Právě je 23.11.2024 - 10:03

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 21 ]  Přejít na stránku 1, 2  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Husité a peníze
PříspěvekNapsal: 11.06.2009 - 14:22 
Offline
práče
práče

Registrován: 26.07.2007 - 14:11
Příspěvky: 32
Bydliště: Brno
Každá válka potřebuje peníze, nevím přesně jak toto téma začít, ale měl bych asi takto:

Pražským grošem ( GROSSI PRAGENSES ) 8)
Převratnou změnu přináší rok 1300, kdy Václav II. povolává do Čech italské odborníky, za jejichž pomocí měla být ražena "věčná" mince, která se neměla měnit v obraze, váze ani ve velikosti. Světlo světa tak spatřila nejslavnější mince českého mincovnictví, mince celoevropského významu - slavný pražský groš. Je to krásná mince s dokonalým výtvarným řešením. Její ražba byla zcela přenesena do mincovny v Kutné Hoře, mincovnictví bylo centralizováno a všechny ostatní (asi 17) mincovny byly zrušeny. Měnovou reformu umožnily mimo jiné i obrovské zisky stříbra, které ke konci 13. století dosahovali v Kutné Hoře až 20 tun stříbra ročně! (....a Zikmund slintal i později... ).
Za celých 300let, co byly jako platidlo v celé Evropě přijímány se jich narazilo neuvěřitelných půl miliardy kusů! :roll:

Roku 1325 nechává Jan Lucemburský razit první zlaté mince, tzv. florény a české království se tak stalo první zemí na sever od alp, v jejíž měnové soustavě byla i zlatá mince.
Jednalo se spíše o ražbu reprezentační, neboť v Čechách bylo zlata málo. Z toho důvodu nemohly české florény konkurovat jen o málo mladším florénům uherským, raženým v Kremnici.( zde razil svoje dukáty právě Zikmund ). Přepočet v oné době byl 1 Zikmund ( dukát uherský ) za 24 Václavů ( grošů pražských ), tady měl prozatím Zikmund navrch.

Jakost pražského groše dále klesla z 840/1000 na 750/1000. Vědom si této situace, vydává Karel IV. v roce 1378 spolu se svým synem Václavem IV. nový mincovní řád, v němž přiznává, že zlehčováním především drobných mincí vznikla obecnému lidu nemalá škoda. Nařizuje přidávat ke 100 hřivnám stříbra nejvýše 12 hřiven mědi (mincovní kov tak měl mít ryzost 893/1000). Grošů se mělo z jedné hřivny razit 70, tedy o váze 3,62 g jeden.

Přesto však ryzost grošů nadále mírně klesá a my se dostáváme konečně do husitské epochy. Ražbu pražských grošů přerušily v Kutné Hoře husitské války, nějaký čas probíhala ražba zřejmě ještě v Praze. Rok po dobytí Kutné Hory v roce 1421 se objevují groše nesoucí jméno panovníka Václava IV.
I zde je patrno, že husité Václava ctili i na mincích. Nyní však jakost grošů začíná klesat téměř propastně....války si vybírají další daň...

A jak s touto doslova tvrdou měnou naložili husité? Také tvrdě, protože jejich ražba byla téměř úplně zastavena, což vedlo k devastaci obchodní sféry v Čechách a důsledkem toho prchají z českých zemí obchodníci a veškerá řemesla, snad kromě zbrojířů a při válečných taženích upotřebytelných řemesel.
Ale husité peníze potřebují a tady je zajímavé, že nesáhnou do české pokladnice v horách stříbrných a nechávají hlavní mincovnu ve Vlašském dvoře " odpočívat ", proč se asi nedozvíme, ale je jasné, že se na obzoru a relativně často objevuje veliký " sponzor " božích bojovníků, ano je to Zikmund, který nechává naložit svoje vozy bohatým žoldem a posílá je spolu s najatými žoldáky na křížové výpravy do Čech. Vítěz bere vše a tak díky Zikmundovi mají Žižkovi věrní z čeho brát.

