Rubáš z Hrádku píše:
Na protilehlém Širokém vrchu husité připravili postavení pro dva velké praky a dvě „pušky“ (zřejmě bombardy). Jejich palba působila obráncům hradu velké škody.
Tohle je hodně odvážná domněnka. Vrchol Širokého vrchu je vzdálen od hradu asi 750 m a je o několik metrů nižší než hradní kopec.
I kdyby byla palebná postavení na svazích Širokého vrchu, stejně je to pořád příliš daleko a navíc by se střílelo do kopce. Vahadlový prak by tam nedostřelil zcela jistě, tam málokdy přesahuje vzdálenost prakoviště od pevnosti 300 m. Navíc mi tam nesedí časové souvislosti celé akce, kdy od začátku obležení hradu do bitvy s Míšňany uplynulo pouhých 12 dní.
Obléhací dělo v r. 1421 s hrubě opracovanou hlavní, špatně utěsněnou kamennou koulí a s tehdejším nekvalitním prachem by možná těch 700-800 m dostřelilo, ale s účinkem nulovým či nepatrným.
Z podobné pozice i vzdálenosti byl r. 1504 ostřelován a fatálně pobořen tyrolský hrad Kufstein. Zde ovšem šlo o mimořádně kvalitní děla v podstatě novověkého provedení, která byla ve své době výjimečná. O daleko vyšší kvalitě vývrtu, projektilů a střelného prachu nemluvě.
Pokud byla na Širokém vrchu nalezena nějaká palebná postavení, nejspíše se jedná o pozůstatky prací z r. 1646, kdy mostecký hrad obléhal švédský generál Wrangel. Tehdy už palba na tuto vzdálenost nebyla ničím neobvyklým.
V případě dobývání mosteckého hradu husity r. 1421 jsem se domníval, že se vše odehrávalo na hradním kopci. Tedy že i obléhací děla a praky (menší typy pro přímou střelbu: balista, katapulta, onager) byly umístěny na dobytém předhradí a jejich palba na krátkou vzdálenost mohla být pro hrad velice nepříjemná.
