Rok 1421 se vyznačuje mj. i vyhlášením 2. křížové výpravy.
Tato křížová výprava měla napravit neúspěch té první, která jak známo skončila ostudnou porážkou krále Zikmunda Lucemburského na Vítkově hoře v létě roku 1420. Tentokrát na to chtěli vojenští stratégové Svaté říše římské jít poněkud sofistikovaněji, takže vymysleli, že kacířskou zemi napadnou ze 3 směrů najednou:
1)
ze západního a severozápadního to mělo být vojsko vypravené z Říše2)
ze severovýchodu měli husity napadnout Slezané se svými spojenci
a konečně
3)
z jihovýchodu král Zikmund se svou armádou.
Útok z těchto tří směrů měl být koordinovaný, což měl být základ úspěchu. Bohužel tento předpoklad se nepodařilo naplnit, protože král Zikmund do Čech vůbec nepospíchal. Mj. i proto 2. kruciáta skončila velkým neúspěchem. Protože k tomuto taktickému záměru nedošlo, tak
2. kruciáta se samovolně rozdělila na dvě fáze.
ad 1) Útok ze severozápadu skončil
2. října 1421 zbabělým útěkem křižáků od Žatce, když se polekali zpráv o příchodu husitských posil směrem od Prahy.
To byla ona 1. fáze.ad 2) Dílčími úspěchy se vyznačovaly sporadické, o to více brutální a devastující vpády Slezanů na
Hronovsko,
Broumovsko a
Policko. Tato kampaň probíhala od jara až do podzimu roku 1421 a alespoň ona měla být koordinována s tažením Zikmundovým. Ani to se naštěstí pro husity nepodařilo, neb Slezané taky marně čekali Zikmundova příchodu.
ad 3)
Kutná Hora.Nebylo těžké uhádnout, že Zikmund z Moravy potáhne do Čech s přestávkou ve stříbrné pokladnici země. Byl to takový jeho stereotyp a navíc v Čáslavi byla již husitská posádka. V
Ledči nad Sázavou se Zikmund s Kutnohoráky domlouval na obsazení města.
Žižka se svým vojskem opustil
8. prosince Prahu a vydal se spolu s tábory a pražany směrem ke Kutné Hoře, kterou následně obsadil. Toto město se vyznačovalo německou a česko-katolickou většinou. Z toho pramenila oprávněná Žižkova nedůvěra ke Kutnohorákům, a proto se rozhodl postavit Zikmundovi mimo město, které opustil
Kouřimskou branou (Husova ul., dům kávy "
Al Anadalous"). Tři dny před Štědrým dnem 1421 slepý hejtman postavil na výhodné pozici, západně od města vozovou hradbu.
Tentýž den, tj. 21. prosince, dle předem domluveného plánu Zikmundovi vojáci pronikli otevřenou
Kolínskou branou do města a obsadili ho (Kolínská brána: křížení ulic Čsl. Legionářů a České - viz mapka níže). Poté ve městě nastal bohapustý masakr zůstavších husitů, který si v ničem nezadal s Bartolomějskou nocí v Paříži. Byli pobíjeni všichni ti, kteří neznali smluvené heslo, a vybíjeny domy, jež neměly v oknech katolické symboly. Jeden z kališnických kněží byl proboden přímo u kostelního oltáře a slovenský kněz Matěj byl svržen z věže spolu se svými bratřími, kteří se sem uchýlili v marné naději na záchranu holých životů. O život pravděpodobně přišel i kutnohorský mincmistr Mikuláš z Dědibab. Nevylučoval bych ani to, že mnozí husité skončili v opuštěných kutnohorských šachtách, z nichž jedna se potupně nazývala "Tábor", a nacházela se snad u kostela sv. Martina (viz mapka níže). Toto město se tak stalo zase synonymem brutality strany husitům protivné. Hromadnému vraždění, v němž vynikali zejména Zikmundovi zvířecky krutí Kumáni, unikl kněz
Petr z Mladoňovic. Mladoňovic – naštěstí pro něj – totiž opustil Kutnou Horu s husitským vojskem a stal se tak svědkem bojů ve vozové hradbě.
Proti obrannému Žižkovu postavení nechali Zikmundovi velitelé hnát desítky kusů hovězího dobytka, aby tak eliminovali účinnost husitské dělostřelby. Byla odříznuta zásobovací linie z města do husitského vojska, které se v tuhém mrazu bránilo opakovaným útokům na vozovou hradbu.
Boj u vozové hradby, kde byli husité de facto obklíčeni, byl dlouhý a urputný. Přesto
v noci z 21. na 22. prosince se podařilo Žižkovi brilantním manévrem probít z obklíčení a ustoupit do dobře opevněného Kolína. Ústup od Kutné Hory byl účinně zajišťován intenzivní palbou z děl umístěných na vozech.
V úterý
6. ledna LP 1422 se posílené Žižkovo vojsko táborů a pražanů vydalo na vítězný pochod od Kolína přes Nebovidy směrem ke Kutné Hoře. Přestože přesuny tak velkého a doplněného vojska nemohly být zcela utajeny, bylo pro Zikmundovy vojáky doslova šokem, když se Žižka znovu objevil před stříbronosným městem.
Zřejmě Zikmundův vrchní velitel, krutý
Pipo Spano z Ozory byl oním, kdo nechal Kutnou Horu zapálit. Křižáci se poté vydali na zběsilý úprk přes Habry směrem na Německý Brod. Husité vědomi si důležitosti Kutné Hory, určili vyčleněný oddíl, který začal město hasit. Zbytek husitského vojska se jal pronásledovat Zikmundovy křižáky.
Německý Brod husiti dobyli již
10. ledna 1422 a tak touto definitivní porážkou pro Zikmunda neslavně skončila 2. fáze 2. křížové výpravy.
Příloha:
KH-brána a sv. Martin.png [ 1.03 MiB | Zobrazeno 3824 krát ]
mapa současné Kutné Hory