Oblečení v době husitské

Zdravím. Rád bych se Vás zeptal z jakých látek se tenkrát šilo a z jakých látek měli husité tuniky, nohavice, atd.

Podívej se na:
http://www.webpark.cz/krea/kost_a.htm
http://www.feudum.cz/rubrika_1.html

Jeste se muzes podivat sem: http://www.wothanburg.cz/
Venuji se tam sice hlavne rannemu stredoveku v cechach, tudiz knizeci dobe, ale popisy latek a materialu jsou velmi podrobne a predpokladam, ze do doby husitu alespon mezi poddanym lidem k nejakym zasadnejsim zmenam v materialech nedoslo.
Kazdopadne bych se drzel ciste prirodnich latek jako jsou treba lnena sukna a tak. Prirodni hedvabi je taky dobovy material, ale vzhledem k jeho dnesni cene dosti nedostupny. Rovnez samety se hojne pouzivali zvlaste v bohatsich vrstvach spolecnosti. Co se stylu tkani latek tyce, osobne bych daval prednost jednoduchym, rovnym zpusobum tkalby.

No jo internetu a v knihách se toho píše. Ale máte někdo třeba nějaké praktické zkušenosti například s barvením? Na podzim jsem běhal po lese jako blázen abych sehnal duběnky a obarvil si kápi pěkně na černo. No našel jsem jich asi hrst, pokusně jsem barvil malý hadřík a nic. Hadřík nebyl ani trochu barevný. Kolik žebřiňáků olšové kůry bych asi potřeboval na kytli, aby byla červená?

_________________
Kdo za pravdu zemře, bude žít život věčný!

No ja barvil uz hodnekrat. Normalne jsem si clovece zasel do drogerie a koupil si barvu na latky. Doma to uvaril a barvil.
Nesmis to clovece zase tolik resit. Nektere veci holt nejdou delat jako tehdy. To by jsi si taky mohl delat vlastni nite, tkat z toho vlastni latky, sam si je barvit a pak si to nejakou rucne vyrobenou jehlo spichnout. V latkach si kup rovnou cervenej len a kytli si usij z toho. A vykasli se na olsovou kuru.

Zjednodušeně lze také říci, že oděv husity se od oděvu kohokoli jiného lišil především kalichem. Další rozdíly byly například u táboritů (tlumené barvy, malá pestrost a absence střihových a jiných výstřelků, stejně jako šperků.

_________________
trener

Tabori byli holt pekny konzervy no.

No, já drobet vážněji, i když oblečení není moje doména. Hlavním důvodem u táborů, dle mého názoru, byly přísné zásady táborské konfese, jejímž fundamentem byl starozákonní souhlas s odmítnutím klanění se zlatému teleti, s čímž měl Hospodin neustálé problémy u vyvoleného lidu. Prostota a strohost byly hlavní imperativy, jimiž táboři poměřovali veškerý křesťanský život a vše, co s ním souviselo, např. výzdoba kostelů, oblečení kněží, husitská liturgie v táborském provedení, ... A s tím souvisí i oblečení vojáka, tábority.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Nádobí, které pamatuje husity, najdeme v tomto článku:
http://silva-nortica.blog.cz/0803/kuchy ... i-keramika

Ale stále nevím, jak vypadaly ty láhve s mořskou vodou, které ukazovali sirotci, když se vraceli r. 1433 od Baltického moře.

