Jiří Motyčka píše:
... oblehly Tábor s ještě nedokončeným fortifikačním systémem.
Jen bych doplnil, že dříve se často uvádělo, že zděné opevnění města Tábora bylo vybudováno až husity. Tj. že během dubna, května a části června 1420 obklopila město fortifikace, která odolala obléhání rožmbersko-rakouským vojskem, které probíhalo od 23. června. Předpokládalo se, že tato fortifikace byla zděná, doplněná předsunutou linií s polygonálními dřevo-zemními baštami pro umístění děl. Zkrátka taková, jak ji známe z Vávrova filmu Proti všem. Pokud by tomu tak bylo, musela by výstavba probíhat asi jako ve filmu Ať žijí duchové, tj. "nemožné ihned, zázraky do tří dnů". ... jenže stavba zděného opevnění obnášela takový rozsah prací a takovou časovou náročnost, že v době hrozícího útoku nebylo rozumné s ní začínat.
Ve skutečnosti bylo Sezimovo Ústí spáleno a opuštěno (30. března 1420), až když bylo zřejmé, že nové útočiště na Hradišti hory Tábor je obranyschopné a pevnější než slabě opevněné Ústí. Tzn. že hradby postavené před 150 lety Přemyslem Otakarem II. jsou opraveny alespoň na přístupových stranách. Zřejmě pak byla fortifikace zesilována provizorním způsobem (dřevo + hlína), zvláště pak v oblasti východní brány. Otakarova hradba s půlválcovými věžemi zůstala zachována ve vnitřním hradebním okruhu velkolepé fortifikace budované v průběhu 15. a počátkem 16. století.
Ve videu Husitského muzea v Táboře (Jan Míka, 2019) je hypotetická rekonstrukce opevnění města a hradu Hradiště na sklonku vlády Přemysla Otakara II. S drobnými úpravami, můžeme tento model použít i pro stav táborské fortifikace v červnu 1420, kdy bylo město obléháno Oldřichem z Rožmberka:
https://vimeo.com/400247013