Na přilehlém kopci Plešivec jsou prý dodnes patrné pozice dobývacích praků...

...Obléhací děla, tj. bombardy se umísťovaly do zákopů, kde byly na rozdíl od praků velmi dobře chráněny před palbou obránců...

Martine, upřímně řečeno, moje obrazotvornost si při nejlepší vůli nedovede představit bombardu ráže 80 cm v zákopu... Spíše na zemi ukotvenou v trámové konstrukci se zatlučenými kůly pro eliminování zpětného nemalého rázu. A ochrana obsluhy? Fošnový zvedací zátaras zvedající se v okamžiku výstřelu a po jeho stranách jakýsi proutěný "plot" vpletený do špičatých plaňků. Alespoň tak to co nejvěrněji a stručně popisuji dle kresby Pavla Majora.
P.S. K oběma příspěvkům opět podotýkám, že nejsem specialistou na husitské válečnictví. O to víc by mě to, a asi nejenom mě, zajímalo...

... A okopem se nemusí vždy rozumět hluboký příkop, ale spíše zemními valy opevněné (poněkud zapuštěné) postavení, ve kterém byla umístěna komplikovaná trámová konstrukce s vlastní zbraní. Na straně k pevnosti byly obvyklé sklápěcí štíty nebo jiné odstranitelné zátarasy, které ovšem musely umožňovat nabíjení děla, což některé kresby pomíjejí...

... Teď mne napadá pouze zničení dvou novoměstských praků při obléhání Vyšehradu v r. 1420.

...Petr Čornej uvádí uložení pokladů na výše zmiňovaném hradě právě jako ten rozhodující psychologický faktor působící ve prospěch posádky.

... Když jsem studoval ... , tak nám profesor říkal, že krátce před obléháním se Karlštejn opravoval a díky tomu měli obránci k dispozici zásobu vápna na neutralizaci dodávaných fekálií.