Ale tady je to pojmenování nejspíše na místě. Burkováku se nejspíše také občas revolučně přezdívalo "Tábor".

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Je tu sice shoda jmen Tábor, ale řekl bych, že se zde jedná o jiný Tábor. Nebo ne?

_________________
Peklo je tam, kde rozum není možný.
Kde není světlo poznání, tam vládne temnota!

Koukám, že je potřeba drobet osvěty a také jakési upřesnění...

Skutečná (biblická) hora Tábor (Tabor) se tyčí nedaleko města Nazaretu v Izraeli. Ve Starém zákoně se dočteme o tom, jak prorokyně Debóra přivedla izraelský lid k vítězství nad kananejským králem Jabínem, když uposlechla Hospodinova příkazu:
"Toho času v Izraeli soudila prorokyně Debóra, žena Lapidótova. Sedávala pod Debóřinou palmou mezi Rámou a Bét-elem v Efrajimském pohoří a Izraelci za ní přicházeli, aby je soudila. Ta poslala pro Báraka, syna Abínoamova, z neftalíjské Kedeše, a naléhala na něho: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: ‚Táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů z Neftalíovců a Zabulónovců." (Sd 4, 4-6)
K tomu podrobněji viz také tady a ještě zde ...

Ale k věci. Jak se dnes nazývá Burkovák to opravdu nevím, ale obávám se, že se nejmenuje Tábor.
Jinak je tomu s vrchem Tábor (678 m. n. m.) u Lomnice nad Popelkou. Zda se tak jmenoval i před poutěmi na hory, to opravdu nemohu sloužit. Nad slunce jasnější je to pouze s názvem města Tábora, ale zde je řeč o návrších, kopcích a horách ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tady jsem něco k tomu našel:
http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/slovo ... ava/325533

A zde je malý výtažek:
Podobně je tomu i v případě hory Tábor, jejíž jméno se v Čechách objevuje dokonce třikrát. Tím nejznámějším a pro české náboženské dějiny velmi významným je bezesporu město zvané za starých dob Hradištěm hory Tábor v jižních Čechách.
Druhým místem, jemuž se dostalo pojmenování biblické hory proměnění, je pak Tábor v Železných horách, nedaleko Trhové Kamenice. A třetí česká hora, kterou naši předkové nazvali Táborem, leží nedaleko Lomnice nad Popelkou na pomezí Českého ráje a Podkrkonoší.

_________________
Peklo je tam, kde rozum není možný.
Kde není světlo poznání, tam vládne temnota!

Burkováku se dodnes říká Tábor, a najdete ho i na mapě. Nachází se na území obce Slabčice, která si do svého znaku dala tento kopec společně s husitským kalichem. Místní myslivecký spolek se jmenuje Hora Tábor a obec pořáda tuším 5. července vzpomínkové slavnosti na hoře Tábor. V roce 1419 při poutích na hory se zde shromáždilo údajně 40 000 lidí, což je patrně nadsazené. Na hoře bývalo tuším keltské hradiště.

... ale to je název "pouze" lesa, nikoli kopce.
Les se se skutečně nachází nedaleko Trhové Kamenice přibližně mezi vrstevnicemi 550 a 600 m.n.m. Tak je tam lokalita s názvem "Pod Táborem", tj. pod lesem zvaným Tábor (k tomu viz tady ...)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Na Burkováku nebylo keltské hradiště, ale posvátný prostor. Snad obrovský strom, na něž se zavěšovaly votivní předměty ("obětiny"). V době halštatské. Nalezlo se tam skutečně neuvěřitelné množství materiálu, které dokládá, že zdejší místo bylo předmětem rozsáhlého kultu.
O takřka 2000 let později zde byla husitská "posvátná" hora. Myslím, že náhoda to nebude. Ne, že bych byl nějaký keltoman a že bych si myslel, že v 15. století měli místní nějaké tušení o pravěkém osídlení. Zajímavější je spíš kontinuita toho, že se na toto místo nezapomnělo.
Podobné je to s blanickou pověstí, ta má také pravěké kořeny!

