Rád bych zde vysvětlil pár věcí k obsahu i interpretaci kompaktát, čímž snad uvedu na pravou míru některá nepřesná tvrzení uvedená výše. Předem se omlouvám za délku příspěvku...
Je důležité si uvědomit, že v dohodě o přijímání podobojí jsou ve skutečnosti uvedena dvě povolení kalicha! Nejprve se uvádí, že Čechové a Moravané, kteří se sjednotí s obecnou církví ve víře a ritu a "
ktož takový obyčej mají, přijímati budú pod obojí zpósobú mocí pána našeho Ježíše Krista a cierkve, pravé choti jeho". Je to právě přítomný čas ve větě "
ktož takový obyčej mají", na základě kterého mohli katolíci dovozovat, že toto povolení kalicha se vztahuje pouze na osoby hlásící se k utrakvismu v okamžiku uzavření kompaktát. Nutno zdůraznit, že s touto interpretací nepřišel jako první Pius II., v tomto duchu prokazatelně hovořil např. již basilejský legát Filibert v Praze r. 1437.
Dále se v kompaktátech uvádí, že koncil rozhodne, zda je laické přijímání podobojí nutné ke spáse (to se opravdu stalo v prosinci r. 1437, kdy byl publikován dekret
Ut lucidius videatur hájící dostatečnost přijímání podjednou). V kompaktátech poté stojí, že pokud po vydání dekretu Češi a Moravané budou nadále inklinovat k utrakvismu a jejich poslové to dají najevo, "
svatý zbor kněžiem řečených královstvie a markrabstvie, aby podávali lidu pod obojí zpósobú, těm totiž osobám, kteréž v letech rozumných jsúce poctivě a nábožně žádali by, moc ku požitku jich a spasení v pánu Bohu dá." V této poněkud hůře srozumitelné formulaci se skrývá příslib, že basilejský koncil udělí českým a moravským kněžím licenci podávat podobojí nábožně žádajícím laikům užívajícím rozumu. Tuto licenci však koncil nikdy nepublikoval, zůstala jen v podobě konceptu. Toto druhé povolení kalicha neuváděla v život samotná kompaktáta, jelikož mělo být teprve vydané v budoucnu. Z tohoto důvodu není možné pasáž "
svatý zbor ... v pánu Bohu dá" použít na obranu tvrzení, že uzavřením kompaktát byl zaručen kalich i budoucím generacím. Utrakvisté, jmenovitě Martin Lupáč, se ve skutečnosti vůči tezi o dočasné platnosti přijímání podobojí vymezili pomocí jiných argumentů (to zde ale nechci rozvádět).
Ještě bych rád doplnil, že skutečnost, že v kompaktátech se píše o dvou časově oddělených povoleních kalicha nebyla v historiografii dostatečně reflektována, což má bohužel za následek řadu větších či menších nepřesností i v publikacích renomovaných historiků.
Pokud jde o údajné porušování kompaktát utrakvisty, to je samozřejmě ožehavé téma a byla by chyba to nějakým způsobem zjednodušovat. Text kompaktát podléhal na mnoha místech odlišné interpretaci ze strany katolíků a kališníků, přičemž si nedovolím tvrdit, která z nich byla správnější. Utrakvisté byli třeba často obviňováni z podávání podobojí dítkám. Dle katolíků to odporovalo jednak slovům "
ktož mají takový obyčej", protože dítka si obyčej nemohou osvojit, jednak slovům "
v letech rozumných" (jakkoliv se tato slova týkala primárně onoho DRUHÉHO a nikdy nevydaného povolení kalicha). Utrakvisté ovšem mohli namítat, že přijímání dítek je v souladu se soudcem chebským (ten je v kompaktátech zakotven hned na dvou místech) nebo že ono druhé povolení kalicha se slovy "
v letech rozumných" se mělo týkat jen katolických kněží, kteří by tak měli povinnost podat nábožně žádajícím laikům podobojí. Další příklad odlišnosti v interpretaci kompaktát: z traktátu Martina Lupáče "
O kropení" víme, že se tento kněz setkával ze strany katolíků s námitkou, že utrakvisté musí používat kropáč, a to na základě kompaktátního požadavku na jednotu ve víře a ritu. Lupáč ovšem namítal, že slova "víra" a "ritus" jsou ještě upřesněny v kompaktátní ceduli B, a ve světle těchto upřesnění utrakvisté nemají povinnost kropáč používat.
Kromě výše sdíleného rozhovoru v pořadu Hergot! bych k doplnění právě napsaného rád doporučil ještě pár svých dalších výtvorů: populárně naučný článek ohledně sporů v interpretaci kompaktát, odbornou studii na téma přijímání dítek a disertační práci, kde je ve 4. části obrovské množství informací k výkladu kompaktát:
https://pravo21.cz/spolecnost/basilejska-kompaktata-z-roku-1436-obsahovala-radu-pravnich-nejasnostiBohužel, odborná studie je momentálně nedostupná, kvůli výstavbě webu Historického ústavu AVČR.
https://is.muni.cz/th/ij6ob/A. Pálka
, vymírají. Irelevantní a účelově vymyšlený argument, že dalším generacím husitů kompaktáta nebyla určena, zakončil závěrem, že tedy v současné době kompaktáta pozbyla platnosti. Sekundárním argumentem byla stará, obehraná a zároveň falešná písnička o tom, že kompaktáta utrakvisty oddělují od zbytku křesťanstva. Neumím si toto konstatování vysvětlit jinak, než že stařík na Petrově stolci s pokročilou sklerózou jaksi pozapomněl, že kompaktáta vycházela právě z toho, že utrakvisti zůstávají nedílnou součástí římské církve, akorát mají povolený kalich. Vyjímku tvořili pouze táboři, kteří stejně kompaktáta nikdy neuznali, čímž se z oficiální církve vyčlenili, ale ti byli zajisté pro Pia II. bezvýznamnou sektou.
) prolomila neotřesitelnou hráz autority všemocné a samojedinné církve. Poprvé v dějinách musela církev jednat s kacíři, vyslechnout je a povolit jim předstoupit před koncil. Zkrátka jednat s nimi jako rovný s rovným. Tehdejší Evropa na to hleděla přibližně takto: "jak je možné, že kacíři byli vyslyšeni a byl jim povolen kalich? Znamená to snad, že se neomylná církev pletla a kacíři žádali svou věc právem?". Kompaktáta uznal pouze basilejský koncil, který se nakonec sám rozpadl. Papežové nikdy kompaktáta neschválili. Po zániku koncilu ztratila kompaktáta právní oporu. Snadno se mohla kdykoli stát bezcenným cárem listiny, kterou mohl papež prohlásit za neplatná. Když se stal papežem Piccolomini (alias Pius II.), tak nastaly problémy.
