Tato bitva je neprávem opomíjena, neboť je zřejmě považována za "pouhou" epizodu v rámci 1. křížové výpravy. Za epizodu je brána možná také proto, že husiti v ní zvítězili velice lehce, přesvědčivě a "jen jakoby mimochodem". Posuďte sami ...

Když se Jan Žižka někdy kolem poloviny května 1420 vydal se svými bratřími, sestrami a jejich dětmi na pomoc 1. kruciátou smrtelně ohrožené Praze, tak za měsíc, 23. června oddíly Oldřicha z Rožmberka spolu s rakouskými ozbrojenci hejtmana Českých Budějovic Lipolta Krajíře z Krajku oblehly Tábor s ještě nedokončeným fortifikačním systémem. Měl se opakovat obdobný scénář s obsazením Hradce Králové Zikmundem Lucemburským. Obléhatelé samozřejmě věděli, že husitské město je oslabeno odchodem Žižky a jeho vojáků do Prahy.
A proto se již 25. června večer jeden ze 4 táborských vrchních hejtmanů Mikuláš z Husi vydal v čele asi 350 jezdců na pomoc obleženému Táboru. Bylo třeba co největší obezřetnosti, a proto se Mikuláš z Husi se svými jízdními na jih Čech přesouval pouze v noci a oklikami. Nad ránem, v neděli 30. června se objevil nedaleko Rožmberkova ležení, které se dle dobrozdání historiků mohlo nalézat v místě dnešního táborského vlakového nádraží. Před útokem bylo ještě třeba se domluvit s obleženými v husitském městě tak, aby útok byl veden ze dvou směrů a najednou.
Překvapení doprovázené šokem a zděšením zaskočených česko-rakouských obléhatelů nemohly být po právě končící noci dokonalejší. Rozespalí a alkoholem zmožení katoličtí ozbrojenci byli dílem pobíjeni a dílem zajímáni. Vítězství husitů bylo dokonalé a vzteky rudý Oldřich z Rožmberka mohl polykat jenom hořké slzy. Drtivá porážka byla pro Rožmberka o to horší, že před 4 dny přestoupil na hradě Žebráku na Zikmundovu stranu před jeho tváří.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jen bych doplnil, že dříve se často uvádělo, že zděné opevnění města Tábora bylo vybudováno až husity. Tj. že během dubna, května a části června 1420 obklopila město fortifikace, která odolala obléhání rožmbersko-rakouským vojskem, které probíhalo od 23. června. Předpokládalo se, že tato fortifikace byla zděná, doplněná předsunutou linií s polygonálními dřevo-zemními baštami pro umístění děl. Zkrátka taková, jak ji známe z Vávrova filmu Proti všem. Pokud by tomu tak bylo, musela by výstavba probíhat asi jako ve filmu Ať žijí duchové, tj. "nemožné ihned, zázraky do tří dnů". ... jenže stavba zděného opevnění obnášela takový rozsah prací a takovou časovou náročnost, že v době hrozícího útoku nebylo rozumné s ní začínat.

Ve skutečnosti bylo Sezimovo Ústí spáleno a opuštěno (30. března 1420), až když bylo zřejmé, že nové útočiště na Hradišti hory Tábor je obranyschopné a pevnější než slabě opevněné Ústí. Tzn. že hradby postavené před 150 lety Přemyslem Otakarem II. jsou opraveny alespoň na přístupových stranách. Zřejmě pak byla fortifikace zesilována provizorním způsobem (dřevo + hlína), zvláště pak v oblasti východní brány. Otakarova hradba s půlválcovými věžemi zůstala zachována ve vnitřním hradebním okruhu velkolepé fortifikace budované v průběhu 15. a počátkem 16. století.
Ve videu Husitského muzea v Táboře (Jan Míka, 2019) je hypotetická rekonstrukce opevnění města a hradu Hradiště na sklonku vlády Přemysla Otakara II. S drobnými úpravami, můžeme tento model použít i pro stav táborské fortifikace v červnu 1420, kdy bylo město obléháno Oldřichem z Rožmberka:



https://vimeo.com/400247013

_________________
Martin, střelec českobrodský