Lehce aktuální příspěvek ...Maně vzpomínám na dobu pozdního středověku, kdy řádily mory a kdy byly taky kostely zavřené. Na baráku, chalupě, hospodě, řemeslnické dílně ..., kde se objevil mor, se zároveň objevilo na dveřích stigma v podobě bílého úhlopříčného kříže. Za čas už bylo celkem jedno, kde bílý kříž je a kde není.
Ulicemi se jak stíny mátožně ploužily zahalené postavy se zobany a s dvoukoláky, na něž sbíraly mrtvoly, které zůstávaly ležet tam, kde padly jak chcíplé mouchy. Odvážely je do hlubokých jam hromadných hrobů, které když se naplnily, byly posypány vápnem. Když byly hodně naplněné a zasypané tenčí vrstvou hlíny, občas se stalo, že když zapršelo a pak přišla vedra, tak z hrobu najednou vykoukla vztyčená ruka jako memento. To bylo pro pověrečné lidi oné doby znamením, že ještě nic neskončilo nebo, že ještě přijde druhá vlna. Lidé se opět začínali modlit, postit se a mniši bičovat ...
Příloha:
A.Bocklin-Mor.jpg [ 118.7 KiB | Zobrazeno 6135 krát ]
Arnold Böcklin - Mor (1898)