odborných střetů českých duchovních dějin pozdního středověku: učenou polemikou o laickém přijímání eucharistie pod způsobou chleba i vína, jak ji vedli stoupenci římské církve a husitští mistři v letech 1414-1431. Na husitské straně poprvé přehledně popisuje tři hlavní pilíře teologie kalicha Jakoubka ze Stříbra, na straně katolické sleduje pozadí a dopad dekretu kostnického koncilu proti kalichu z června 1415. Snahou utrakvistů tento dekret zvrátit pomocí svobodného veřejného slyšení se zabývá druhá část práce a usiluje tak zároveň načrtnout základní ideové, literární a politické předpoklady "nevšedního turnaje víry" na sklonku středověku - disputace o prvním z pražských artikulů na basilejském koncilu roku 1433.

V úvodu nám autor tohoto textu objasňuje, proč se recenzovaná publikace nezabývá projednáváním artikulu o kalichu na Basilejském koncilu a proč se spíše zaměřuje na zodpovězení těchto dvou základních otázek:
1) V čem byla právě látka laického přijímání z kalicha tak specifická, že v Basileji poutala zvláštní a zvýšenou pozornost teologů a kanonistů?
2) Jakou shodou okolností a procesů k takovému nebývalému souboji mohlo dojít?
V úvodu také D. Coufal vyjmenovává některé badatele, z nichž při zpracování této publikace vycházel. Je zde uvedeno také poděkování těm, kteří autorovi – každý svým způsobem – pomáhali.

Kniha je rozdělena na tři základní části.
První je nazvána "MEZI PRAHOU A KOSTNICÍ: V HÁJEMSTVÍ TEOLOGŮ". Pojednává o vzniku podávání pod obojí způsobou, podíl Jakoubka ze Střbra na tomto fenoménu a o vydání kostnického dekteru proti kalichu a jeho ozvěny v Čechách. Poslední kapitola je věnována "souboji" mezi zastánci přijímání podobojí a jeho odpůrci.

V druhé část nazvané "O KALICH A TRŮN: 'RYŠAVÝ DRAK' V ČECHÁCH" se dozvídáme o situaci po smrti krále Václava do bitvy na Vítkově, o husitském požadavku na jednání kolem kalicha a zbylých artikulů před bitvou i po ní. Poslední kapitola se zabývá literární polemikou o čtyřech artikulech vletech 1420/21 s protagonisty J. Hoffmannem, M. Talayerem, Šimonem z Tišnova ad.

Ve třetí části s názvem "HUSITSKÝ POŽADAVEK SLYŠENÍ VE VÍRU VYSOKÉ POLITIKY" se dočteme o jednání v Krakově při příležitosti pobytu husitského poselstva k polskému králi v r. (1420)/1421 a o neuskutečněném jednání v Brně, které se připravovalo v rozmezí let 1423 až 1424. Tato část rovněž pojednává o památném jednání husitů se Zikmundem v r. 1429 v Prešpurku (Bratislava), o následujících událostech v r. 1430 a o dalším jednání v Krakově roku 1431.
S politováním je třeba konstatovat, že práce se již nezabývá jednáním v Chebu v r. 1432, na němž byl ustanoven Chebský soudce.

V ZÁVĚRu se autor znovu vrací ke shrnutí odpovědí na dvě otázky nastolené v úvodní pasáži této disertační práce. V úplně posledním odstavečku této pasáže vyslovuje autor recenzované knihy zajímavý postřeh a přesvědčení, že "Věci znalí katoličtí teologové a kanonisté ovšem již v Bratislavě dobře věděli, že jednání s husity na koncilu je nebezpečnou hrou s neznámým koncem a nejasnými pravidly, pokud se ve sporných otázkách předem nepodřídí rozhodnutí koncilu." (str. 283) Zkrátka husiti vyvolávali obavy nejen na poli válečném …

Jako vždy, tak i u této publikace se v závěru recenze zamýšlím nad tím, komu je kniha určena. Doporučil bych ji tomu, kdo se chce něco dozvědět o pozadí polemik a jednání mezi husity a stranou protivnou o jednom ze čtyř pražských artikulů, který se týkal kalicha. Dušan Coufal se touto problematikou zabývá velice podrobně, čerpá z mnoha písemných pramenů, provádí jejich komparaci i porovnání moderní husitologické literatury, která se této problematiky rovněž dotýká (Šmahel, Čornej, F. M. Bartoš, Pekař a mnoho a mnoho dalších, vč. zahraničních autorů). Součástí publikace je bohatý a obsáhlý poznámkový aparát s poznámkami uvedenými na každé stránce pod čarou. Coufal se v daných souvislostech rovněž zabývá husitskými manifesty a reakcemi na ně v zahraničí. I tímto je recenovaná práce pozoruhodná. Jedná se o velice cenný přínos této disertační práce týkající se vlivu husitských manifestů na dění v tehdejší Evropě a na postoje teologických veličin k těmto husitským písemným projevům, které nám osvětlují mj. důvody, proč husité pozvedli světský meč na obranu Božího zákona.
Tato publikace opět není počtením ke kávě v nedělním pošmourném odpoledni, jak autor této recenze s oblibou říkává. Je vša třeba říci – aspoň dle mínění recenzenta –, že je přece jenom poněkud čtivější, než tato publikce. Sloh recenzované knihy není rozhodně vědecky suchopárný, jak např. dokládá mj. toto půvabné souvětí ze str. 266: "A protože husité koktejl strachu (…) a břitkého slova namíchali vskutku efektivně, hledání nových cest a možných řešení, jak gordický uzel rozetnout, se v první polovině května stalo na říšském sněmu realitou."
Pokud by si tuto knihu někdo, koho tato problematika eminentně zajímá, chtěl přečíst, resp. prostudovat, mohu mu ji vřele doporučit. Zájemce o případnou koupi této publikace bych tradičně odkázal nejprve do kamenného obchodu k jejímu prolistování.
Knihu hodnotím známkou výborně.