Ale armáda božích bojovníků se rozrůsta a vzniká potřeba ji uživit. Jak? Husité začínají razit dokonce svoje vlastní mince, ale obsah mědi je vysoký a kvalita ražby je tak nízká, že tyto mince upadnou v nemilost i mezi obyčejným lidem...nikdo je nechce a posměšně jsou nazývány "husitky"...tato válečná měna zcela propadla a tak nezbývá, než-li aby Prokop Holý zavelel a zavedl svoje bojovníky za hranice zdevastovaného království a načerpal zde potřebné suroviny pro svoji armádu.....
Závěrem nutno dodat, že husité měli vlastně štěstí a výhodu v tom, že nepotřebovali tak šílené náklady na zbroj a vybavení jako Zikmund ( rytířská zbroj v té době představovala celé jmění ) a tak mohli zanechat dostatečně plnou stříbrnou pokladnici pro další generace...na asi 170 dalších let, po které se stříbrné groše razily.
Zatím je nesmrtelný, přeně tak, jak si to přál jejich "otec" Václav II., neboť stejně jako Jan Hus a Jan Žižka ( kteří jej jistě obraceli ve své dlani ), objevuje se také pražský groš na naší současné stokorunové bankovce...

Ještě pro dokres uvádím aproximativní ceny zboží a zvířat někdy na začátku husitských válek kolem r. 1420:
kůň 120 grošů, kráva 32 gr., slepička 6 gr., kabátec 15 gr., boty 3 gr., uzda 6 gr., ovečka 6 gr. ( no nekupte to za ty prachy, když týdenní mzda řemeslníka byla asi 10 grošíků :cry: )
Samozřejmě, že z těchto cen nelze vycházet v následných válečných časech, kdy drahota měla navrch a pražský groš ztrácel kredit.

Zajímavůstky na konec:
Pražský groš je stále nesmírně oblíbenou minci pro sběratele i hledače pokladů, jeho cena se dnes, dle zachovalosti i panovníka pohybuje od 1.000 - 7.000 Kč, ale může být podstatně vyšší.
Nejvzácnější mincí z našeho mincovnictví je bezesporu pražský groš Ladislava Pohrobka, jsou známi pouze dva exempláře a jeden leží v Národním muzeu. Je to mince nevyčíslitelné historické a tržní hodnoty....sen každého numismatika. ( Nemáte ji náhodou někdo v prasátku ? :lol: )

PS: Doufám, že jsem to zde numismaticky příliš "nezaneřádil". :oops:


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: úvodní příspěvek
PříspěvekNapsal: 11.06.2009 - 18:44 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
mirrro píše:
... Doufám, že jsem to zde numismaticky příliš "nezaneřádil". ...
Ne, naopak! Je to velice zajímavé a potřebné téma, také jsem na něj myslel, ale ... :oops:
Zkrátka, mirrro, děkujeme za téma i úvodní, velice zajímavý příspěvěk, v naší hantýrce zvaný též "otvírák".
(BTW. Tento překlep "... Jan Lucemburský v roce 1378 spolu se svým synem Václavem IV. ..." jsem si dovolil nejen jako moderátor opravit.)

Je třeba si uvědomit, že numizmatika není "jen" sběratelskou vášní, ale že tento obor patří mezi regulérní pomocné vědy historické. V souvislostech vypovídá nejen o dobových platidlech, ale i o finančních a ekonomických záležitostech v daných souřadnicích místa a času. Podává doplňující informace i o fiskální politice panovníků (ale i papežů), o jejich regálech, jejichž nedílnou součástí bylo právo těžit drahé kovy a inkasovat z této těžby příjem (urbura) a právo razit mince (moneta), zabývá se znehodnocováním nebo naopak posilováním měny v daném období, dozvídáme se, jaké mince byly raženy, kdo si kromě panovníka osoboval více, či méně legálně právo na ražbu svých vlastních mincí etc., etc.
Je toho zkrátka hodně, čím nám historikům numizmatika jako PVH pomáhá, doplňuje a dokresluje historická data týkající financí a platidel ap. Já se v tomto tématu zaměřím pochopitelně pouze na poslední čtvrtinu 14. st. a 15. století s akcentem na husitskou éru.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 13.06.2009 - 10:04, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 11.06.2009 - 20:02 
Offline
práče
práče