Na těchto stránkách: http://www.textilforum.cz/historie-a-moda/
je husitský oděv zařazený až do renesance http://www.textilforum.cz/doc/renesance ... sitske.pdf
V období gotiky je o něm zmínka pouze tady: http://www.textilforum.cz/doc/gotika-4- ... echach.pdf

Na výše uvedené stránce je na obr. 1 zobrazen husitský bojovník s mušketou. Že by husita-mušketýr? ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Hejtman Pardus, známý z neúspěšné výpravy za potravou do Bavor, nemá jméno odvozené od kočkovité šelmy, ale spíše od tělesného trestu.
V knížce "V tomto znamení zvítězíš, aneb Strojem času do minulosti Plzně" je také psáno o pobytu provinilce na pranýři:
"Jedním z nejmírnějších středověkých trestů bylo vystavení na pranýři. Sloup hanby neboli pranýř byl jednoduchým, ale důmyslným zařízením, které sloužilo k udržování pořádku a klidu ve městě. Stával na veřejném místě, kudy procházelo velké množství lidí. Nejčastěji vedle radnice nebo kostela. Vypadal jako štíhlý vysoký sloup, většinou kamenný, v dolní části opatřený podstavcem a železnými okovy.
Nezbytnou součástí byl zvonek, kterým se k produkci svolávali diváci.
Na pranýř byli přivazováni například nepoctiví řemeslníci, kteří šidili své zákazníky, měšťané špatně vařící pivo i hospodští rváči a pobudové. Odsouzený byl po celou soudem určenou dobu nucen stát vystaven všem na očích, a aby byla jeho hanba ještě větší, býval přizdoben různými symboly neřesti. Například ženy povětrné čili nevěstky byly oblečeny do žlutých šatů, smilníci měli na hlavě čelenku z kohoutího peří.
Za menší přestupek byl provinilec přivázán na několik hodin, čím větší provinění, tím delší byla doba veřejné hanby. Součástí trestu bylo veřejné vyhlášení o vině. Pro každého občana to byla veliká ostuda. Navíc nepoctivý řemeslník přišel o své zákazníky a obvykle musel svojí živnosti ve městě zanechat.
V případě těžších přestupků, jako například ublížení na zdraví během rvačky nebo přepadení, byl pobyt na pranýři doplněn trestem tělesným zvaným pardus, což obnášelo asi třicet ran dřevěnou holí na záda.
Nenapravitelné recidivisty městská rada vypověděla z města, takže po pobytu na pranýři byl odsouzenec za velikého veselí potupně vymrskán za hradby. A protože po dlouhém stání nebyl dotyčný právě nejčilejší, schytal od exekutorů mnoho dobře mířených ran."

Důmyslné zařízení, nemající ve světě obdoby, nebylo sestrojeno jen pro učence, aby s ním byli zavřeni někde ve studovně. Orloj byl naopak všem lidem na očích, měl připomínat nejen pomíjivost času, ale měl i další poselství: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208562221450002-detektor/

Je vůbec možné, že orloj byl postaven v době, kdy církev tvrdila, že je Země placatá?

Orloj byl postaven v roce 1410 a v sobotu 9. října oslavil své 600. narozeniny.
Na počest tohoto významného jubilea se odehrála vizuální projekce (video-mapping) přímo na jižní straně budovy Staroměstské radnice, kde je orloj umístěn.

Chtěla bych tam být v té atmosféře, je to krása ale i na tom videu:
http://www.youtube.com/watch?v=QjWJHEmFfPA&feature=player_embedded

Všimněte si, jak dlouhý úsek z celých 600 let je věnován husitství! (viz 4:00 min.) ...

Dášo, středověcí vzdělanci četli, znali a uznávali Aristotela jako autoritu. Mezi ně samozřejmě patřili ve středověku především duchovní. A Aristoteles píše o kulaté zemi jako o naprosté samozřejmosti (Peri úranů).
Sv. Ambrož , koncem 4.stol. dokonce udává obvod země, spočítaný tehdejšími matematiky a pletou se pouze o cca 10%!!!
Důkazů i z pozdějších dob o znalosti kulaté země je dost a dost , není tedy nutno se domnívat, že církev v době stavby orloje trvala na tom, že je země placatá
Jestli to někdy tvrdil nějaký duchovní, tak asi ve škole nedával pozor, nebo nechtěl své ovečky znepokojovat věcmi které nebyly sto pochopit. Upřímně řečeno, kdybych nechodil do školy a nedíval se na televizi, taky by mne kulatost země překvapila