Výtvarné umění
Uveďme si tedy několik málo uměleckých příkladů, které si ani v náznaku nečiní nárok na úplný seznam.
Začnu trochu netradičně a to na Moravě. Nelze totiž pominout skutečnost, že Morava byla ovlivněna uměleckými styly, které byly spjaty s dvorem uherského krále Matyáše Korvína, jehož vliv v tomto regionu byl přece jenom poněkud větší než vliv husitského krále Jiřího Poděbradského. Na území Markrabství moravského došlo k mnoha uměleckým počinům, které se však týkaly v převážné většině případů výzdob a uměleckých děl pro katolické sakrální stavby a které obsahovaly buď vzdáleně utrakvistické motivy nebo byly spíš naopak přeznačeny. Příkladem takového přeznačení je např. téma Bolestného Krista, které se mění z aktivního husitského symbolu Božího zákona na pasivní eucharistický objekt v rukách jeho nevěsty – (katolické) církve. Významných úspěchů dosáhlo i moravské sochařství, mezi jehož umělecké výtvory patří především sousoší figur v nadživotní velikosti, které zobrazuje docela frekventovaný „husitský“ motiv
Olivetské hory z Jihlavy.
V
Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře je v této době výzdoba podřízena kališnické konfesi, proto např. vyřezávaný oltář není polychromovaný, aby tak mohl vyniknout akcent filigránské řezby. V utrakvistickém prostředí byla totiž polychromie výrazem takřka až bezbožné a tedy i zbytečné nádhery. Výpravná díla malíře
Lucase Cranacha však byla v této době u něho zadávána i z bohatých rodin kališnického vyznání.
Pro krále Jiřího z Poděbrad byla zhotovena slavnostní tumba v
Chrámu sv. Víta a pro
Týnský chrám, kde byly pochovány královy vnitřnosti, pomník hned vedle náhrobku králova přítele Jana Rokycany. Tato náhrobní díla však mají poměrně daleko do kališnické skromnosti odmítající okázalý eschatologický luxus. Vybavení kališnického Týnského chrámu tedy nenese stopy husitské umělecké askeze, neboť tato doba se již od husitské vřavy poněkud vzdálila.
Pod přemalbami na křídlech oltáře z vesnického
kostela sv. Václava v Roudníkách u Chabařovic byl objeven
obraz Jana Husa z doby kolem r. 1486. Hus je na něm zobrazen jako mučedník s monumentálním zpodobením jeho martýria. Husova smrt na hranici je zde prezentována jako paralela mučednictví apoštola Jakuba a dalších svatých mučedníků Šebestiána a Vavřince (obdobná smrt ohněm). Tyto motivy se nacházejí na dalších křídlech oltáře.
Konzervativní utrakvistické prostředí se zpočátku stavělo přezíravě k novinkám, které přinášel do oblasti knižní tvorby tak převratný vynález, jakým byl
knihtisk. Ještě poměrně dlouho po vynálezu knihtisku proto převažovaly v kališnických intelektuálních kruzích spíše iluminované manuskripty a později i grafické listy.
Iluminátorská dílna Valentina Noha z Jindřichova Hradce zpracovávala zakázky od kališníků i katolíků. Mezi výtvory Nohovy pražské dílny patří např. kališnický
Kutnohorský graduál, ale také zakázky pro metropolitní kapitulu i královský dvůr. Koncem 15. st. si rodina Smíšků z Vrchovišť nechala vypracovat kvalitními iluminacemi zdobený
Smíškovský graduál, v němž je na titulní straně zobrazena kališnická rodina klečící před obrazem Madony jako
Assumpty, tj. ikonograficky ustálený typ Panny Marie Nanebevzaté, anděly nesené na oblaku směrem k nebi. Dále se zde objevují i motivy s liturgickým kultem Jana Husa a jiných husitských mučedníků. Mezi další utrakvistické liturgické zpěvníky můžeme zařadit i
Litoměřický graduál, který vznikl někdy v druhé dekádě 16. st. Součástí tohoto graduálu jsou zobrazení Husova martýria a jeho nanebevzetí či
Apoteózy (přijetí mezi svaté, oslava hrdiny). Z uvedeného je patrné, jak utrakvisti, jež jsme si zvykli později nazývat starokališníky, vnímali Husovo mučednictví stále ještě katolicky.
Na
oltáři z Vlněvsi (tempera na dřevě - po r. 1510) je zobrazen Hus jako pomocník při mši, kterou celebruje sv. Vojtěch, jenž drží velký kalich s hostií. Hus je oděn do mučednické červeně a na hlavě má známou kacířskou čepici.
Mistr Litoměřického graduálu vyzdobil rukopis
Životy otců na poušti, který přeložil
Řehoř Hrubý z Jelení.
Mezi výtvory některých malířských dílen patří i
bohaté výzdoby pavéz určených k zavěšení na zeď. Jsou na nich vyobrazeny většinou svatováclavské a doznívající husitské motivy. Archeologické nálezy různě zlacených i zlatých kalichů v měšťanském prostředí ukazují na konfesní zaměření i movitost jejich utrakvistických majitelů – měšťanů. Nedílnou součástí kachlových kamen byly různé druhy kachlů, které byly ještě v této době ojediněle zdobeny husitskou tématikou.