Město Kolín v 15. století lze počítat k významnému souměstí, které tvořila ještě stříbrná pokladnice země Kutná Hora a město Čáslav. Kolín v době, která nás zajímá, měl velice hrubým, ale odborným odhadem něco kolem 3.000 obyvatel převážně německé národnosti – jak se tenkrát říkalo německého jazyka. Město mělo hustší zástavbu, neboť zabíralo plochu pouhých 10 ha. Kdybychom si tuto plochu měli představit jako čtverec, tak jeho strana by měřila pouze cca 317 m. Někde se uvádí, že Kolín v r. 1413 vyhořel. Autor tohoto příspěvku má k dispozici jiné datum, a to 16. srpen 1412, ale to není až tak důležité.

Kolín až do mohutné jarní ofenzívy pražanů a orebitů do východních Čech v r. 1421 stál neochvějně na straně Zikmunda Lucemburského. Během této jarní husitské výpravy přišel na i řadu Kolín s dokonalým fortifikačním systémem. Město, vědomo si nedávných událostí v Českém Brodě, přesto nemínilo vzdorovat, a tak 22. dubna LP 1421 otevřelo husitům na uvítanou městské brány dokořán a ve všem se jim podrobilo. Kolín se také přihlásil ke 4 pražským artikulům a stal se součástí pražského svazu až do r. 1427. Od tohoto roku byl Kolín začleněn do sirotčího svazu a hejtmanem se zde stal Jan Hertvík z Rušinova.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)