Stále jsem se založením tohoto tématu váhal, když máme heslo na hlavních stránkách našeho webu, a také se o Chebském soudci resp. "Soudci chebském" zmiňujeme v tomto tématu.
Nakonec jsem však dospěl k závěru, že toto téma je natolik závažné, že si samostatné vlákno zaslouží. V tomto otvíráků je vhodné a sluší se shrnout všechny dosavadní odkazy na téma Chebského soudce. Naleznete je TADY.

V dalších příspěvcích pak můžeme na toto téma již diskutovat v tomto samostatném vláknu. Vím, je to velice obšírné a nejednoduché téma, dalo by se říci až lehce teologické, ale třeba se zde objeví aspoň dotazy. Tak směle do toho ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Pojednání o tomto tématu od Adama Pálky, tedy od našeho kompaktattuleho:
https://www.academia.edu/84062003/Soudce_chebsk%C3%BD_a_jeho_v%C3%BDznam_v_d%C4%9Bjin%C3%A1ch_15_a_16_stolet%C3%AD

místo anotace:
Husitská diplomacie zažila v průběhu 30. let 15. století řadu více či méně úspěšných momentů, na které se pamatovalo i po následující generace. Jedním z těch nejzásadnějších byla chebská schůze z května 1432, jejíž význam tkvěl již v pouhé skutečnosti, že šlo o první oficiální setkání legátů basilejského koncilu a husitských vyslanců. Výsledkem několikadenních jednání byla dohoda o 11 bodech stanovujících především náležitosti husitského pobytu v Basileji a soubor glejtů zajišťující českým a moravským diplomatům bezpečnou cestu na půdu koncilu a zpět. Bezpochyby nejvíce se do kolektivní husitské paměti zapsal 7. bod zmíněné dohody. Svou dikcí téměř plně odpovídal ideálům české reformace, neboť v něm bylo stanoveno, že nestranným soudcem při husitsko-koncilní disputaci o 4 pražské artikuly bude boží zákon, praxe Krista, apoštolů a první církve a k tomu ještě spisy doktorů a koncilů, kteří se v Písmu svatém pravdivě zakládají.
Tento nadosobní rozhodčí princip začal být nedlouho po svém vyjednání nazýván jako iudex in Egra compactatus či súdce smluvený ve Chbě; v dnešní historiografii se obvykle označuje za soudce chebského. Husité mu po celou dobu jednání s koncilem přikládali významnou roli, jak dokládají například pražské diskuze z konce roku 1433 ohledně obsahu kompaktát. Důležitou pozici v rámci českého reformního hnutí ale soudce chebský neztratil ani po jihlavském vyhlášení kompaktát roku 1436.
V tomto textu se pokusíme měnící se roli chebského soudce v českých (a částečně i mezinárodních) dějinách blíže objasnit. Historie iudicis in Egra compactati ovšem představuje natolik složité téma, že jeho komplexní zpracování by patrně vyžadovalo stovky stran. (Ne)využívání soudce chebského během pozdního středověku a raného novověku tudíž budeme v následujících odstavcích demonstrovat pouze na několika příkladech. I tento neúplný přehled nám však jistě umožní formulovat nejednu tezi, která může být inspirací pro další bádání.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)