JM píše:
autor: Hubert Wolf (katolík Wolf je německý historik a profesor církevních dějin na univerzitě v Münsteru.)
název: Celibát ...
... a
tady je ona recenze ve formě eseje ...
Dovolte mi, abych úvodem upřímně panu
prof. Petráčkovi, bratru v Kristu, upřímně poděkoval za tuto esej, která je zároveň recenzí knihy Huberta Wolfa Celibát! Dále pak je třeba maličko představit autora knihy:
„
Profesor Hubert Wolf patří mezi nejrespektovanější kněze a učence v německé katolické církvi, je členem řady grémií německé biskupské konference. Je duchovním, který má široce otevřené dveře i u Svatého stolce v Římě, jeho tým jako jeden z prvních dostal letos přístup do nově zpřístupňovaných složek tajného vatikánského archivu.“
V tomto příspěvku si dovolím připojit pár privátních poznámek k páně Petráčkovu textu. (V uvozovkách
kurzívou budou citace z eseje a za tím poznámka bez uvozovek autora tohoto poněkud delšího příspěvku …)
„
Wolf se řadí mezi ty, kteří pokládají fenomén sexuálního zneužívání za největší krizi věrohodnosti a autority katolické církve od doby reformace a rozpadu jednoty západního křesťanství.“ (viz ještě níže)
A já se v tomto punktu stavím do jedné řady s Wolfem. V nejedné katolické zemi totiž provalení těchto skandálů na veřejnost vedlo k odlivu věřících, k čemuž nemalou měrou přispělo i to, že nadřízení těchto zločinců jim poskytovali krytí, což je ve své podstatě ještě větší zločin.
„
Vzhledem k normativní roli Nového zákona se důkladně věnuje (Wolf - pozn. JM)
biblickým základům a konstatuje, že v případě biskupů, kněží a jáhnů rané církve se jediné omezení týkalo nového sňatku v případě ovdovění: 'Nový zákon tudíž nezná žádný předpis, který by zapovídal nositelům církevního úřadu manželství.' Celibátní zákon platný pro všechny kleriky nevychází z apoštolského nařízení a může být kdykoliv zrušen.“
Konečně to někdo řekl naplno a otevřeně a já jsem vděčný Pánu Bohu, že to byl právě katolík. Když tohle celá léta tvrdili protestanti, bylo jim vytýkáno, že z jejich úst to nezní věrohodně.
„
Přestože zmiňuje více důvodů, například snahu po stabilizaci církevního majetku či zabránění dědění církevních úřadů v rodových liniích, hlavní motivy pro jeho zavedení a prosazování ležely jinde. Z hlediska biblického základu křesťanské víry a jejího pojetí člověka bylo ono oficiální odůvodnění vlastně překvapivé.“
Nalijme si čistého vína. Stabilizace majetku či dědičnost byly jen zástupnými důvody.
„
Jak Hubert Wolf … dokládá, základním zdůvodněním celibátu byla po patnáct století představa kultické čistoty, podle níž duchovní nemůže slavit svátosti, především svatá tajemství eucharistie, s poskvrněnýma rukama. Hlavním zdrojem nákazy a kultického znečištění měla pak být lidská sexualita ...“
Když si vzpomenu např. na
faráře Ludvíka Kojatu z Podskalí (15. století), jak při mši vysluhuje svatou Večeři Páně (eucharistii) svýma "neposkvrněnýma" rukama, tak se musím smát. Proč? Pasák Kojata totiž vlastnil nevěstinec, v němž zaměstnával osm provozovatelek nejstaršího řemesla, které byly zároveň jeho konkubínami.
BMW. A právě tato morální krize církve byla terčem kritiky českých reformátorů v čele s Janem Husem.
„
Přitom pro Ježíše není čistota kultický pojem, který lze spojit s vnějškovými projevy, jak tomu bylo v soudobém židovství, Ježíš naopak zdůrazňuje, že to, co člověka činí nečistým, jsou jeho myšlenky, špatné motivace a sobectví, nikoliv zakázané pokrmy nebo menstruující žena.
… Návratem k novozákonnímu obrazu člověka a manželství tak odpadá jeden z důvodů pro udržování celibátu.“
K tomu věru není, co dodávat!
„
Zásadním problémem katolické církve posledních desetiletí je fenomén sexuálního zneužívání, především mladistvých, ze strany duchovních. Řada historiků, teologů a vatikanologů mluví o nejhlubší krizi od doby reformace, ohrožující elementární věrohodnost církve, bez níž není schopna účinně a přesvědčivě oslovit svým poselstvím druhé.“
… Sice nelze doložit přímou kauzalitu mezi celibátem a zneužíváním, ale existují ‚'nepřímé systémové souvislosti‘ ...“
Tento fenomén by nejraději někteří katolíci zrelativizovali a zbagatelizovali. To je však cesta do pekel. Je třeba o tom otevřeně mluvit a upřímně se snažit hledat cesty nápravy. IMHO jednou z nich je právě zavedení aspoň dobrovolného celibátu, ne-li přímo jeho zrušení.
„
Teprve po roce 2010 se objevuje skutečná vůle řešit problém zneužívání a opouští se praxe chránit na prvním místě posvátný úřad kněžství, na němž se po staletí budovala konstrukce identity katolictví.“
Bohužel tím si nejsem zcela jist! A už vůbec ne tím rokem 2010, protože spousta dalších odhalení se provalila v nedávné době.
„
... muži žijící ve vynuceném celibátu se nacházejí v prostředí, kde mají nadstandardní přístup k dětem, což vytváří zvýšené riziko zneužívání. Protože mnoho celibátních kněží trpí citovou izolací, osamělostí a různými psychickými onemocněními, celibát představuje rizikový faktor. Vzhledem k ideálu cudnosti se sexuální aktivita s mladistvými navíc může jevit jako méně závažné porušení celibátu než sex s dospělou ženou, s níž také mnoho kněží vychovaných v kněžských seminářích neumí jednat, jednodušší je pro ně manipulace nezralými jedinci.“
Automaticky předpokládám, že tohle není míněno jako omluva pro zločinné jednání kněží žijících v celibátu.
Na závěr si dovolím připojit ještě jednu poznámku. Kněz žijící ve skutečném celibátu nemůže poradit věřícím manželům, kteří prožívají manželskou krizi a bezradní, zoufalí přišli za svým pastýřem především pro radu. Dostane se jim pouze útěchy a doporučení k modlitbám za uzdravení jejich vztahu. Nic víc!
Příloha:
Celibát-Knezske-sveceni_Viden2020.jpg [ 89.25 KiB | Zobrazeno 3724 krát ]
)