Registrován: 26.07.2007 - 14:11
Příspěvky: 32
Bydliště: Brno
Taktéž díky za přijetí mého skromného příspěvku na toto zajímavé téma. Ta "chybička" s Václavem mě mrzí :oops: a díky hejtmanovi za opravu. Tak, tak, historie mincí kráčel s duchem doby a já se těším na další příspěvky na toto téma z husitského období. :wink:


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: (druhý) úvod do tématu
PříspěvekNapsal: 11.06.2009 - 21:19 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
Hlavní součástí urbury byly pochopitelně výnosy kutnohorských stříbrných dolů. V první pol. 14. st. se těžba stříbra odhaduje na 20 až 30 tun ročně, v druhé pol. 14. st. už jen cca 10 tun/rok a lze předpokládat, že až do zahájení husitské revoluce tato produkce ještě mírně klesla. To bylo způsobeno především pronikáním do stále větších hloubek, které bylo spojeno s náročnější těžební technologií, kterou ovládali především němečtí důlní experti.

Tyto potíže vedly k postupnému zhoršování jakosti groše a to nejen co obsahu stříbra ale i co do absolutní váhy této mince; přesná čísla obsahu a vah nejsou až tak důležitá. S tím šel ruku v ruce pokles kursu groše vůči florinu a především vůči uherskému zlatému, tj. od 12 (pol. 14. st.) až 25 (přelom 14. a 15. st.) grošů za 1 zlatý. Ke zlepšení tohoto nepříznivého stavu měla vést i mincovní reforma Karla IV. nedlouho před jeho smrtí, o níž se ve svém otvíráku zmiňoval mirrro. Hlavním cílem další mincovní reformy z r. 1407 byla fixace jakosti groše, zůstalo však pouze u snahy. Znehodnocování mincí pokračovalo a stalo se průvodním jevem měnových krizí, které se nemohly vyhnout ani české kotlině. Nedílnou součástí těchto krizí byla i tezaurace (vyjmutí z oběhu) zlatých mincí ve prospěch mincí drobných a z méně kvalitních kovů vč. např. měděných. Ruku v ruce s těmito neblahými jevy šla pochopitelně též inflace. Na základě numizmatického bádání a dalších doprovodných badatelských závěrů lze konstatovat, že na konci r. 1420 byl mincovní systém v Čechách i na Moravě ve značném rozkladu. Dalším krizovým jevem bylo rovněž zhoršování podílu odlivu stříbra do zahraničí v podobě neraženého drahého kovu a ražených stříbrných mincí v neprospěch mincí, čímž se zároveň zvětšovala pasivní bilance zahraničního obchodu.

Tyto velice nepříznivé ekonomické okolnosti byly multiplikovány v době husitských válek i v období po jejich ukončení s tím, že činnost kutnohorských dolů byla v této době z různých důvodů prakticky eliminována se všemi negativními důsledky, které tato tristní válečná (i poválečná) situace vygenerovala.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: husitské mince
PříspěvekNapsal: 15.06.2009 - 11:05 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
mirrro píše:
... Ale armáda božích bojovníků se rozrůsta a vzniká potřeba ji uživit. Jak? Husité začínají razit dokonce svoje vlastní mince, ale obsah mědi je vysoký a kvalita ražby je tak nízká, že tyto mince upadnou v nemilost i mezi obyčejným lidem...nikdo je nechce a posměšně jsou nazývány "husitky"...
Tak tento název, přiznám se, slyším poprvé. Moc se mi nezdá, protože např. obecné pojmenování "husiti" pro Boží bojovníky pochází údajně až z 19. století. Ale k věci.

