historie.cs je přímo ukázkovým příkladem, jak z historie udělat nic neříkající shluk pojmů, dat a procesů, určených pouhé hrstce vyvolených, protože historie je dle konstant tohoto pořadu mrtvá, nemělo by se do ní nic promítat a neměla by ničemu sloužit. Nechť ponechá společnost historii historikům.
Tragikou bitvy na Bílé hoře je, že z hlediska vojenství to byla jen nepatrná srážka. Předem je třeba hned na úvod říci, že neplatí, co se stále tvrdí, že bitva byla krátká, zpackaná a stavovské vojsko nekladlo žádný odpor a rozprchlo se po prvním kontaktu s nepřítelem - viz. smělý výpad pravého křídla mladého knížete Anhlata. Nesmyslná je i stále dokola opakovaná báchorka o 250 padlých na straně vojska císařských a katolické ligy.
Bitva sama o sobě nebyla přelomem, protože s trochou odvahy a správně zvolené taktiky mohla být země vrácena snadno zpět do rukou českých stavů. Některé stavovské posádky se vydatně bránily i po celý rok 1621 (!). Stejně tak jako Moravané a Slezané. Pokud nad něčím hořekovat v souvislosti s Bílou horou, tak nad tím, jak zbabělí a melancholičtí byli naši předkové roku 1620. Nikdo nezachoval chladnou hlavu a nedokázal po ztracené bitvě reálně vyhodnotit skutečný stav věcí.
Porážka stavovského povstání přinesla pevnější připoutání českých zemí do svazků Habsburské říše, násilnou rekatolizaci, okleštění práv stavů a samostatnosti království a velký přesun majetku do rukou zbohatlíků, většinou cizího původu...
.