A ještě jedna úvaha... Strom byl posvátný u řady "národů" (Keltové, Slované, …). Našel by se nějaký mytologický příběh, báje apod. např o HRDINOVI ZROZENÉM POD STROMEM? Jak přišli lidé v jižních Čechách na to, že Žižka se narodil pod nějakým dubiskem? A ještě za bouře (to může být přídavek)? V 17. století si to už jistě mysleli! Přitom Žižkova rodina odešla z Trocnova dlouho před rokem 1420, kdy teprve mohl Žižka přicházet do širšího vědomí. Co tím chci říct? Že mezi Žižkovým odchodem z Trocnova (a okolí) leží, s výjimkou tlupy Matěje Vůdce cca 40 let. Mezitím se zde střídali různí šlechtici a Žižka jako puberťák vyčníval pouze svým jedním okem. Lidé neměli důvod, kromě rychle zapamatovalného drbu, povídat si o tom, jak zemanka zmokla a porodila dítě někde kousek od baráku.

Pokud se týká hory Tábor u Lomnice nad Popelkou, tak jsou poznatky, že se kopec původně jmenoval Chlum a na jeho úpatí byla vesnice, která zanikla mohutným sesuvem půdy. Momentální vývoj zkoumání nedovede určit, kdy se Chlum přejmenoval na Tábor, ale od té doby byla hora Tábor těsně spjata s Lomnicí nad Popelkou. Nějaký čas byla Lomnice pojmenována jako Město Lomnice pod horou Tábor.

Evidentně si nikdo nevšiml, že další a poměrně vysoká hora nad Lomnicí, se jmenuje Babylon. Místní název Hrádka je součástí názvu kopce, nicméně je na mapách špatně uvedena poloha. S tím si dodnes nevědí rady ani kartografové, neboť stále dochází k posouvání jména Hrádka z Babylonu nad lokalitu nedatovaného, ale velkého hradiště...

U obou kopců, tedy Tábora a Babylonu, by bylo zajímavé zjistit, od kdy se tyto názvy používají. Obávám se, že v případě Babylonu to bude neřešitelný problém...

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Podobně jako s Táborem u Lomnice je tomu i s Burkovákem u Bechyně. Taky přesně nevíme, kdy byl přejmenován na Tábor. Navíc v okolí jsou taky další kopce.

Babylon je vlastně taky biblický název,
i když známý spíše v negativních souvislostech s babylonským zajetím za vlády babylonského krále Nabukadnesara nebo se stavbou Babylonské věže.

BTW. Už ses ptal starosty , zda a kam budeme moci umístit naši pamětní destičku? ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Co se týče jmen, tak mohu zkusit kamaráda, který kartograficky zpracovává město a jeho okolí. Tyhle věci bude mít zřejmě lépe zmáknutý. Babylon a Tábor nebude určitě náhoda...

Se starostou jsem dneska skutečně telefonicky mluvil a řeč byla o pomníku, ale o jiném. Jednalo se mi o pomník obětem nejzáhadnější letecké havárie pod Táborem v lokalitě Ploužnice, kde byl mimo mnoha obětí nalezen zlatý poklad nesmírné hodnoty. Tato nehoda je vymazaná ze všech archivů a tehdy se mi toto téma podařilo dostat do televize. Jako první vůbec.

Z rozhovoru jsem pochopil, že v zásadě proti takovým aktivitám nic nenamítají. Jestliže si domluvíte majitele a jak jsi říkal, že pomník by byl z vašich kapes, tak vaše cesta bude mnohem snadnější nežli má, jelikož já musím přesvědčit zastupitelstvo, že je třeba pomník, na kterém bude hodně jmen, což celou záležitost značně prodražuje...

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.