Já vím pouze tolik, že v květnu r. 1422 se v Praze objevil vladař Zikmund Korybutovič. Když byl uznán za správce království, bylo nutné upravit, přesněji řečeno, omezit moc pražských obcí, což se pochopitelně týkalo i úpravy vlastnictví regálu. Knížeti Korybutovi i jeho vojákům byl určen žold. Vojáci měli např. dostávat 24 grošů týdně.
Pražská velká obec byla nucena 23. 7. 1422 vladaři předat správu kutnohorské mincovny. To bylo pro pražany velice bolestné rozhodnutí, které si "kompenzovali" aspoň tím, že si ponechali ve své správě dvě mincovny v Praze. V těchto mincovnách se však razily mince pofiderní hodnoty i významu.
Byly to málo známé tzv. "kalíšky", pro jejichž ražbu mincovny aplikovaly taveninu, která pocházela z předmětů, jež se používaly v kostelích při katolické bohoslužbě. Především se však jednalo o více známé a pověstné "flútky", což byly měděné drobné mince, které postrádaly jakoukoli byť i sebemenší příměs drahého kovu. Tyto měďáky byly tak profláknuté, že jimi nikdo nechtěl platit, přestože za odmítání používání této mince jako oficiálního platidla pražská obec hrozila sankcemi, které vůbec nebyly malé, neboť mezi ně patřila i ztráta majetku. Tyto nesmyslné a neadekvátní sankce skončily, když i výše uvedené mincovny museli pražané 7. září předat Zikmundu Korybutovi. Tím také končí jepičí život nejen pražských flútků, ale i oněch pražských mincoven, které záhy rovněž zanikly.

Ano, flútky jsou poměrně známým husitským oběživem, ale "husitky"? ... :? :wink:

Pozn.: na stránkách Lukáše Richtery, http://www.richtera.cz/numismatics -> ČECHY -> Grošové období najdete i avers a revers (bez ražby) flútku a dalších mincí ražených v husitském období ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 16.06.2009 - 15:12 
Offline
práče
práče

Registrován: 26.07.2007 - 14:11
Příspěvky: 32
Bydliště: Brno
Díky hejtmanovi za korekci, samozřejmě se jednalo o "flútky" :wink:
Název "husitky" jsem slyšel z úst mého kamaráda, který se zabývá numismatikou....snad je to z jejich mincovní hantýrky, ale zkusím zjistit z jakých pramenů toto označení pochází.

Ještě bych rád doplnil, že v husitské éře vznikají též padělky mincí a to v pokoutních dílnách často ukrytých například v jeskyních. Ty jsou doloženy už ve 13. a 14. století, ale masovým problémem se stalo padělání od doby husitské. Ve zmatcích po smrti Václava IV., kdy se razily i mince z čisté mědi, jež nikdo nechtěl, vznikla například i velmi známá padělatelská dílna v jeskyni Zlatý kůň v Koněpruských jeskyních, která byla objevena v 50. letech.
Dokonce vznikají také měděné pražské groše se jménem Václava IV. (a to až do roku 1423). Tenkrát "šmejd", dnes sběratelská lahůdka.

Špatná jakost husitských grošů vedla k tomu, že německá města označovala kvalitní groše tzv. kontramarkami - značkami, které je odlišovaly od mincí špatné kvality.

Jen ve zkratce se zmíním o historii groše po husitských válkách, neb si myslím, že si to tato majéstátní mince zaslouží:

Ve snaze o konsolidaci poměrů v zemi vydal v roce 1469 Jiří z Poděbrad nový mincovní řád a obnovil ražbu pražských grošů.
Vrcholu dosáhlo rozšíření pražských grošů za Vladislava Jagellonského. Za téměř půlstoletí jeho vlády bylo vyraženo obrovské množství stříbrných mincí.
Jeho ražbu ukončil až v roce 1547 Ferdinand I., který jej vystřídal stříbrným tolarem. Groš však vedle tolaru platil dál až do roku 1644, kdy byl definitivně ukončen jeho oběh. Tedy po 344 létech :roll:
Kam se na něj hrabou dnešní "rychlooběžidla" :D

1.července uplyne 709 let od vyražení prvního pražského groše. 8)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: poté ...
PříspěvekNapsal: 19.06.2009 - 14:44 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
JM píše:
... V první pol. 14. st. se těžba stříbra odhaduje na 20 až 30 tun ročně, v druhé pol. 14. st. už jen cca 10 tun/rok a lze předpokládat, že až do zahájení husitské revoluce tato produkce ještě mírně klesla ...

