Do Alšových kreseb, které měly teprve přijít, byl Čermák jediný a tím pádem i první, který se vážně pokusil o vytvoření husitského typu v českém umění.
Zvláště se mu to podařilo na nevelkém obrazu ŽIŽKA A PROKOP HOLÝ ČTOU PÍSMO NA VÁLEČNÉM VOZE.
Původní litografie má jen 0,31 x 0,23 cm a Čermák ji kreslil na kámen v Paříži v roce 1852, jak o tom píše svému příteli Karlu Javůrkovi do Prahy (. . .
četl jsem nedávno Dějiny Palackého a tam jsem nalezl ohromné bohatství předmětů, které se v malířství dají zobraziti.) V haličské sbírce Tomasikově z Čermákovy pozůstalosti byla skica k tomu obrazu. Olej ve zlínské galerii podle litografie je zřejmě falešný.
I zde by se mohlo jednat o autostylizaci, neboť Čermák se cítil být husitou mimo jiné i proto, že jeho maminka byla rodem Veselá z Molitorova a v rodině Veselých trvala pověst, že babička Anna pocházela z rodu Žižků z Trocnova a i Jaroslav Čermák byl odvážný až do hazardu, zvláště mělo-li to nějaký vyšší smysl, měl sklony k dobrodružství a dokonce i ke konspiraci. (Převážel korespondenci a rukopisy Viktora Huga z ostrova Guernesey lodí a odevzdával je v Paříži, také podporoval radikálního demokrata Josefa V. Friče v jeho emigraci a obstaral tajnou dopravu jeho časopisu La voix libre de Bohéme do Čech.)
Netušíte někdo, co je to za věc trčící ze slámy?, vypadá jako vyschlý kus dinosaura, který tu kdysi žil.
Příloha:
bandicam 2019-05-29 21-29-00-852.jpg [ 307.78 KiB | Zobrazeno 4613 krát ]