Město kostelů nazývané též Francký Řím se nachází v severní části spolkové země Bavorsko a leží na řece Regnitz. Ve městě se setkáme s významnými architektonickými skvosty, díky nimž byl
Bamberk v r. 1993 zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Středověké památky bohudíky nebyly poničeny ani při
husitské zahraniční výpravě z let 1429/30, která směřovala i do této lokality. Konšelé tenkrát zachránili své město vysokým výpalným.
Obrazoborecké excesy, k nimž došlo v některých bamberských kostelech v době vnějšího ohrožení, kdy město opustili (podobně jako v
Bayreuthu) bohatí představitelé duchovních i světských elit, měl na svědomí rozvášněný dav v počtu několika málo stovek lidí. Domy uprchlíků byly vyrabovány a nezůstal ušetřen ani ženský klášter františkánek řehole sv. Kláry (klarisek). Také radnicí se tento dav lidu prošel. Marxistická historiografie podle schématu třídního boje, kdy chudí povstali proti pánům, ukazovala na těchto spontánních událostech, nemajících však charakter nějakého řízeného povstání, husitský vliv, který však nebyl nikdy prokázán.
Turista, který toto půvabné sedmdesátitisícové město navštíví, nemůže přehlédnout např. tyto pamětihodnosti (ale je jich pochopitelně daleko více).
V prvé řadě je to původně gotická radnice barokně přestavěná, která stojí na mostě, na němž si nelze nevšimnout plastiky Jana Nepomuckého. Kde jinde by měl stát než na mostě, že.
Nejvýznamnější dominantou Bamberku je však úchvatný Dóm se 4 charakteristickými štíhlými věžemi vystavěný v románsko-gotickém slohu; má dva chóry s dvěma oltáři na západní (sv. Petr) a východní straně (sv. Jiří). Pokud navštívíte interiér chrámu, nelze přehlédnout světově proslulou jezdeckou sochu už z 1. pol. 13. st. (Bamberský jezdec), o níž se kunsthistorici s historiky neustále dohadují, koho vlastně zobrazuje a dodnes to nebylo jednoznačně určeno. Nedaleko od této jezdecké sochy můžete shlédnout i zajímavou uměleckou kuriozitu, kterou je roztomile se smějící anděl.
Hned vedle Dómu stojí starý a naproti nový, přepychový palác bamberských biskupů. V něm mohla církevní knížata bez zahanbení ubytovávat a hostit dokonce i příslušníky císařské rodiny. V tomto paláci, který slouží i jako obrazárna, se mj. nachází několik obrazů od
Otto van Veena (1556 - 1629) znázorňujících triumf katolické církve. A na obraze č. 809 Veen namaloval tři úhlavní nepřátele katolické církve, mezi nimiž v popředí stojí i
Jan Hus (viz foto níže). Zbývající dvě postavy znázorňují Viklefa a Donata, kartaginského biskupa, jenž je považován za schizmatika a hlavního původce sektářského směru v křesťanství
donatismu.
Třetí a poslední památkou, o níž se chci zmínit, je bývalý benediktinský klášter založený r. 1015 s kostelem sv. Michala, odkud se nabízí překrásný pohled na město a jeho okolí.
BTW. Na místní univerzitě působí historik prof. Franz Machilek zabývající se dějinami středověku a mj. také husitstvím (viz
tady a také
zde).
Příloha:
Bamberk1.jpg [ 187.25 KiB | Zobrazeno 5923 krát ]
stará radnice na mostě (vlevo socha Jana Nepomuckého) Příloha:
Bamberk2.jpg [ 115.91 KiB | Zobrazeno 5923 krát ]
Dóm - pohled na románskou část se vtupním portálem v pravé věžiPříloha:
Bamberk3.jpg [ 111.46 KiB | Zobrazeno 5923 krát ]
nová biskupská rezidencePříloha:
Bamberk4.jpg [ 118.53 KiB | Zobrazeno 5923 krát ]
Otto van Veen: Triumf katolické církve (obraz č. 809)Příloha:
Bamberk5.jpg [ 123.5 KiB | Zobrazeno 5923 krát ]
detail obrazu č. 809: dívka sedící na zeměkouli představuje Církev Boží a napravo od ní zleva Viklef, Donatus a Jan Hus v podobě vousatého divouse s vypouleným zrakem, z něhož jde strach.Příloha:
Bamberk6.jpg [ 93.95 KiB | Zobrazeno 5923 krát ]
Bývalý benediktinský klášter. Toto panorama evokuje pohled na Hradčany, a proto se Bamberku také někdy říká "malá Praha". Rovněž tak i pohled z klášterní zahrady je trochu podobný tomu z Hradčan na Prahu ...