Doly v Horách Kutných začaly v době vlády Jiřího z Poděbrad postupně zvyšovat těžbu. V 2. pol. 15. st. se těžba dostala na úroveň cca 4,5 tuny/rok. Před tímto obdobím se roční kapacita pohybovala zhruba někde kolem 1 až 1,5 t/rok.
Nedlouho po smrti Jiřího z Poděbrad (r. 1471) kutnohorská mincovna razí už ve značně velkém množství ony zmiňované pražské groše na úkor mincí nižší nominální hodnoty.
Nevelké výnosy zlatých dolů v Novém Kníně a Jílovém umožnily mj. i ražbu zlaťáků v obnovených pražských mincovnách.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 17.08.2009 - 23:23 
mirrro píše:
Špatná jakost husitských grošů vedla k tomu, že německá města označovala kvalitní groše tzv. kontramarkami - značkami, které je odlišovaly od mincí špatné kvality.

Nejen německá, dnes již známe několik kontramarek moravských měst, nejznámější je Jihlava - ježek.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Rouhavé rytiny
PříspěvekNapsal: 01.08.2010 - 07:15 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1283
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Na Táboře neuznávali soukromého majetku, do společných kašen na náměstí však každý peníz nebyl přijat, neboť mnohé rytiny pokládali Táboři za rouhání.
''...kněz peníze, skoro samé zlaté, přehlížel, některé házel do kašny, jiné pohazoval po zemi, dle toho, jakého byly ražení...zatímco jinde by se strhla rvačka o jediný peníz, zde jako by jich neviděli...''
V knize ''Za odvetou'' přímo ale nepíší, o jaké rytiny se jednalo. Mohla by to být Šelma sedmikorunná-Zikmund, uherský král? Tak se to prý dělo alespoň ze začátku existence Tábora. Opovrhovali tímto zlatem, jehož mnohý kousek stál mučednickou smrt dřívějších majitelů.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19.09.2010 - 08:25 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 454
Vzhledem k tomu, že Kutná Hora byla permanentně v prvních letech husitských válek v ohrožení a v "nepravých" rukou, tak si Pražané v Praze zřídili vlastní mincovnu. Tady vznikaly proslulé "kalíšky". Stříbrná ruda Praze jaksi chyběla, takže materiál na výrobu mincí si obstarávali Pražané tavbou starých mincí a z konfiskacích klenotů a samozřejmě bohoslužebného náčiní, tedy i z kalichů = kalíškové. Když se tento vzácný kov vyčerpal, tak ražba pokračovala dále, jen s jiným materiálem. Dokonce i prý z měděných kotlů a pánví. Tyhle malé měďáky měly na rubu a líci lvíčka a královskou korunu (flútky). To byly nejhorší peníze v husitském období, některé obsahovaly sotva 1/1000 stříbra, a to se ještě odborníci přou o to, jestli se tam ta tisícinka stříbra nedostala náhodou omylem. Flútky razily i na Táboře. Nevím jak dlouho se razily, ale nejspíše moc dlouho ne, protože nekvalitní mince byla zlo, na kterou nakonec doplatili všichni.

Ani husitskými válkami nekvalitní mince neskončila. Do Čech se dostávaly ubohé feniky z Rakous a Bavorska, které měly snad ještě horší pověst, než flútky a kalíšky. Taky se jim říkalo "habránky" nebo "šinderlinky". Naštěstí jsme měli Jiříka, který v lednu 1458, kdy ještě byl správcem a ne králem, dal přibít habránky a šinderlinky veřejně na pranýř v Praze a zapovídal jejich šíření. Každý zahraniční kupec, který by je v Čechách šířil, měl být vypovězen ze země. Kdyby i po 14 dnech měl nuzné peníze u sebe, tak mu hrozila ztráta zboží a šatlava.

