Zase se blíží slavnost na hoře Bzí. Mám na ni moc hezkou vzpomínku - jela jsem tam v roce 2016 s evangelíkama, byla to opravdová náboženská slavnost pod širým nebem i s přijímáním z kalicha, krásný zážitek. Udělala jsem i fotky, které jsou v Galerii. I z těch fotek je patrné, jaká tam byla atmosféra. Jeli jsme tam i zpět objednaným autobusem celkem za 50 korun. Bohoslužba začala v 11 hodin a odjezd ze Bzí byl ve tři odpoledne. Měli to celé moc dobře zorganizované, i chemické WC a umývárnu.
Lidičky byli všichni fajn a kázání měl docela mladý farář z Prahy - Střešovic, nebylo to ale nic ke Bzí, i když také zajímavé - o tom posedlém - slepém - kterého Ježíš uzdravil. Farář mluvil o démonech jak napadají člověka. Říkala jsem tomu farářovi, že si představuju jak to tady na Bzí tenkrát vypadalo, on na to, že si to vůbec nedokáže představit. A to my na husitství zase jo - památné místo je na kraji lesa, který se táhne přes vrchol Bzí na druhou stranu kopce a ukrývá skálu zvanou Korandovo kameny. Myslím, že tenkrát tam žádný les nebyl a Koranda kázal přímo na těch kamenech. Památníček je nedaleko u cesty na kraji lesa při zemi, museli mi na něj upozornit, jak je schovaný mezi stromy - ale to je dobře, že není hned na očích, kvůli odcizení kovu atd.....Na památném místě Bzí je i značka, že je to soukromý pozemek Českobratrské církve.
Pamětníci povídali, že poprvé na Bzí byla slavnost v roce 1969, to bylo 550. výročí. Že to bylo velkolepé! Že se sjelo asi 30 autobusů vypravených ze sborů v Čechách. Dole ve vsi posekali louku a udělali pro tuto příležitost parkoviště. Všichni pak šli společně na horu Bzí, nesli prapory s kalichy, byl to prý zážitek, co už se nikdy neopakoval, pak to bylo ještě dvakrát a pak to normalizátoři zatrhli i ničili směrovky ukazující k Bzí. Vadilo jim, že tam zpívali nějakou písničku, která je v evangelickém zpěvníku a je v ní něco o kalichu mezi hvězdami, taky asi o svobodě a tak - komouši to hned vztahovali na sebe a na Američany. Přitom zrovna ta hlavní silnice z Plzně na Bzí - Slovanská třída - byla vybombardovaná na konci války úplně zbytečně... tak nechápu co pořád oslavovat Američany a k tomu ještě na Bzí.
Po bohoslužbě byl společný oběd - hospodyňky doma upekly a uvařily, dokonce i řízky a salát a bylo tam cítit to dřevěné uhlí, vzala jsem si moc dobrý koláč a kafe. Šla jsem pak sama do lesa se pomodlit a pro kamínek z té Korandovo skály. Ze Bzí je krásný výhled na krajinu jižního Plzeňska, pro orientaci - Bzí je ten kopec vpravo od sila v Blovicích, když jedete z Plzně. Lavičky na fotkách jsou tam pouze jednou do roka speciálně na tuto slavnost stejně jako prapory.
Letos bude Bzí už o týden dříve a příští rok - to už bude 600. výročí - říkali, že musejí včas zamluvit na kázání synodního biskupa. Kéž by šlo tak zamluvit i počasí. Ale to hlavní - proč tam lidé chodí - genius loci, je tam stále a právě teď na sklonku léta nejvíce.
_________________ Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.
|