Jiří Motyčka píše:
"Neposkvrněné početí" je buď subtilní teologický problém nebo téma pro nejapné a hrubé žerty primitivních a ke křesťanské víře netolerantních, militantních ateistů. Obávám se, že nic jiného mezi těmito dvěma extrémy už neexistuje. Tím chci mj. taky naznačit, že je nutné oddělit racio a víru. V Písmu stojí – velice zjednodušeně řečeno(!) -, že k početí došlo působením Ducha svatého...
...A co na to vše racio? To nám napoví, že k Mariinu početí došlo s nám neznámým mužem, tudíž ten muž nebyl Josef...
Myslím, že není třeba balancovat mezi dvěma extrémy, jen je dobré vše podrobit věcnému zkoumání. Jistě nikdo (kromě ateistů) nebude polemizovat s tím, že se zde Ježíš narodil jako Boží vyslanec a pochází od samotného Boha. Naproti tomu i Bůh musí ctít své zákony pevně zakotvené ve stvoření, neboť jsou neměnné a je jim beze změny vystaven každý, kdo se ve stvoření nachází. Z tohoto důvodu musí zde na Zemi každému početí vždy předcházet také akt plození, i když jde o pozemské narození Syna Božího.
Dáša Nová píše:
Jak teď dávali film Ježíš Kristus, tak tam otec Marie se jí ptá, jestli dítě nečeká s tím Římanem...
...Ježíšek se narodil z čisté lásky, zatímco byl ten Říman jménem Kreolus odvelen do jiné provincie...
Neposkvrněnost nemůžeme chápat jako panenství, neboť by každá žena, která není pannou, byla poskvrněna. Naproti tomu i panna může být poskvrněna třeba nečistými myšlenkami, kterým se oddává. Neposkvrněnost je třeba chápat jako život v čistotě činů i myšlenek. Pokud je zplozeno dítě z čisté lásky bez nízkého chtíče, jde v pravém slova smyslu o neposkvrněné početí. Mezi Marií a Kreolem byla čistá láska, ale malého Ježíše měl vychovat Josef. Proč měl být biologickým otcem Kreolus, ale vychovávajícím otcem Josef, by bylo opravdu spíše na povídání z očí do očí. Navíc tyto události nejsou pro nás až tak důležité, i když probíhaly s naprostou důsledností, pro nás je daleko důležitější, proč se zde Ježíš narodil a hlavně to, že nám přinesl nezkalené Slovo Boží.