Zajímavé je, že Jiřík ještě téhož roku (tehdy už jako český král) zavítal do Rakous v čele vojska, aby "potrápil" Habsburky císaře Friedricha III. a vévodu Albrechta VI., kteří měli mezi sebou jeden ze svých tradičních sporů. Po smíření obou Habsburků Jiříkovým přispěním dostal Jiřík odměnu od císaře a Vídně ve výši 16 000 zlatých. Ale v nekvalitní rakouské minci. Jiřík dostal skutečně celou částku, ale ta odpovídala 16 000 pouze počtem, nikoli hodnotou. Místo toho, aby je Jiřík roztavil na kvalitnější minci (které by z těchto peněz bylo stejně málo), tak je pustil do oběhu (!). Na přelomu let 1459/1460 Jiřík musel sklízet, co sám zasel. Znovu pracně stahovat mince z oběhu. Tentokrát se za neuposlechnutí hrozilo i ztrátou hrdla. Pro pobavení můžu zmínit, že ve SLČ si k roku 1459 starý kronikář stěžuje, že tyto mince byly tak špatně raženy, že si mnozí mysleli, že místo lvů, písmen a znaků, jsou na nich vyraženi psy, kočky, vidle nebo žebříky. :lol:

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 27.02.2011 - 20:26 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1283
Bydliště: Plzeň - město Slunce
''Naše poselstvo bylo jistě vybaveno dobře i když ne skvěle penězi vlastní země. Poněvadž šlo o platy v zahraničí, mělo s sebou patrně mezinárodní zlatá platidla, dukáty. Podle analogie účtů ve vlastních Čechách byly to zřejmě dukáty kremnické, uherské Zikmundovy, se čtvrceným štítem, v němž v prvém a čtvrtém poli byla uherská koruna, v druhém a třetím český lev. Právě pro toto dvojí vyobrazení lva sluly tyto dukáty ''se lvy''. Dukáty uherské počítané k nejlepším vůbec, byly téhož zrna (23 karáty, 9 grénů, tedy s minimální přísadou mědi) jako vlastní dukáty české. I váhu měly tutéž, zhruba 3,5 g. Jenže české dukáty, dosti hojné za Jana Lucemburského a Karla IV., byly už za vlády Václava IV. vzácně raženy a po jeho smrti (1419) již vůbec ne. Vezlo-li tedy české poselstvo s sebou do Basileje zlaté peníze, byly to pravdě nejpodobněji ony uherské dukáty ''se lvy''.

Druhým druhem drobné, mezinárodně ochotně přijímané mince, kterou české poselstvo s sebou patrně vezlo, byly drobné české (pražské, široké) groše. Také jejich ražba byla staršího data: byly rázu a jména Václava IV.; vznikly v Kutné Hoře a byly raženy starými razidly i nějaký čas po Václavově smrti, tehdy nejlepší z nich byly váhy asi 2,80 g a jakosti asi 610/1000. Jako velmi dobrá mince ovládaly ve 14. století střední Evropu. Od jeho konce však, a zvláště od výbuchu husitské revoluce, bylo jejich zrno v německých městech přísně zkoušeno a jen ty z nich, které byly dobré jakosti, byly označeny zvláštní značkou (kontramarkou) a stávaly se tak platidlem toho kterého města.

Těch dvou druhů mince zlaté a stříbrné mohlo se užívat i v Basileji. Zato nejčastější mince česká té doby, drobné peníze s obrazem českého lva nebo haléře s obrazem české koruny, jichž bylo v době odjezdu českého poselstva raženo v Kutné Hoře veliké množství (aniž byla tehdy v Čechách ražena vůbec nějaká mince jiná), nebyly vítaným prostředkem směny. Byly-li za hranicemi vůbec přijímány, bylo nutno, aby jich bylo vyplaceno za dobrý peníz nebo nějaké zboží daleko víc, než bylo předepsáno. Husité v Basileji museli za každou běžnou drobnou minci českou všechno platit draze (ať už koupili za ni dukáty ''se lvy'' hned doma nebo jakékoliv potřeby až v Basileji), není divu, že musili hodně šetřit.

