odpurce paleni v sudech píše:
...Ale je tady Jirka Motycka...Doufam ze potvrdi ze to tak je a ze vam tu jen zhola nekecam.
No, když se na to ptal Dorful tebe, začal jsem tušit, že to takhle dopadne. Ale budiž. Musím však tebou vedenou informaci o "slepým psychopatovi"
drobátko upřesnit. Nechť je tento příspěvek a hned následující dalšími příspěvky, které dokládají kritičnost, objektivnost a vyváženost tohoto serveru o husitství. A nyní k věci.Jednalo se o
Prachatice. Musím však začít tím, co masakru v Prachaticích předcházelo. Když byla ukončena první výprava táboritů proti Prachaticím (pravděpodobně 25. 4. 1420), tak město bylo vypáleno a zničena část hradeb. Posádku zde jednooký hejtman nezanechal, ale ve městě dosadil husitské radní. Počátkem září se do města opět vrátili odpůrci kalicha a začaly jejich čistky proti kališníkům. Nutili je, aby se zřekli kalicha, jiné vyháněli z města a zabavovali jim majetky. Vyvrcholilo to celé upálením asi 2 radikálních husitů a zvoníka, jistého Ondřeje z Výrova.
Tato neutěšená situace v Prachaticích nemohla nechat Jana Žižku klidným, a tak
12. listopadu léta Páně 1420 přitáhl k městu. Město Žižka dobyl "jako přes kopírák" podle starozákonní předlohy
dobytí Efrónu Judou Makabejským.
Na městských hradbách se objevili obránci a s despektem pohlíželi na husitské vojsko. Žižka je naprosto klidně vyzval, aby byli vpuštěni do města včetně kněží, kteří šli v čele vojska se sluncovou monstrancí s posvěcenou svátostí oltářní. Poté následoval slib, že nikomu ve městě nebude ublíženo ani na životech ani na majetku. Tuto smírnou nabídku obležení s neadekvátním sebevědomím odmítli a hrubým způsobem se jali urážet husitskou víru. Pochopitelně se Žižka rozběsnil, jak jen on to dovedl, a dopředu prohlásil, že za těchto okolností a za předpokladu, že město dobude, tak nikoho ale vůbec nikoho živit nebude. A tak se i stalo!
Dobytí města bylo prakticky dílem okamžiku. Husité přistavili k hradbám žebříky a útočníci na žebřících byli skvěle kryti střelci z kuší, jež přesně zasahovali obránce, kteří chtěli žebříky shazovat či lít smůlu a vroucí vodu. Přes hradby do města vniknuvší husité otevřeli bránu a bylo hotovo! Po dobytí města nastal neskutečně bohapustý a Žižkou slíbený masakr. V ulicích byli obyvatelé města "
pobíjení jako telata", jak píše husitský kronikář Vavřinec z Březové. V ulicích leželo více jak 130 bezvládných těl. Více jak 80 mužů bylo zahnáno do farního kostela sv. Jakuba. Navzdory jejich naříkání a úpěnlivým prosbám byly do kostela naházeny otepi slámy a "
smolné sudy" (Vavřinec) a vše podpáleno. Byly ušetřeny pouze ženy a děti, které byly vyhnány z města, a 7 přívrženců kalicha mužského pohlaví. Z města vyhnaní husité se do Prachatic postupně vrátili.
Vojenskou správou města byli pověřeni táborský hejtman Chval Řepický z Machovic a Jeník z Mečkova, šlechtic z Klatovska.