Je však možno, že touto drobnou, podhodnocenou mincí muselo české poselstvo platit basilejské místní peníze. Zástupci mnohých zemí na basilejském koncilu přinesli s sebou stejně jako Čechové, své domácí mince nejrozličnější velikosti, váhy, jakosti a ceny. Městu Basileji tím vznikaly veliké nepříjemnosti ve snaze, aby vyrovnalo pestrou směs cizích platidel se zájmy vlastních obyvatel. Došlo k úmluvě zástupců císaře Zikmunda, města Basileje i koncilu (18. XI. 1433). Za jeden císařský a říšský zlatý, ražený v Basileji jako říšské mincovně podle Zikmundova rozhodnutí do 19 karátů čistoty zrna mělo se platit 23 plapartů. Plapart (Blaphart) byla grošová mince (půlgroš) ražená v Basileji poprvé právě roku 1433 s basilejským znakem berly (hole) a s postavou P. Marie. Plapart platil 6 rappů nebo 12 dutých peněz, tzv. ''Stäbler'', a vážil 1.62 g. Jeho jakost byla 15lotová (tedy v jednom plapartu bylo 1,529 g čistého stříbra). Jeden rapp - byly zavedeny mincovním řádem r. 1425 - vážil 0.49 g a platil dva ''duté'' peníze, podle obrazu basilejské hole (berly) nazvané ''Stäbler''. Byly zařazeny také r. 1433 a měly sloužit jako plaparty ke směně všech možných cizích peněz.

Pokladníkem výpravy byl Matěj Louda z Chlumčan, asi proto, že i v Písku, kde se stal hejtmanem, byl úředníkem nad káděmi, který bděl nad rozdílením peněz ze společných pokladnic.

To tedy byly peníze, kterých užívalo se vší pravděpodobností české poselstvo vedené Prokopem Holým v Basileji r. 1433. To byly peníze, jejichž nedostatek byl také jednou z příčin odjezdu poselstva domů, do Čech.
''
(z přílohy ke knize Deník Petra Žateckého)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Husitské groše
PříspěvekNapsal: 24.05.2011 - 19:16 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1283
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Všichni jsme četli Staré pověsti české od Aloise Jiráska. Pověst Kutnohorští havíři je jedna z nejznámějších a začíná právě vzpomínkou na ražbu husitských peněz:

''Za Žižky se dostala Kutná Hora do české správy. Tenkráte prý tam ve Vlašském dvoře razili groše s českým lvem a nápisem na jedné straně: Groš českého lidu. A na druhé straně s obrazem archy, kalichu a s nápisem: Pro slávu Boží bujujícího.''

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Husité a peníze
PříspěvekNapsal: 28.02.2019 - 20:21 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 22.01.2019 - 21:15
Příspěvky: 8
Nemáte někdo podrobnější informace o tom, jak to bylo s ražbou mincí na Táboře? Jak vypadala a kdy se razila a z čeho? V Městské knize trhové se vyskytuje jméno/příjmí Mincíř. Což by nasvědčovalo tomu, že to byl člověk, který razil mince.
Archeologové v 19. století našli něco o čem se vedou spory zda to byla mincovna. Ovšem bylo to až u Sezimáku, tedy mimo areál hradeb Tábora. V nálezu byly stříbné mince, zásoba vytaveného stříbra a pláty zřejmě určené k ražbě. Byl tam zbytek tavící pece. Nenašli však razidla.
Spekuluje se též o tom, jestli si ty mince a stříbro někdo spíš neschoval. Zajímal by mě Váš názor?


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Husité a peníze
PříspěvekNapsal: 01.03.2019 - 13:25 
Offline
desátník
desátník

Registrován: 11.09.2011 - 11:58
Příspěvky: 529
V Táboře od roku 1421 a 1422 razily takzvané flútky, což byly měděné mince. Archeologické doklady o ražbě mincí se našly na dobytčím trhu. To je informace od PhDr. Jiřího Chvojky.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Husité a peníze
PříspěvekNapsal: 01.03.2019 - 19:05 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
Karel Konečný píše:
V Táboře od roku 1421 a 1422 razily takzvané flútky, což byly měděné mince ...
... domnívám se, že tyto velmi nekvalitní "mince" razila pouze mincovna v Praze (ale nejsem numizmatik):
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=8118#p8118

Karel Konečný píše:
... Archeologické doklady o ražbě mincí se našly na dobytčím trhu ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 21 ]  Přejít na stránku 1, 2  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 16 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz